Vláda odmítá zvýšit platy ve veřejném sektoru kvůli inflaci tak, jak požadují odbory. Ty chtějí, aby se lidem se zmrazeným příjmem přidalo o 15 procent a těm ostatním o 7,6 procenta. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu svých požadavků dokonce vstoupilo do stávkové pohotovosti a čtyři další je podporují. Prostor pro zvyšování platů vláda opravdu moc velký nemá, zvlášť pokud chce splnit své sliby ohledně snížení rozpočtových schodků. Zatím se však zdá, že vládní kabinet má nakročeno spíše k tomu, že v nadcházejících letech zůstane u deficitů pohybujících se kolem 300 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svého posledního vyjádření chce, aby schodek státního rozpočtu na letošní rok po své novelizaci, která ho čeká, nebyl vyšší než 330 miliard korun. Aktuálně schválený rozpočtový deficit je přitom 280 miliard korun. „Budu se snažit, aby ten letošní schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ zdůraznil Stanjura v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Dále čtěte

Riziko propadu cen bytů se zvyšuje, ale těšit bychom se na něj neměli

To, že nemovitosti v České republice jsou drahé a jejich zdražování nepřestává, je něco, na co jsme si už celkem…

Ministr financí současně říká, že jeho ambicí je, aby rozpočet na příští rok měl nižší deficit než 280 miliard korun. Zároveň tvrdí, že oproti loňsku zdražila obsluha státního dluhu o zhruba miliardu korun měsíčně. Podle ministerstva financí by pak v letošním roce mohly být náklady státního dluhu asi 48 miliard korun. Stanjura však poukazuje na to, že příští rok může být obsluha státního dluhu 50 až 60 miliard korun a v roce 2025 dokonce 80 miliard korun. Zbyněk Stanjura se proto domnívá, že rozpočtové schodky musí být do budoucna nižší.

Střednědobý rozpočtový výhled České republiky do roku 2025

V takové situaci by bylo opravdu překvapivé, kdyby představitelé vlády kývli na požadavky odborů ohledně navýšení platů v některých případech až o 15 procent. A nejde jen o roztáčení inflace, na které se odvolává ministr financí Marian Jurečka. Pokud má Stanjura realizovat nižší deficity, o kterých hovoří, musí se vládní kabinet zkrátka ubránit mnohým požadavkům, které jsou na státní rozpočet vznášeny, a ani to nebude stačit.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Zdá se, že ministr Stanjura skutečně považuje vysoké rozpočtové schodky za nepřípustné a stejně tak bere za velmi varovnou prodražující se dluhovou službu, na kterou upozorňuje. Zatím ale není jasné, jak konkrétně se jeho odhodlání rozpočtové deficity snižovat projeví ve střednědobém rozpočtovém výhledu České republiky do roku 2025.

Nižší schodky by samozřejmě odpovídaly tomu, co se píše v programovém prohlášení vlády a co vládní představitelé slibovali před volbami. Realita je ale zatím trochu odlišná. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se už na začátku června pozastavoval nad tím, že v uvedeném výhledu se objevují schodky kolem 300 miliard korun až do roku 2025.

„Omlouvám se, ale pokud by vláda opravdu realizovala tuto středu schválené deficity až do roku 2025, pak nemůže s vážnou tváří tvrdit, že chce bojovat s inflací. Taková finanční strategie by inflaci povzbuzovala a zdražovala lidem úplně všechno,“ napsal bývalý předseda TOP 09 a křesťanských demokratů Kalousek na twitter.

Vládní programová priorita číslo jedna

O několik dní později na to navázal: „Zajímavé: Když kritizuji neudržitelné hospodaření, které projektuje vláda do roku 2025 (1,2 bilionu dluhu), nadávají mi stejní lidé, kteří mi za kritiku Babišova neudržitelného hospodaření tleskali. Přitom věcně říkám stále to samé. A chtěl bych, aby vláda rozpočtovala udržitelně.“

Dále čtěte

Vláda pokračuje v hledání rovnováhy. Kritiku tak schytává hned ze dvou stran zároveň

Vláda Petra Fialy pokračuje v obtížném balancování mezi pomáháním občanům v energetické krizi, kdy se ceny energií prudce zvyšují, a…

K tomu, aby se vládní koalice vydala touto rozpočtově udržitelnou cestou, kterou by si tolik přát Miroslav Kalousek a která by zřejmě na základě výše uvedeného nebyla od mysli ani ministrovi financí Zbyňkovi Stanjurovi, musela by udělat mnohem víc, než že lavíruje a tancuje mezi různými tlaky a požadavky jako v případě zvyšování platů ve veřejném sektoru. Tím ale samozřejmě rozpočtové schodky významně nesníží.

Za zvýšení státního dluhu o 1,2 bilionu korun do roku 2025 Fialovu vládu dokonce kritizuje už i Andrej Babiš v červnovém vydání novin hnutí ANO. Od něj je to samozřejmě pokrytectví toho nejhrubšího zrna, je ovšem zjevné, že ministr financí se nebude moci s takovým rozpočtovým výhledem smířit a bude se ho muset pokusit stlačit směrem dolů, což ale nebude jednoduché; a je otázka, o kolik se to Stanjurovi může podařit, případně za jakou cenu to bude.

Miroslav Kalousek v úterý upozornil na to, že střednědobý rozpočtový výhled do roku 2025 musí vláda předložit poslanecké sněmovně 30. září, takže koaliční strany mají už jen pár týdnů na dohodu o tom, jak změnit rozpočtovou legislativu, jinak se novému dluhu za více než bilion nevyhneme. Bude napínavé sledovat, jak se s tím koalice popasuje, koneckonců jde o její prioritu číslo jedna podle vládního programového prohlášení.