Polsko se díky své plnohodnotné armádě stalo vojenskou mocností FOTO: www.wojsko-polskie.pl
FOTO: www.wojsko-polskie.pl
Pokud dojde vinou nedostatečné západní pomoci a všemožných omezení uvalených na ukrajinské obranné úsilí ke strategickému průlomu Ruské federace na území Ukrajiny, pobaltské země ani Polsko údajně nemohou vyloučit, že na pomoc Ukrajině pošlou své armády. Bude to prý lepší než mít Putina u vlastních hranic.
Někteří zástupci pobaltských zemí či Polska údajně nevylučují vyslání svých vojáků na Ukrajinu, pokud by došlo k výrazným úspěchům ruských sil. Uvádí to ukrajinský web RBC Ukraine s odvoláním na německý deník Spiegel.
Poslanci z pobaltských zemí před tím měli varovat německé představitele během konference o zahraniční a bezpečnostní politice Lennarta Meriho 2024, která se konala minulý týden v Tallinu. Reagovali tak na opakované odmítnutí německé strany poskytnout Ukrajině své rakety Taurus a také na to, že Německo nadále trvá na zákazu použití Západem poskytnutých zbraní na území Ruska, což dlouhodobě hendikepuje ukrajinské snahy o obranu vlastního území.
Podle Spiegelu argumentovali zmínění poslanci tím, že pokud se Rusům podaří strategický průlom na východní Ukrajině vinou nedostatečné západní pomoci, může se situace dramaticky vyhrotit. V takovém případě by se podle deníku mohlo stát, že Pobaltí ani Polsko nebudou čekat na to, až Putinovy síly stanou na jejich hranicích, ale vyšlou na pomoc Ukrajině své vlastní jednotky, což by znamenalo přímé zapojení vojsk zemí NATO do války.
Právě to má být podle Spiegelu scénář, kterého se obávají jak americký prezident Joe Biden, tak německý kancléř Olaf Scholz. Podle deníku je podstatou sdělení myšlenka, že ti, kteří chtějí spoutat válku přílišnými omezeními, ve skutečnosti riskují, že se nakonec vymkne kontrole.
O tom, že zapojení západních jednotek do konfliktu na Ukrajině není možné předem automaticky vyloučit, hovořil již dříve francouzský prezident Emmanuel Macron. Většina spojenců, včetně České republiky, však takovéto myšlenky odmítla.
