Slovenský premiér Robert Fico FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Slovensko v posledních dnech čelí jedné krizi za druhou. Premiér Robert Fico mluví o hrozbě státního převratu, útočí na opozici a média. K tomu jeho koalice nemá jistou většinu v parlamentu a objevují se zprávy o možnosti předčasných voleb. Podle politoložky Dariny Malové z Univerzity Komenského v Bratislavě Fico rozhodně má šanci zajistit si většinu, ale předčasné volby nelze vyloučit. Upozorňuje také na rostoucí pokusy strašit slovenskou veřejnost.
Robert Fico před několika týdny obvinil opozici z pokusu o převrat. Na neveřejné schůzi parlamentu o návrhu opozičních stran odvolat vládu četl utajovanou zprávu slovenské tajné služby SIS o hrozící destabilizaci země. O situaci následně jednala bezpečnostní rada státu. Premiér také opakovaně tvrdil, že na Slovensku působí skupina, která se podílela na událostech v Gruzii či na „Majdanu“ na Ukrajině.
Na zprávu SIS ale reagovala iniciativa Ne v našem městě, která na Slovensku organizuje protesty. Uvedla, že začátkem ledna rozeslala sto dvaceti osobám e-mail s plánem nenásilných protestů na sedm týdnů dopředu, který pro ni sepsala umělá inteligence ChatGPT. Tento e-mail měl sloužit SIS jako základ pro „závažné informace o dlouhodobém organizovaném vlivovém působení, jehož účelem je destabilizace Slovenské republiky“. Tento týden policejní šéfka oznámila, že v souvislosti s hrozbami převratu země vyhostí jednoho občana Ukrajiny.
„Slovenská informační služba má po celou dobu existence nízkou důvěryhodnost. Zejména kvůli tomu, že často její zprávy využívali politici k manipulaci veřejného mínění. Začalo to už během éry Vladimíra Mečiara, kdy SIS byla zapletena do únosu prezidentova syna a vraždy bývalého příslušníka SIS. Kromě toho se prý podílela na akcích, které měly zabránit Slovenské republice, aby vstoupila do NATO a EU. Kromě toho odposlechy SIS hrály významnou roli při kauze Gorila, asi největším korupčním skandálu na Slovensku, široce zveřejněné přepisy údajného odposlechu naznačovaly, že politici úzce ‚spolupracovali‘ s finančními skupinami. Provalení této kauzy a protesty nakonec vedly k demobilizaci voličů pravicových demokratických stran a k jednobarevné vládě Směru,“ popsala pro deník FORUM 24 situaci kolem SIS Malová.
Současná situace je podle ní také nepřehledná. Upozornila právě na to, že informace prezentované na schůzi parlamentu k odvolávání vlády byly získány z hromadného mailu občanských sdružení, která běžně koordinují své aktivity, v čemž nevidí nic neobvyklého.
„Ani vyhoštění jednoho občana z Ukrajiny nedává žádné důvěryhodné důkazy o tom, že na Slovensku se připravoval pokus o státní převrat. Těchto osob má být více. A samozřejmě že zpráva je utajená, takže veřejnost nemá informace. I kvůli tomu jsem spíše nakloněná nedůvěřovat netransparentním informacím o připravovaném převratu a celý případ vnímám jako další pokus o manipulaci veřejného mínění. Indikují to i soustavné pokusy strašit veřejnost, například nedávným policejním cvičením proti neexistujícím migrantům,“ uvedla politoložka.
Předčasné volby nelze vyloučit
Na Slovensku se v poslední době často zmiňuje možnost předčasných voleb. Volají po nich například některé opoziční strany. Mezi stranami a politiky vládní koalice rostou spory. Ficova koalice má zároveň v poslední době problém poskládat v parlamentu většinu. Potíže začaly už loni na podzim, když trojice poslanců zvolených za SNS Rudolf Huliak, Pavel Ľupták a Ivan Ševčík odešla z poslaneckého klubu této strany po neshodách s jejím předsedou Andrejem Dankem. Poslanci zároveň přestali hlasovat v parlamentu, výjimku udělali jen při schvalování státního rozpočtu začátkem prosince.
Kromě nich přišla koalice před týdnem i o čtyři poslance Hlasu, kteří oznámili, že už nebudou v parlamentu hlasovat. Reagovali tak na kroky strany, která ze svých řad na pracovním kongresu vyhodila dva z nich.
Malová uvedla, že vzhledem k rozporům ve vládní koalici není jisté, zda vládě budou schvalovány zákony. Upozornila i na „rostoucí pokusy vytvářet atmosféru strachu“. Připustila proto, že vládní strany o předčasných volbách uvažují. „Kromě toho Robert Fico znovu vytáhl další svou oblíbenou kartu a chce stavět ‚hrázi progresivismu‘. V minulosti stavěl hráze proti extremismu a migrantům. To vše naznačuje, že nelze vyloučit předčasné volby,“ uvedla Malová.
Podle politoložky má Fico šanci zajistit si v parlamentu většinu. „Za prvé, neustále žádá, aby si jeho koaliční partneři (SNS a Hlas) udělali pořádek s rebelujícími poslanci. Ti stále tvrdí, že podporují program vlády a jen žádají, aby se ‚skutečně‘ realizoval. Takže je tam cesta k možné dohodě,“ uvedla.
„Navíc se Robert Fico začal ucházet o přízeň konzervativních opozičních poslanců, když předestřel návrh na ústavní změny, které by zajistily svrchovanost Ústavy SR v hodnotových a kulturně-etických otázkách před mezinárodními smlouvami či právními nařízeními Evropské unie, to znamená zásadně omezily změny pohlaví, a chystá i zákaz adopce dětí homosexuálními páry. To by byl pro něj logický přídavek ke stávající konzervativní definici manželství jako výlučnému svazku muže a ženy, kterou prosadilo KDH ve spolupráci s vládním Směrem v roce 2014,“ vysvětlila.
„Zda se na tyto nabídky dají nachytat poslanci z KDH a platformy Konzervativní unie, které působí v rámci hnutí Slovensko (dříve OĽaNO bývalého premiéra Matoviče), není zatím jasné. Totiž tyto požadavky nedávno předestřelo KDH a Robert Fico si je hned osvojil. Takové ad hoc ústavní většiny, kdy se spojí ideově zásadně odlišné strany, patří také do tradiční výbavy politiky na Slovensku,“ dodala.
