
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v poslanecké sněmovně FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová má pochopení pro postup finančního úřadu, který vyměřil podnikateli pokutu 5000 korun za vydání souhrnné účtenky za útratu celého stolu. Je to jen další důkaz absurdní šikany státu spojené s EET v době, kdy vládě chybějí stovky miliard korun.
Tento případ připomíná běžný postup berních úředníků, kteří se zaměřují na drobné daňové nedoplatky či formální pochybení, ale velké ryby jim unikají. Pochybná praxe rozdávání vysokých pokut v rámci EET z malicherných důvodů pokračuje, ačkoli ministryně Schillerová slibovala opak. Naopak tyto postupy hájí.
Babiš jako Jakeš
Parlamentní interpelace mají svůj smysl i z toho důvodu, že často nechají nahlédnout do hlubin duše členů vlády. Ani ty poslední nebyly výjimkou.
Premiér Andrej Babiš vyzýval opozici, aby se nezabývala covidem-19, nad kterým vláda ztratila kontrolu, ale zahrádkářským zákonem. Oživil tak slavný projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku v době, kdy se hroutil komunistický režim a soudruzi v ústředním výboru netušili kudy kam.
Vrcholem však byla tentokrát odpověď ministryně financí Aleny Schillerové na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara (ODS). Interpeloval ji kvůli kurióznímu případu podnikatele v pohostinství, který dostal pokutu 5000 korun za to, že vystavil hostům jednu účtenku za útratu celého stolu v řádu stovek korun.
Nehajte kraviny
„Akceptací takového postupu vzniká prostor pro obcházení evidence tržeb a snižuje se tak její efektivita. Je to obdobné, jako kdyby podnikatel evidoval například tržby za celý den vždy jen jednou souhrnnou částkou,“ zněla bizarní reakce Schillerové.
Tento přístup podle ní zkresluje data v systému a vytváří prostor pro manipulace. Provozovatel pochybil, jelikož vydal jednu účtenku za více platících lidí. Pokud by platil jeden z hostů za všechny, údajně by nebyl problém. Problém je ovšem hlavně s hledáním logiky úředního šimla, což je trvalý nešvar éry ANO v resortu financí.
„Já nechápu, jak můžete z něčeho takového dělat problém,“ reagoval ve sněmovně poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura ministryni rovnou vzkázal, ať takovou „kravinu“ nehájí.
Odpověď Schillerové znovu potvrdila skutečný důvod zavedení elektronické evidence tržeb. Z hlediska daňových příjmů má tento případ nulový význam, nedošlo k obcházení daňové povinnosti. Účtenka byla vystavena, ani v tomto směru nebyl porušen zákon.
Chybějí nám informace
Ministryně financí upřímně přiznala, co jí vadí. Hromadná účtenka prý neumožňuje získat informace o jednotlivých hotovostních tržbách. Nejde tedy primárně o narovnání podnikatelského prostředí a zamezení daňových úniků, ale o nástroj nepřetržité kontroly a dozoru státu nad malými podnikateli a živnostníky.
Ať to tedy vláda přizná na rovinu a nemystifikuje veřejnost údajnými daňovými výnosy z EET, které nelze věrohodně ověřit a zpochybňuje je i Nejvyšší kontrolní úřad. „Narovnání podnikatelského prostředí“ potom spočívá v likvidaci tisíců v první řadě venkovských hospod a obchůdků pod významným vlivem narůstajících povinností vyžadovaných státem, kam patří i provoz EET.
Schillerová zcela odkryla karty, když řekla, že takovéto na první pohled malé porušení zákonných povinností může pouze maskovat systematické a sofistikované krácení daní. „Správní orgán postihuje vytvoření a udržování díry v systému, kterou mohou nerušeně odtékat na daních značné prostředky,“ tvrdí Schillerová v době, kdy se jí daňové příjmy propadají o více než 200 miliard korun.
Dvojí přístup berňáku
O poznání méně hbitě si počíná berňák u daňové „optimalizace“ velkých firem a podnikatelů. Příkladem jsou okolnosti Babišova nákupu 1,5 miliardy korunových dluhopisů nebo podezření z krácení daní za fiktivní reklamu Agrofertu přes kontroverzní projekt farmy Čapí hnízdo.
Pro Schillerovou je vydání jedné účtenky za celou útratu podezřelou aktivitou, kterou je nutné exemplárně penalizovat, aniž byl prokázán nekalý úmysl. V jiných případech ale finanční správa mhouří oko, aby si nespálila prsty. A loajální ministryně na to bedlivě dohlíží.
Tento případ připomíná jinou absurdní aféru finančních úředníků, kteří prošetřovali novomanžele, zda při svatebních hostinách správně vyúčtovali EET. Chtěli po nich i takové osobní údaje, jako je počet hostů a jak byli ubytováni. Podle daňových expertů se chovali protiprávně, protože občané nejsou povinni předkládat jim údaje nesouvisející se správou daní.
Účetní Agrofertu
Tato aféra byla poslední kapkou, která vedla ke konci problematického ředitele Finanční správy Martina Janečka – po sérii excesů s nezákonným „zaklekáváním“ na firmy, nepřiměřenými sankcemi za drobná provinění a kvótami berních úředníků na finanční postihy. Jak vidno, příliš se od té doby nepoučili.
Alena Schillerová nemá rozměr systémově uvažující ministryně financí, ale účetní Agrofertu, vše podřizující zájmům holdingu. Ať už se to týká laxní kontroly dotací a jeho daňových povinností, nebo zvyšování tlaku na drobnou „nekalou“ konkurenci.
I proto EET, vysoké pokuty, další nové povinnosti a hubená pomoc státu malým firmám v koronakrizi. Provozovatelé pohostinských služeb přitom patří mezi nejvíce zatěžované regulacemi státu, ale i dopady epidemie v důsledku vládních restrikcí.
Ministryně mezitím chystá stomiliardové rozpočtové schodky na nejbližší léta s potenciálem obrovského plýtvání. Najíždí na riskantní dluhovou trajektorii, šetřit neumí, ale EET zachová a od příštího roku ještě rozšíří. Nakonec gigantické dluhy má i Agrofert – tento pohled je součástí Babišovy firemní kultury.