Novinář Dalibor Balšínek vystoupil v pořadu Osobnost PLUS s moderátorkou Barborou Tachecí Českého Rozhlasu. Prezentoval zde několik zásadních postojů, které by neměly zůstat bez veřejné pozornosti. Především vyjádřil názor, že v České republice je vyšší míra svobody slova než v západních zemích, konkrétně v Německu. Také sdělil, že jeho internetový deník Echo 24 a časopis Echo ustupují od kritiky Andreje Babiše, neboť jejich redaktoři nechtějí pořádat kampaně a chtějí se věnovat jiným tématům.

Pavel Šafr, šéfredaktor deníku FORUM 24 zde přináší polemiku s těmito názory Dalibora Balšínka, jehož médium již slaví páté výročí od založení.

Jistě znáte tu běžnou konverzační hru, kdy vám někdo odcituje nějaký výrazný výrok a vy máte hádat autora. Kdo tedy myslíte, že je autorem tohoto výroku: „Co se týče svobody slova, je to pořád dobrý a na Západě by nám mohli závidět, protože tam je ten tlak mnohem větší.“

Možná si myslíte, že to řekl Václav Klaus junior. Možná vás napadne Jaroslav Plesl nebo někdo podobný z novinářské líhně našeho předsedy vlády.

Není ale tolik důležité, kdo to říká, ale proč takovou věc říká. Je to totiž naprostá lež. Je smutné, že lži o nesvobodě současného Západu již nejsou jen doménou českých komunistů, nýbrž i lidí, kteří se chtějí vymezovat jako obránci konzervativních hodnot a údajné pravice, podle níž je Západ v moci liberálních elit, které diktují společnostem své názory. Toto je mimochodem běžný úhel pohledu třeba na Parlamentních listech nebo v televizi Barrandov. A také v Institutu Václava Klause. Právě pro tuto obludnost a rozlezlost lží, jež byly dříve okrajové a nyní již téměř dominují v našem veřejném prostoru, je třeba jim věnovat patřičnou pozornost.

Jistě. V západních médiích nevystupují běžně kašpaři typu Jiřího Ovčáčka nebo šiřitelé xenofobní nenávisti, jakým je Tomio Okamura. Populisté typu Marine Le Penové, Nigela Farage či Mattea Salviniho si sice užívají své slavné mediální chvíle, ale  nedosahují v obskurnosti a buranství míru nehoráznosti našich vejlupků. Bizarními projevy Donalda Trumpa velká část západních médií okázale pohrdá, ale americký prezident má na své straně jiná média, jež ho ochotně šíří, a také má své vlastní komunikační kanály.

Jednoduše řečeno: Široce diskutovaná údajná nesvoboda liberálních médií se projevuje jen tím, že podrobují tyto populisty ostré kritice, která se často míjí účinkem, protože tato média mluví k jiným lidem, než jsou voliči populistů. To by mohlo třeba ukazovat na rozšířený snobismus, ale rozhodně to nedokazuje žádný útlak.

Jistým projevem nižší míry svobody v západních médiích oproti médiím z Východu je ale jistě to, že se v nich ani zdaleka nedá tak bezostyšně lhát. Svoboda chovat se absurdně či přímo idiotsky je nepochybně i u nás mnohem větší než v Německu. Takové rozjezdy pro hvězdy bez výraznější celospolečenské kritiky, jaké si u nás užívají se svými nejsprostšími útoky Babiš i Zeman, by nebyly v Německu představitelné.

Řeči o nesvobodných médiích v Německu jsou asi podobné, jako bychom posuzovali míru svobody v nějaké zemi podle přípustnosti chovat se trapně. Svoboda být zaostalý je totiž opravdu v Německu nižší než u nás. V zemích V4 kupříkladu daleko častěji potkáte při jízdě autem u silnic muže, kteří veřejně močí. Když přejedete hranice na Západ, močící muže u silnic najednou prakticky nepotkáte. Ano, můžete z toho vyvodit, že svoboda veřejného močení je ve Spolkové republice nižší než u nás, kde se dokonce nechal ministr financí (dnes premiér) vyfotit při veřejném močení na hudebním festivalu a bez rozpaků umístil pak tento obrázek na svůj Facebook. Tato fascinující svoboda veřejného močení se tu pak projevila kupříkladu i tím, že žádná velká média jej za to nekritizovala a jeho voličské preference po veřejném močení rozhodně neklesaly, nýbrž spíše stoupaly.

Dalibor Balšínek, který – jak byste to spíše neuhádli – je autorem výroku o mnohem vyšší svobodě u nás než na Západě, se domnívá, že se k nám ze Západu šíří znesvobodňující mentalita levicových progresivistů, zejména z listů New York Times či Guardian, což je hlavní problém svobody médií, neboť u nás jejich optiku prý přebírá „mediální mainstream“. Škoda, že se plete a že se naši novináři tištěných deníků nechovají stejně jako novináři v těchto listech, když píší o zdejším prezidentovi a o českých populistech. Okamura by to ovšem neřekl jinak.

Podle Balšínka, který se nechvalně vyjádřil také o pojmu liberální demokracie, potlačují liberální a levicová média svobodu, jsou ideologická, a proto ztrácejí kredit. V Americe se to projevuje tím, že jsou noviny proti Donaldu Trumpovi a dokonce během návštěvy Andreje Babiše v USA napsaly, že je to národovecký populista, což prý není vůbec pravda. Podle Balšínka tedy není Babišovo ostentativní lpění na nulové solidaritě se západními partnery při řešení problému migrace žádným nacionalistickým populismem.

Není vůbec důvod nějak oslavovat levicově-liberální média. Část jejich agendy zaměřená na genderová témata opravdu ukazuje na jakési falešné náboženství, k němuž západní inteligence došla ztrátou normální víry a přepjatostí při prosazování věcí, které by měly být spíše normální (rovnost žen a mužů) anebo jsou do absurdit dovedenou tendencí zavádět bláznivé Dobro (třeba prostřednictvím toalet pro třetí pohlaví). To jsou projevy dobové módy. Ale nedokládají zhoršující se úroveň svobody.

Fakta jsou přesně opačná, než se domnívá Balšínek. Podle tabulek světových institucí, jež se zabývají svobodou slova, stupněm demokracie a mírou ekonomické svobody, se v zemích V4 včetně České republiky situace zhoršuje a v Německu a dalších západních zemích je situace na poli svobody naopak stabilní. Výjimkou je pouze situace v Americe, kde vyvolávání trumpovské nenávisti k liberálním médiím vedlo k projevům na lokální i federální úrovni, jež jsou označovány za útoky na svobodu médií. Je to nepochybně tím, že americké instituce posuzují svoji domácí situaci přísně či jsou přímo součástí širšího společenského sporu.

Podle organizací Reportéři bez hranic či americké instituce Freedom House je německá míra svobody vyšší než v Česku, u něhož tyto organizace varují zejména před přílišným vlivem oligarchy Andreje Babiše, který ke svému mocenskému boji používá a zneužívá média. Dále také varují před útoky Miloše Zemana na novináře. Konflikt zájmů, jež se týká i mediální svobody, byl předmětem jednání Evropského parlamentu, což ale na šéfredaktora Echa neplatí, protože právě Evropská unie je neustálým terčem kritiky tohoto média, zatímco s nebezpečím ruské propagandy se to tu prý přehání a kdejaká neziskovka si na tom založila svůj byznys. Podle Echa 24 je klíčovým nebezpečím pro náš svět socialismus, který se šíří ze Západu, tedy nikoli potlačování lidských práv a občanských svobod včetně vojenské agrese, které se šíří z Východu.

Na tom je vidět, že si kupříkladu v redakci FORUM 24 definujeme problém současné doby zcela odlišně. My vidíme masivní nástup autoritářství, který v různých podobách zasahuje země V4, přičemž máme za to, že rizika ohrožení naší situace v oblasti demokracie, svobody a právního státu u nás dosahuje kritické míry. Echo v čele s Balšínkem ale nyní vidí problém v socialismu na Západě. Nepřesvědčí ho ani data světových institucí o tom, že míra ekonomické svobody v Německu je vyšší než v Česku. Podle Balšínka jsou zjevně všechny tyto instituce, které říkají, že naše svoboda jde z kopce a demokracie v Německu se naopak drží v dobré kondici, poplatné levicové ideologii. O žádná fakta svoje tvrzení opřít nemůže. Babišovo vlastnictví Lidových novin mu nevadí, protože je férově přiznané. Našemu postoji ostrého nesouhlasu se zneužíváním Lidových novin a Mladé fronty DNES předsedou vlády Balšínek na Twitteru věnoval poznámku, že jsme aktivisté a vedeme kampaně.

Tím jsme si tak nějak vysvětlili, kde kdo stojíme. Je to vlastně velmi přehledné. Echo říká ústy svého šéfredaktora, že je zejména pravicové, obává se západní nesvobody a od kritiky Andreje Babiše ustoupilo, aby nepůsobilo „kampaňovitě“. Vždyť sám Babiš přece říká, že ta kritika mířená na něj jsou jen samé kampaně.

Budeme se tedy nadále věnovat svým údajně „aktivistickým“ kampaním za svobodu slova, udržení právního státu a proti fake news, jakou je třeba lež, že se Západ propadá do nesvobody, jak to už koneckonců psalo Rudé právo a nyní to šíří také Haló noviny. Hodláme navíc i nadále bránit naši příslušnost k západnímu světu, k rodině svobodných demokracií, k Evropské unii a vůbec ke světu, který Balšínek vymaloval v těch apokalyptických barvách, aniž by si připustil destrukci civilizovanosti v našich poměrech. Jestli to někdo považuje za aktivismus, je to jen prázdné slovo a jeho problém. Někdo potřebuje ke svému životu svobodu kritizovat Německo a EU a někdo jiný zase svobodu kritiky aktuálního českého hegemona politické moci, proti němuž se tu bohužel nyní nemohou vést dostatečně silné a účinné kampaně, jež by pomohly udržet obrysy polistopadové svobody a demokracie.

Aspoň je to nyní všechno přehlednější. V Institutu Václava Klause musí mít z vývoje v Echu radost. Tam také bojují s liberální demokracií. My bychom ji moc rádi naopak ubránili.

Nakonec ještě malá poznámka k té „pravicovosti“. Je zajímavé, že vyzdvihování pravicovosti média dnes příliš nesouvisí s katalogem klasických hodnot, k nimž patří vláda práva, individuální svoboda, obrana soukromého vlastnictví a svobodné politiky a ekonomiky založené na konkurenci. Politický, mediální a ekonomický hegemon včetně jeho spojenectví s komunistickou stranou a renesancí totalitních manýrů, donášení a kontrolování veřejnosti, je v rozporu s hodnotami demokratické pravice, jak jsme ji dříve znali. Při ohrožení celého prostředí svobodné společnosti bych ale obranu těchto hodnot neviděl už jen jako úkol pro pravici, nýbrž pro každého, komu záleží na vlastní zemi.

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora