Komunisté poprvé vystrčili drápky, když brojili proti mezinárodním misím, kterých by se podle nich mohla zúčastnit ČR jenom v případě mandátu Rady bezpečnosti OSN. Samozřejmě žádná taková mise nemůže proběhnout, pokud není po vůli Ruska.

Nejvíce jim „leží v žaludku“ mise v Pobaltí. Ty jsou vedeny jako iniciativy NATO, samozřejmě bez mandátu Rady bezpečnosti. Podle komunistické logiky by se Česká republika nemohla účastnit na žádných vojenských akcích, na kterých by se domluvila se suverénní vládou jiného suverénního státu.

Podle takové logiky by Rusové nemohli být například v Sýrii, kde jsou na pozvání „regulérní vlády a prezidenta“, o takovém Podněstří už ani nemluvě.

Komunisté se tak snaží o další vychýlení naší zahraničněpolitické orientace. V oblasti misí se jim to zatím nepodařilo. Avšak jejich touha po tom, aby byli aktivními spolutvůrci nové vlády je tak velká, že se uchýlili k opravdu zvláštní argumentaci: „Tyto mise byly iniciativou první Babišovy vlády, tu nepodpořili, ale podpoří druhou Babišovu vládu, která zatím žádné mise neprosazovala“.

Zahraničně politická orientace pod vlivem prezidenta republiky a komunistů se bude nadále hybridně posouvat od Západu k Východu. Bereme-li jako cíl zapojení ČR do západního světa, je možno tuto vládu označit za ještě horší, než byla vláda předcházející.

Jaroslav Kmenta