Českou ambasádu v Moskvě i konzulát v Petrohradě napadli ruští ultranacionalisté, počítačové systémy českých nemocnic zase hackeři. Pražský primátor, starosta Prahy 6 i starosta Řeporyjí musí mít kvůli výhrůžkám spojeným s Ruskem policejní ochranu. Peking zase poučuje české politiky, že nesmějí děkovat Tchaj-wanu za darované zdravotnické pomůcky, a český prezident kritizuje „protičínské hysteriky“.

Každá velká krize, jakou bezpochyby ta spojená s pandemií koronaviru je, s sebou nese příležitosti i hrozby. V jejím zákrytu se dá leccos skrýt, nabízená pomoc se dá přetavit v posílení vlivu…

Platí to i pro Rusko a pro Čínu ve vztahu k České republice (a šířeji k Evropské unii). Reakce českých politiků na narůstající ruská i čínská ramena přitom není buď žádná, nebo je nedostatečná.

Spadla vám tam dýmovnice

Extremisté z uskupení Jiné Rusko počátkem dubna zaútočili na areál českého velvyslanectví v Moskvě, na plot zavěsili transparent s nápisem Stop fašismu, za něj vhodili několik dýmovnic a vzkázali, že „naše tanky budou v Praze“.

Prý je popudilo odstranění normalizační sochy maršála Koněva (muže, který se mimo jiné podílel na zatýkání a deportacích československých občanů, kteří z Ruska utekli před stalinským terorem) z náměstí v Praze 6.

Možná svou roli sehrála i uražená ješitnost spojená s přejmenováním náměstí u ruského velvyslanectví na náměstí Borise Němcova. Moskva raději rozhodla, že oficiální sídlo ambasády posune o kousek dál, do Korunovační ulice.

Té ambasády, která je dlouhodobě personálně přebujelá a disponuje i nebývale velkou flotilou vozů s diplomatickými značkami, té ambasády, která je podle tajných služeb tradiční základnou ruské rozvědky pro Česko i širší region.

Po incidentu u české ambasády v Moskvě poslala ČR ruské diplomacii nótu, v níž ministerstvo zahraničí zdůraznilo povinnost Ruska ambasádu chránit a přidalo očekávání, že „ruské orgány už podobné incidenty nepřipustí“. Odpověď přišla brzy: pár dní nato se podobná akce odehrála před českým konzulátem v Petrohradě.

Ruští politici přešli incidenty mlčením (pokud je spíše rovnou neschválili, či nenařídili), ruská policie se českou stranu o petrohradské provokaci ani neobtěžovala informovat. Konzulát funguje kvůli koronaviru v omezeném režimu, a tak si diplomaté informace o útoku přečetli až na internetu.

Nijak zvlášť ostré vyjádření nebylo ani to, které putovalo směrem Moskva poté, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že chce trestně stíhat české politiky za odstranění sochy maršála Koněva. Tím podle něj porušili ruský zákon o poškozování válečných hrobů a pomníků.

„MZV ČR striktně odmítá zásahy státních orgánů Ruské federace do vnitřních záležitostí České republiky. Pokud budou orgány Ruské federace pokračovat se svými konfrontačními prohlášeními a úkony v tomto duchu, bude to signál, že ztratily zájem o rozvoj vzájemně výhodných vztahů mezi našimi zeměmi. (…) Stíhání jejich demokraticky zvolených představitelů cizím státem za plnění jejich mandátu je z pohledu ČR nepřípustné,“ upozornilo decentně ruskou stranu ministerstvo zahraničí.

V roce 2015 přitom k předvolání ruského velvyslance (coby srozumitelnému diplomatickému gestu značného rozladění) stačilo odvysílání propagandistického dokumentu ruské státní televize o srpnových událostech roku 1968 v Československu (plus vydání seznamu v Rusku nežádoucích Čechů).

Falšování historie je teď přitom v Rusku v podstatě na denním pořádku. Záplavu dezinformačních materiálů i v souvislosti s Koněvem důkladně zpracoval projekt Manipulátoři.cz.

Zemanův duet s Lavrovem

Na nový nepsaný seznam „nežádoucích Čechů“ musela nyní reagovat česká policie – pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, starostovi „šestky“ Ondřeji Kolářovi i starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému předělila permanentní policejní ochranu. Kolář měl kolem sebe policisty více než dva měsíce už loni.

„Policejní ochrana je samozřejmě velký zásah do života, do soukromí. Kamkoli jdu, musím to hlásit, jde se mnou policie, a jakmile přijdu domů, už bych tam měl ideálně zůstat,“ řekl v říjnu 2019 Kolář v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Zatímco loni se na něj snesly výhrůžky zejména od českých obdivovatelů Kremlu, letos se do útoků zapojil Kreml samotný.

Zatímco tisíce lidí podepisují petici na Kolářovu podporu, ze strany nejvyšších politických představitelů, premiéra či prezidenta, jsme se žádného odsudku sílící ruské (a proruské) bezskrupulóznosti nedočkali.

Naopak. Prezident Zeman si v rozhovoru pro Frekvenci 1 zanotoval s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, když Koláře „odepsal jako neschopného starostu“ a odstranění sochy označil „za směšné a ubohé gesto“. Zanedlouho měl Zeman také opět zamířit do Moskvy na oslavy 75 let od konce druhé světové války (v Rusku Velké vlastenecké války), akce se ale z rozhodnutí Vladimira Putina s ohledem na koronavirovou pandemii odloží na září.

Narůstající agresivitu Ruska zpracovalo aspoň ministerstvo zahraničí v rámci své interní analýzy, kterou získal web Aktuálně.cz.

V něm experti ministerstva varují před ruskou propagandou a snahou využít krizi „k další destabilizaci Západu, oslabení odolnosti jeho obyvatel a institucí formou dezinformačních kampaní navenek a utužování autokratických praktik doma“ (materiál popisuje i narůstající čínský vliv a to, jak Čína zatajovala informace o koronaviru a pandemii).

I když letos kvůli koronaviru a zavřeným hranicím mimořádně nedorazí propagandistická motorkářská úderka Noční vlci, je zjevné, že i virtuálních vlků či hyen bude víc než dost. Vidíme to na kybernetických útocích na české nemocnice. Jako první čelila napadení svých systémů v průběhu pandemie Fakultní nemocnice v Brně.

„Všude, kde vznikne pandemie, často přijde nějaký další atak. Dnes nejde ani tak o vojenské napadení, ale o kyberútoky. To se ukázalo právě v Brně,“ varoval v rozhovoru pro HlídacíPes.org například lékař a absolvent bezpečnostních studií a medicíny katastrof Václav Jordán.

To se také potvrdilo. Přišly další útoky na nemocnice i na ministerstvo zdravotnictví.

Na závažnost této problematiky ukazuje nezvyklé vyjádření z USA, kdy se americký ministr zahraničí Mike Pompeo nechal slyšet, že „Spojené státy jsou znepokojeny hrozbou kybernetických útoků na český zdravotnický sektor“.

Ukázat prstem na jasného viníka v tomto případě zatím oficiálně nelze. Neoficiálně se ale mluví buď právě o Rusku, nebo o Číně.