Vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiří Komárek nařkl dnes veřejně v České televizi svého nadřízeného, policejního prezidenta Tomáše Tuhého, z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti.
„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ řekl Komárek v reportáži redaktorovi České televize Jiřímu Hynkovi, který je známý svými nadstandardní vztahy s bývalým ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou, o kterého jde v celé kauze především.
Pokus o puč
Dnešní útok na policejního prezidenta je pokusem o puč v Policii ČR. Když se Andrejovi Babišovi nepodařilo zarazit policejní reorganizaci na vládní úrovni masivním tlakem na koaliční ČSSD, snaží se nyní ve spolupráci se Šlachovými lidmi zdiskreditovat (Babišovými slovy odstřelit) policejního prezidenta Tuhého, který reorganizaci připravil.
Pokud se mu to podaří, bude policejní reforma buď zastavena, nebo přinejmenším ochromena, a ÚOOZ si nadále udrží své výsadní a nezákonné postavení policie v policii a nad policií, které se ve jménu Andreje Babiše bojí politici, podnikatelé a zejména i sami policisté.
Porušení zákona i služebních předpisů
Že máme co do činění s pokusem o puč neboli převrat, je zřejmé z toho, že plukovník Komárek nařkl policejního prezidenta Tuhého veřejně v médiích, přestože jeho povinností bylo sdělit takové podezření Generální inspekci bezpečnostních sborů, případně příslušnému státnímu zastupitelství. Komárek tím flagrantně porušil zákon i služební předpisy. Je přitom úplně jedno, zda je jeho podezření relevantní, nebo nikoliv.
Pan plukovník vyslovil velmi vážné a nactiutrhačné obvinění s tím, že je nemůže upřesnit, protože by vyzradil služební tajemství. V tom případě bylo tedy jeho povinností mlčet. Tedy mlčet na veřejnosti a zejména v médiích a sdělit své podezření tam, kde služební tajemství vyzradit může (GIBS, státní zástupce, v krajním případě ministr vnitra či premiér). Pan Komárek přitom v televizní reportáži ani neukázal svůj obličej na kameru. Když jde o jeho osobu, je patrně natolik „tajný“, že se toho z nějakých důvodů obává.
Policisté, kteří podezírají své kolegy, a to včetně policejního prezidenta, z trestné činnosti, se musejí povinně obrátit na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), upozornil dnes ministr vnitra Chovanec. Doufá přitom, že tak aktéři dnešního obvinění policejního prezidenta učinili.
Vyjádření plukovníka Komárka však hovoří o opaku. Na GIBS se prý obrátit nechce, protože údajně ze strany inspekce „zaznamenal pokusy o průnik do spisu“. Jinými slovy, inspekce si dovolila ho kontrolovat. „Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun,“ prohlásil Komárek v Hynkově reportáži.
Politická a marketingová akce
Z uvedeného je zjevné, že se ze strany pana plukovníka Komárka, vysokého důstojníka Policie ČR, jedná o čin politický a marketingový, nikoli o plnění služebních či snad občanských povinností. A policisté v aktivní službě, jak známo, politiku provozovat nemají, nemohou a ze zákona nesmějí.
Pan policejní prezident Tuhý se mýlí, když označuje postup plukovníka Komárka a jeho ostravské expozitury za „nebývalý účelový nátlak“ končícího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a jeho příznivců na zastavení policejní reformy. Není to „nebývalý účelový nátlak“, ale pokus o puč v policii. Teď je na ministrovi vnitra a premiérovi, aby proti tomuto pokusu razantně a nekompromisně zakročili.
■ ■ ■
Babišův Šlachta a Šlachtův Hynek
Reportér České televize Jiří Hynek, který dnešní skandální sdělení zprostředkoval, je Šlachtův člověk v České televizi a podle všeho i spolupracovník ÚOOZ. Měl z tohoto útvaru vždy exkluzivní informace a dostával avíza na policejní razie, u nichž asistovaly Hynkovy televizní štáby. Dokonce se v živých vstupech osobně chlubil, že čerpá informace z policejních spisů, které má k dispozici. Bezelstně se tak přiznal, že jeho zdroje porušují zákon, když mu předávají části živých svazků. V aktuálním střetu kolem policejní reorganizace se opakovaně dopustil hrubé manipulace, a porušil tak zásady objektivního zpravodajství, Kodex České televize a zákon o České televizi.
[ctete]64460[/ctete]
A Robert Šlachta byl zase člověk Andreje Babiše v Policii ČR. Policista známý teatrálním a marketingovým provedením svých „realizací“ představoval trvalou hrozbu pro Babišovy politické rivaly včetně těch koaličních stejně jako pro oligarchovy konkurenty ve velkém i menším byznysu.
Při vyšetřování a zásazích Šlachtova útvaru nešlo ani tak o důvodnost a dokazatelnost podezření jako o mediální obraz zásahu samého a následné úniky informací z policejních spisů, zejména pak oblíbených odposlechů, do novin Andreje Babiše a médií spřáteleného tábora „protikorupční fronty“ Pravdy a lásky. Tedy o denunciaci a zničení pověsti vyšetřovaných, de facto o rozsudek bez soudu. Stejnou osvědčenou metodu použil dnes proti svému nadřízenému plukovník Komárek. Ne nadarmo byl ÚOOZ pod Šlachtovým vedením nazýván Útvarem pro stíhání třídního nepřítele.
Odstrašující zbraň Andreje Babiše
Pro Andreje Babiše představovala spolupráce s Robertem Šlachtou nenahraditelný zastrašovací a vydírací potenciál vůči všem skutečným i potenciálním nepřátelům a konkurentům. Proto je Babiš vzteky bez sebe, že Šlachta ve své funkci (z vlastního rozhodnutí) skončil, a využívá všech prostředků, jak ještě situaci zvrátit ve svůj prospěch. Jednu bitvu prohrál, ale válku o Roberta Šlachtu a o kontrolu nad politickými kauzami očividně nevzdává.
Od věci není ani snaha o eskalaci vládní koaliční krize ve chvíli, kdy Babiš odešel z první bitvy o reorganizaci policie poražen. V druhé bitvě by mohl svoji pošramocenou reputaci napravit, dosáhnout přece jej svého a obnovit u veřejnosti svůj obraz neporazitelného bosse. Právě tato Babišova touha je ovšem zároveň i jeho velkou slabinou a minimálně ČSSD by si to měla dobře uvědomit.
Neomezená moc, žádná odpovědnost
Reorganizace policie ohrožuje výsadní (a ze své podstaty nezákonné) postavení ÚOOZ, který by se po reformě stal součástí Národního kriminálního úřadu a musel by se spolu s ostatními útvary podřídit jeho velení. To přitom není dosud známé, vzejde z výběrových řízení, do nichž se bude moci přihlásit kdokoli s odpovídající policejní kvalifikací.
Dosud Šlachtův útvar odposlouchával, vyšetřoval a stíhal kohokoli z ostatních složek policie, zatímco sám byl za mohutného politického a mediálního krytí Babišova hnutí a spřátelených médií nedotknutelný. Odposlouchával dokonce i premiéra, ministry, poslance a policejního prezidenta. Je velmi pravděpodobné, že v posledních letech nad ním neměl kontrolu už vůbec nikdo. A tak to mělo podle představ Andreje Babiše a Roberta Šlachty i zůstat.
Když policejní prezidium potvrdilo informace o připravované reorganizaci, Robert Šlachta kvapně rezignoval a oznámil odchod do civilu. Uvedl, že nesouhlasí s reformou policie jako takovou. O té ovšem nerozhoduje pan Šlachta, nýbrž jeho nadřízený, policejní prezident. V tom má Robert Šlachta smůlu, tak to chodí nejen v policii, ale v každém zaměstnání. Pokud se to člověku nelíbí, může třeba podnikat a být svým vlastním pánem.
Šlachtu nikdo neodstavil, i když měl
Šlachta má samozřejmě na své rozhodnutí plné právo a důvod odchodu do civilu je jeho osobní věc. Proč tedy ale Andrej Babiš mluví o „likvidaci“, „odstřelení“ nebo dokonce „popravě“? A plukovník Komárek o „rozprášení“ a „odstavení“? Vždyť Šlachtu nikdo nevyhodil, nedegradoval, nepotrestal ba ani nepokáral, i když rozhodně bylo za co.
Šlachta si nicméně zjevně myslel, že může vlastní rezignací vydírat své nadřízené (policejní prezidium) i českou vládu. Takový význam zcela přirozeně a automaticky přikládal své osobě. Domníval se, že pouhá, navíc přesvědčivě nezdůvodněná pohrůžka rezignací zastaví policejní reformu, o níž se podle řady zdrojů ve vedení policie uvažuje už osm let.
Dnes plukovník Komárek tvrdí, že cílem restrukturalizace elitních útvarů policie je „rozprášit ÚOOZ a odstavit ředitele Šlachtu“. Důkazy o tom, které označuje za „extrémně závažné“, chce předložit na slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny. O jeho svolání přitom žádá sám Šlachta.
Ke Komárkovu tvrzení je třeba podotknout, že Roberta Šlachtu nikdo neodstavil, nýbrž že pan Šlachta ještě před schválením policejní reorganizace na svoji funkci sám rezignoval. Rezignaci a odchod do civilu oznámil 10. června a jeho služební poměr by měl skončit k 30. červnu. Člověku se chce dodat zaplať Pánbůh.