O tom, že je situace kolem vyšetřování změn v policii vážná, svědčí postoj nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten se rozhodl přezkoumat útok Šlachtových a Ištvanových lidí na policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který celou kauzu považuje za vykonstruovanou. Její vývoj zároveň odhalil závažné selhání většiny médií, a to nejen deníků Agrofertu.

[ctete]77531[/ctete]

Zeman: Tohle je hrozně závažné

„Nařídil jsem dnes v této věci z vlastní iniciativy výkon dohledu. Stalo se tak na základě rozhovoru pana Tuhého, který jsem si přečetl v Právu, a řekl jsem si, že v dané věci bude nutné dohled vykonat,“ prohlásil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (27. 9. 2016). „Neberu na lehkou váhu slova policejního prezidenta, když říká, že to bylo ušito horkou jehlou a připravené. Tohle je hrozně závažné a není možné se nad tím nepozastavit.“

Nejvyšší státní zástupce nechá přezkoumat okolnosti bombasticky medializované aféry „brutálního úniku informací“, kterou v České televizi rozpoutal Šlachtův bývalý detektiv ÚOOZ Jiří Komárek dne 20. června. Obvinil Tuhého ze závažné kriminality, protože vynášení informací ze živých spisů je obecně považováno za jeden z nejtěžších zločinů policistů.

Jelikož Pavel Zeman do této doby kryl všechny excesy vrchních státních zástupců, potvrzené mimo jiné zneužíváním místní příslušnosti soudů, bude zajímavé sledovat, jak se s touto situací vypořádá. A jestli se neprojeví kuloárové zprávy, že Nejvyšší státní zastupitelství ve skutečnosti řídí jeho náměstek, bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který je s vrchními žalobci jedna ruka.

Účel světí prostředky?

I když se nyní ukázalo, že z mobilu s německou SIM kartou, údajně vlastněného někým z blízkých Tomáše Tuhého, žádná varující zpráva do podnikatelské sféry neodešla, přesto tuto věc rok a půl prověřoval pracovník Generální inspekce pod dozorem Ištvanova Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Pavla Zemana nyní zajímá, co prověřování tohoto případu provázelo. A proč byla tato dávno odložená kauza znovu otevřena krátce poté, kdy vyšla najevo snaha sloučit dva speciální celostátní útvary do jedné centrály.

Zásadní obrat poznamená i následující vyšetřování parlamentní komise. Ta žádá o prodloužení mandátu kvůli dalším výslechům, přičemž znovu před ni pravděpodobně předstoupí i Komárek s olomouckými žalobci. I kdyby odpůrci změn v policii měli oprávněný pocit, že stojí na správné straně, porušování předpisů a zákona znamená torpédování základů právního státu. Takto naopak vzniká dojem, že se tito lidé řídili heslem „účel svědčí prostředky“, spíše odpovídajícím praktikám vendety v mafiánském prostředí.

Vznikají otazníky, kdo tuto kauzu inicioval a kým byla kryta. Do policejní války se vložilo zejména hnutí ANO v čele Andrejem Babišem, který vyhrožoval pádem vlády a požadoval demisi jak ministra Chovance, tak policejního prezidenta Tuhého. Do policejní války se zapojily jeho stranické noviny a redaktoři v dalších médiích, zcela jednostranně brífovaní spřízněnými policejními důstojníky.

Bagatelizace vlivu deníků Mafra je nepřípadná

Od Lidových novin a Mladé fronty DNES už dávno žádnou serióznost očekávat nelze. Tyto deníky byly degradovány do role poslušných Babišových pohůnků a veškeré pokusy jejich majitele toto vyvracet zavánějí trapností.

Nepřípadné jsou však současné snahy bagatelizovat jejich vliv, dokonce některými novináři z konkurenčních médií. Se zdůvodněním, že stoupá role sociálních sítí a internetu. To je sice pravda, ale jen částečná. Problém nespočívá v tom, kolik výtisků dnes Babišovy deníky prodají, ale v tom, že často rozehrávají předem zinscenované kauzy převzaté dalšími médii, a následně rozehrávané jejich majitelem v politickém boji.

V řadě případů využívají nezákonných úniků ze živých spisů v míře, která převyšuje běžné standardy novinářské práce. Nejčerstvějším příkladem budiž právě téma policejní války. Masivní kampaň proti změnám v policii rozpoutaly Lidové noviny dne 2. června. Od té doby vyšlo v obou Babišových denících na toto téma zhruba 200 článků, což svědčí o cílené dehonestaci mimořádných rozměrů. Na stranu Šlachty, Ištvana, a tím pádem i Babiše, se však postavili i další novináři.

Metody Státní bezpečnosti

Jaroslav Spurný z Respektu a Martin Fendrych z Aktuálně.cz sugestivně věštili brzký konec ministra vnitra Chovance a policejního prezidenta Tuhého. Pokud se prokáže, že ve svém boji proti vedení policie po boku svého spřežence Šlachty používali – byť nevědomě – podvržené úniky ze spisů, projevili by elementární selhání profesionality. Mimochodem, cílená výroba dezinformací patřila k běžným metodám práce Státní bezpečnosti.

Skandální je zejména chování některých redaktorů veřejnoprávních médií. Radiožurnál koncem července otevřel kauzu „mobil Tuhého blízkých“ nepravdivou zprávou, že o ní vypovídal Robert Šlachta před vyšetřovací komisí. Poté se jí už ujaly Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Zveřejňovaly neověřené informace z policejních dokumentů, zejména z usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, které později kompletně publikoval Janečkův nadační fond. Následně je přebírala další média.

Čelný investigativec České televize Jiří Hynek, který medializoval řadu kauz Šlachtova útvaru, se angažoval i v této věci, když dal prostor Jiřímu Komárkovi k jeho důkazy nepodloženému útoku na policejního prezidenta.

„Je otázka, jestli někdo něco selektuje, nebo v podstatě dostaneme nějaký jeden ucelený materiál,“ odvětil Hynek upřímně v Událostech, komentářích (15. 10. 2015) na dotaz kolegy, jestli se neobává toho, že dostává z prostředí policie selektované informace. To se odehrálo v době medializace kauzy Vidkun, kde právě Hynek rozšířil dezinformace, že se policejní razie týká solární elektrárny Ševětín. Je nepochopitelné, že vedení zpravodajství České televize opakovaně umožňuje takové chování, porušující vnitřní kodexy, a možná i zákon o České televizi, vyžadující publikování pravdivých a ověřených informací.

Hrozí ovlivnění voleb

Selhání mediálního mainstreamu v policejní válce, a zejména v případě „brutálního úniku informací“, je však mnohem hlubší. Nejprve většina médií plošně rozvíjela neověřené fabulace Komárka, Šlachty a Ištvanových lidí.

Když naopak Echo24 publikovalo zprávu (21. 9. 2016), že s odesíláním SMS to mohlo být jinak, referovaly o tomto obratu pouze Právo, E15, Reflex, Události ČT a několik serverů. Lidové noviny jen krátkou zmínkou uvnitř listu. Mladá fronta DNES, stejně jako vydavatelství Economia, Deníky, Český rozhlas, Blesk, TV Prima a Nova nezveřejnily vůbec nic.

V mínění nemalé části veřejnosti tak bude minimálně do krajských voleb převládat příběh šířený probabišovskou propagandou o boji jediných poctivých policistů a státních zástupců proti mafiánské hydře. Pokud se ještě něco neodehraje v průběhu příštího týdne, dojde tak k ovlivnění voleb ve prospěch hnutí ANO.

Co bude dál?

Pokud se prokážou závažné indicie, že bylo manipulováno s fakty v kauze Tuhý, měli by nést všichni zainteresovaní aktéři odpovědnost. A to i v trestně právní rovině. Ostatně tuto možnost hypoteticky rozebíraly samotné Lidové noviny ještě v době, kdy si blamáž v tomto případě nepřipouštěly (24. 6. 2016, „Pět milionů za vyzrazení spisu“).

Deník uvádí, že Jiří Komárek, na kterého je podáno trestní oznámení, „může za pomluvu, pokud jsou využity k jejímu šíření sdělovací prostředky včetně televize, v případě prokázání viny strávit až dva roky za mřížemi“. Dále dodávají, že „při hodnocení trestněprávních dopadů výroků detektiva Komárka zaznívá také možnost, že spáchal trestný čin porušení povinnosti úřední osoby. V závislosti na závažnosti takového jednání se pohybují i tresty, a to v rozmezí jednoho až dvanácti let odnětí svobody“.

V neposlední řadě mu hrozí obří pokuta v případě prokázání vyzrazení tajné informace. „Podle zákona o ochraně utajovaných skutečností se dopustí přestupku ten, kdo poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci. Za to mu hrozí sankce ve výši pěti milionů korun,“ píšou Lidové noviny.

Totéž by mělo platit pro olomoucké žalobce v čele s Ivem Ištvanem. Že jsou tyto hypotézy předčasné? Jistě, ale byli to právě někteří policisté a státní zástupci, kteří pěchovali přes spřízněné novináře do médií spekulace o tom, jaké trestní sazby hrozí „sprostým podezřelým“ z jejich mediálních kauz, které se následně často nepotvrdily.

Můžeme jít ale ještě dál. Pokud se prokáže hrubá mediální manipulace, ve výsledku destabilizující policejní složky v zájmu jednoho oligarchy, bude možné s ním spolupracovat dál? Zvláště pokud by se prokázalo, že je schopen využívat ve svůj prospěch i dezinformačních kampaní? To bude klíčová otázka příštích měsíců.

[ctete]73774[/ctete]