Podle informací zveřejněných v médiích byl ve středu ráno zadržen šéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta a do rána příštího dne asistoval policii při prohlídkách prostor Fotbalové asociace. Po dokončení těchto prohlídek byl převezen k výslechu, který začal ve čtvrtek dopoledne a trval podstatou část dne. V současné době není možné ověřit, zda se popis průběhu událostí zakládá na pravdě. Skutečností ale je, že určité policejní složky tento postup realizují více méně standardně.

Účelem je uvést zadrženého do stavu tzv. spánkové deprivace. Spánková deprivace je takový nedostatek spánku, který má negativní efekt na mozkové a kognitivní funkce. Jedná se o kruté, nelidské a degradující jednání, které po určité době dosahuje intenzity mučení.

Podle Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1984, je totiž mučením jakékoli jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s cílem získat od něho informace nebo přiznání. Nedostatek spánku vede k tělesnému i duševnímu utrpení a definici mučení tedy splňuje.

Přijatelnější forma mučení

Spánková deprivace může vypadat relativně neškodně ve srovnání s jinými formami mučení, ale přitom je často účinnější než vyvolávání fyzické nebo psychické bolesti. Nedostatek spánku nezpůsobuje žádné přímé fyzické poškození, a proto je někdy považováno za přijatelnější formu mučení. Jedná se o velmi účinnou cestu, jak zlomit osobnost a vůli zadrženého.

Tato výslechová metoda má dlouhou historii. Užívali ji už Římané, kteří ji nazvali mučením bděním. Do portfolia metod inkvizice se dostala v 15. století. Osoby obviněné z čarodějnictví se po vyčerpání v důsledku nedostatku spánku dostávaly do halucinogenních stavů a činily doznání o svých přeměnách ve zvířata a schopnosti létat. Velmi populární byla spánková deprivace rovněž v sovětských pracovních táborech.

Spánkový management

Po útocích na newyorské mrakodrapy začala CIA proti osobám podezřelým z terorismu používat tzv. rozšířené výslechové metody, mezi které patří např. waterboarding (simulované topení) nebo podchlazení, ale právě i spánková deprivace, kterou CIA eufemisticky označuje jako spánkový management.

Spánková deprivace má velké množství neurobiologických následků, které ovlivňují reakční dobu člověka, jeho paměť a schopnost poznávat a hodnotit realitu. Podle provedených výzkumů však u osob, které bdí po dobu 24 hodin, se čtyřiapůlkrát zvyšuje počet falešných doznání oproti těm, kteří měli možnost osmihodinového spánku.

Používání spánkové deprivace je tedy nejen nehumánní a nezákonné, ale také neúčinné, protože vede k nepravdivým výpovědím, a tudíž nemůže přispět k objasnění skutečného stavu věci. Soudy, ale ani státní zástupci by pak k výpovědím učiněným v tomto stavu neměli vůbec přihlížet.