Gruzínská prokuratura obvinila devět lidí kvůli údajné přípravě a organizaci skupinového násilí a z příprav výbuchů, uvedl dnes server Gruzija online a dodal, že obviněným hrozí až devět let vězení. V zemi druhým týdnem pokračují demonstrace proti rozhodnutí vládnoucí strany pozastavit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se snaží protesty potlačit čím dál větší silou, uvedla agentura AP a připomněla středeční zbití a zatčení jednoho z opozičních předáků.

„Je jasné, že (policisté) úmyslně napadají zástupce médií,“ řekl AP po propuštění z nemocnice novinář Guram Rogova, kterého v době přímého přenosu z protestů napadl policista a udeřil jej do hlavy. Novináři zlomil lícní kosti. „Vláda je v takovém stavu, že ji pud přežití diktuje potřebu zastrašit média,“ dodal žurnalista.

Vládnoucí strana Gruzínský sen si ve sporných parlamentních volbách na konci října opět zajistila většinu v parlamentu, zatímco opozice a prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová ji obviňují ze zfalšování volebních výsledků za pomoci sousedního Ruska a bojkotují jednání parlamentu. Protesty nabraly na síle po rozhodnutí Gruzínského snu ze čtvrtka minulého týdne pozastavit jednání s EU.

Dále čtěte

Ruská vojska jsou asi 150 kilometrů od Tbilisi. Když Putin zavelí, pro Gruzii to nemusí dopadnout dobře

KOMENTÁŘ / Mezi dvaceti nejbohatšími lidmi na světě je podle Bloomberg Billionaires Index celkem…

Za poslední týden policie zadržela asi 300 demonstrantů, desítky z nich utrpěly zranění. Při středečních raziích v kancelářích opozičních stran policie podle gruzínských médií do bezvědomí zbila a zadržela lídra jednoho ze čtyř hlavních opozičních uskupení Niku Gvaramiu. V nemocnici je také opoziční politik Aleko Elisašvili, který má zranění v obličeji a možná zlomené žebro.

Spojené státy i EU postup gruzínské policie odsoudily.

Jeden z představitelů gruzínské pravoslavné církve, metropolita Zenon veřejně vyzval úřady, aby okamžitě skoncovaly s „nelidským zacházením a mučením“.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu, prosazeném Gruzínským snem navzdory protestům, pozastavila přístupová jednání s kavkazskou zemí. Po říjnových parlamentních volbách pak sedmadvacítka a Spojené státy vyzvaly k prošetření nesrovnalostí. Evropský parlament minulý čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a čestné.