Policie ukončila prověřování privatizace bytu exministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) v centru hlavního města. Podle odboru hospodářské kriminality bylo vše v souladu s tehdejší právní úpravou a zásadami privatizace. Na sociální síti o tom informoval zastupitel městské části Praha 1 David Bodeček (Piráti).
„V souvislosti s privatizací bytu exministrem zdravotnictví Arenbergerem nebylo v trestním řízení zjištěno spáchání trestného činu. Privatizační proces byl realizován zcela v souladu s právní úpravou a zásadami,“ oznámil na facebooku Bodeček, který je předsedou kontrolního výboru Prahy 1.
Bodeček se podle svých slov o výsledcích vyšetřování dozvěděl už 30. června. „Rozhodl jsem se informaci nezveřejnit do doby, než v dané záležitosti budou vypracována zásadní stanoviska zadaná kontrolním výborem Prahy 1. Nechtěl jsem jakkoli ovlivňovat ty, kteří dostali za úkol privatizaci prověřit, analyzovat a kontrolní výbor s výsledkem seznámit. Sdělení policie postupuji zmíněnému výboru, který tak na svém mimořádném jednání 10. srpna bude mít k dispozici všechny informace a materiály, na základě nichž bude moci vytvořit erudovaný závěr. Ten by v září měl být předložen zastupitelstvu městské části Praha 1,“ vysvětluje zastupitel městské části.
Na základě Bodečkova podnětu z letošního května orgány činné v trestním řízení prověřily materiály, které měly na schválení privatizace zásadní vliv. Mezi nimi i všechna smluvní ujednání, podmínky privatizačních zásad, pochybnosti o využití bytu před privatizací i po ní a další veřejně publikovaná sdělení.
Policii byla údajně poskytnuta více než stovka dokumentů, například nabývací tituly, fotografie bytové jednotky z různé doby, spotřeby vody a energií, aj. Jejich součástí byla i smluvní dokumentace z roku 1975 vztahující se ke kupujícímu a znalecký posudek z roku 2003, který stanovil prvotní privatizační cenu bytových jednotek na předmětné adrese.
„Aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí kolektivních orgánů Prahy 1, osobně jsem od samotného začátku toho názoru, že po procesní stránce privatizační proces proběhl v pořádku. Navíc naprosto důvěřuji kontrolním orgánům Magistrátu hlavního města Prahy, že jejich kontroly realizovaných prodejů obecních bytů jsou na velmi vysoké úrovni, a nemám proto důvod o jejich kvalitách pochybovat. Co se týká formy privatizace v naší městské části, tu kritizuji dlouhodobě. To je však politická záležitost,“ doplňuje své stanovisko Bodeček s tím, že nedává snahám o navrácení bytu Arenbergera do majetku městské části příliš velkou šanci.
Že tehdejší ministr zdravotnictví Petr Arenberger při koupi bytu před dvěma lety neporušil žádná tehdejší pravidla, oznámila už v květnu také samotná městská část Praha 1. Zprivatizovaný byt i s ordinací měl užívat jako nájemce už od poloviny devadesátých let. V kupní smlouvě se podle slov Prahy 1 zavázal, že po dobu deseti let byt neprodá či nepronajme a že ho zachová pro trvalé bydlení. Součástí koupě byla i ordinace, proto také při privatizaci zaplatil podstatně víc, než by zaplatil jen za byt, oznámila v květnu městská část.
„Jelikož byly veřejně vysloveny pochybnosti o plnění podmínek privatizace ze strany prof. Arenbergera, požádám odbor technické a majetkové správy Úřadu MČ Praha 1 o místní šetření a o oslovení společenství vlastníků jednotek, abychom si ověřili, že je byt užíván v souladu s kupní smlouvou,“ uvedl v květnu radní pro majetek Prahy 1 Jan Votoček (TOP 09).