Před zahájením Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu policie zkontrolovala dva pravděpodobné ruské špiony.  Jejich zájem přitahují špičky světové politiky i přední zástupci byznysu, kteří se na fóru setkají.

Do Davosu přiletěli v srpnu 2019 dva pravděpodobní ruští agenti, které nyní švýcarská policie podezřívá z přípravy odposlechů Světového ekonomického fóra (WEF), na jehož zahájení v pondělí promluvili zakladatel WEF Klaus Schwab a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Na letošní výroční 50. zasedání míří osobnosti, které jsou typicky středem pozornosti tajných služeb, mezi bezmála 3000 účastníky ze 117 zemí je Donald Trump i Angela Merkelová.

Jakkoliv se šéf Kremlu Vladimir Putin k Davosu staví s ostentativním nezájmem – naposledy se na ně dostavil v roce 2009 – jeho aparát této prestižní události věnuje mimořádnou pozornost. Svědčí o tom příhoda, která se pode popisu švýcarského listu Der Tagesanzeiger měla odehrát už před pěti měsíci v Davosu. Kantonální policii v Graubündenu tehdy podle její šéfky Anity Sentiové zaujali dva Rusové, z nichž přinejmenším jeden se vydával za instalatéra, ovšem stejně jako jeho doprovod měl u sebe diplomatický pas. Podezřelá byla policistům i zamýšlená délka pobytu kontrolovaných mužů, kteří se podle svých slov chtěli ve Švýcarsku zdržet tři týdny – pro někoho, kdo se živí manuální prací v Rusku, jim to připadalo neúměrně drahé.

Rusové se však dotazem švýcarských úřadů po diplomatických pasech obou zmíněných mužů nenechali zaskočit. Tiskový atašé ruského velvyslanectví v Bernu Stanislav Smirnov se nechal slyšet, že Rusko vydává diplomatické pasy i lidem mimo ministerstvo zahraničí. Zároveň také nabídl hypotézu, že se v daném případě jedná zřejmě o řemeslníky pověřené přípravou Ruského domu na WEFs tím, že jistá společnost Roscongress pořádá na hlavní davoské třídě určitý program. Policie uvedla, že se podezřelá dvojice ani nenahlásila jako diplomati, takže by v případě zadržení pro podezření z vykonávání zpravodajské činnosti ani nemohla požívat žádné imunity, která by je, tak, jak je tomu u akreditovaných diplomatů, ochránila před trestním stíháním.  Přesto se však kontrolovaní muži domáhali zvláštních práv a ambasáda hrozila diplomatickými důsledky, pakliže by je švýcarská policie zatkla. Nic takového se ale nestalo, oba muže propustila a uvědomila tajné služby v Bernu.

Ohledně plánů obou mužů v Davosu se tak švýcarské úřady jen dohadují. Nejmenovaní experti obeznámení s tímto případem deníku Tagesanzeiger potvrdili jen to, že předmětem jejich zájmu bylo nadcházející fórum, a spekulovali, že buď zamýšleli instalovat odposlouchávací zařízení, případně přípravu hackerských útoků. Vedle politiků a průmyslníků se Kreml v Davosu může zajímat i o své kritiky, jakým je Bill Browder, jehož magazín The New Yorker označil za „nejhledanějšího muže v Rusku“.

Britsko-americký investor Browder si fórum v Davosu pochvaluje pro jedinečnou příležitost přímo konfrontovat zástupce Kremlu s otázkou porušování lidských práv v Rusku. Browder je tím mužem, který už od mučivé smrti svého spolupracovníka Sergeje Magnitského v jedné moskevské věznici prosadil ve Spojených státech a dalších zemích sankce proti mnoha Rusům. Podle Browdena se Kreml pokouší zabránit jeho účasti na davoském fóru, na což však jeho pořadatelé nehledí.