Vystoupení českého dezinformátora Pavla Zítka před budovou pražského policejního ředitelství zaujalo i česká bulvární média. Ta popsala spor, k němuž došlo mezi policisty a přítomným „televizním štábem“, a následné fiasko odmítačů i Zítkovu kapitulaci před českým právním řádem.
Se zlou se potázal dezinformátor Pavel Zítko a jeho suita, když dorazili k výslechu na pražské policejní ředitelství. Měli patrně v úmyslu pořídit záznam policejního vyšetřování a jeho doprovod se halasně dožadoval přítomnosti u probíhajících úkonů. Jak ale upozornili reportéři českého webu Extra.cz, který se jinak zaměřuje spíše na události z českého společenského života, jejich plán narazil na indiferentní povahu českého práva, které na subjektivní představy konkrétních osob zpravidla nebere zřetel. Video se záznamem událostí se objevilo na sociálních sítích.
„Teď mluvím já, vy posloucháte,“ poučil vykřikující osoby kriminalista s tím, že jim vysvětlí, o co jde. „Vy online streamujete trestní řízení ve fázi prověřování, které je z podstaty neveřejné, takže, pane Vávro, mlčte. Já vám říkám, jménem zákona mlčte, nebo budete zajištěn,“ krotil kriminalista slovní projevy patrně Rudolfa Vávry, který se s kamerou již dříve pokoušel dostat na soudní jednání pražského městského soudu, jež provázely násilnosti ze strany běsnícího davu.
Pak se pozornost kriminalisty obrátila k Zítkovi, kterého vyzval, aby policisty následoval. „Nepůjdu dovnitř,“ zkoušel to ještě obviněný muž. „Dobře, v případě, že neuposlechnete všech mých pokynů, bude vůči vám použito donucovacích prostředků,“ informuje ho kriminalista a trpělivě opakuje svou výzvu, aby Zítko „laskavě vstoupil dovnitř“. Zítko se pokusil argumentovat jakýmsi listem papíru, ale kriminalistovi už došla trpělivost. „Pane Zítko, budete předveden. Byl jste řádně předvolán,“ končí s diskuzí a obrací se na přítomné policisty, „pánové, prosím o předvedení obžalovaného.“ Zítko nakonec kapituluje. „Já jdu sám, dobrovolně,“ říká a své rádoby zmocněnce zanechává jejich osudu.
S použitím donucovacích prostředků se Zítko setkal již dříve, když odmítal vystoupit z automobilu na výzvu policistů, kteří ho zastavili na dálnici D7 u Postoloprt a zjistili, že je podezřelý ze zpronevěry. Jak sám později popsal ve stížnosti na zasahující policisty, cítil se v té chvíli „velmi nekomfortně“. Nyní se patrně obával, že by se obdobná situace a související nekomfortní pocity mohly opakovat.
Když Zítko zmizel v útrobách budovy, kriminalista se obrátil na jeho doprovod. „Pánové, velmi jednoduše. Pokud máme trestní řízení ve fázi vyšetřování, což je po zahájení trestního stíhání, kdy pan Zítko byl obviněn, takže v této fázi, nemá ze zákona právo na zmocněnce, nemá právo na důvěrníka. Zmocněncem obviněného může být pouze advokát,“ trpělivě vysvětluje kriminalista Zítkovým společníkům.
Následně dva přítomné zdvořile požádá o předložení kartičky České advokátní komory a také o plnou moc, že je Zítko volí jako zmocněnce. „Je někdo z vás advokátem?“ dotáže se. „Pane Malý, jste advokát?“ ptá se kriminalista. „Advokát nejsem,“ odpoví mu jeden z mužů. „Prosím, opusťte tento prostor,“ vyzve ho tedy předpisově policista.