Třicáté výročí volného obchodu v Evropské unii připomíná významný milník, který měl zásadní dopad na ekonomiky členských států, globalizaci a politickou situaci v regionu. Z ekonomického hlediska výhody výrazně převažují nad nevýhodami.
Mezi pozitivy vyniká především volný pohyb zboží a služeb mezi členskými státy, který umožňuje zemím specializovat se na to, v čem jsou nejefektivnější. Každá země má jiné bohatství, pokud jde o kapitál, nerostné zdroje a lidský kapitál, které lze využít ve výrobním procesu.
Svobodnější volba
Pokud není volný obchod možný, vývoz či dovoz se zdražuje, hrozí politické problémy, které se promítnou do vyšších cel nebo úplných zákazů. Z těchto důvodů se ekonomiky v minulosti snažily být soběstačnější a vyrábět to, co jejich obyvatelé požadují. Ne vždy je to však efektivní a obyvatelstvo samo přichází o potenciál svého bohatství, kterého by mohlo dosáhnout.
Volný obchod naopak rozšiřuje trh a umožňuje jednotlivcům a podnikům hledat zdroje za hranicemi jejich domovského státu. Jiné země mohou vyrábět levněji nebo mají více daného zdroje než my. V důsledku toho klesá cena daného zboží a zvyšuje se jeho dostupnost. Díky této výměně zboží a služeb, které jsou země schopny vyrábět efektivněji než jiné, se zvyšuje ekonomická výkonnost zemí a také blahobyt jejich občanů.
Další výhodou je vytvoření jednotného trhu z hlediska přístupu k dodavatelům a zákazníkům za hranicemi domácí ekonomiky. Důsledkem je větší konkurence a nižší ceny pro spotřebitele a lepší přístup na trh pro podniky. To úzce souvisí s volným pohybem osob. S lidmi, tedy pracovníky, se mohou volně pohybovat i myšlenky a jejich know-how. Myšlenky a inovace, které se v jedné zemi nemohou stát skutečností, mohou najít příležitost v jiné zemi. Lidé mají neomezené možnosti. To má vliv nejen na životní úroveň, ale také na spokojenost lidí a snadnost cestování.
Odpůrci a boj politiků
Volný trh má samozřejmě i své odpůrce, nebo spíše kritiky. Jen málokdo by tvrdil, že volný trh je pro společnost špatný, i když se najdou i tací, kteří jsou na okraji politického spektra. Jedním z největších negativ je podle kritiků ztráta pracovních míst a stagnace mezd v některých odvětvích. Často se jedná o neefektivní, předražená odvětví v domácí ekonomice, která existují z důvodu nižší dostupnosti daného zboží nebo služby v dané ekonomice. Tato odvětví jsou nicméně tvrdě zasažena příchodem zahraniční konkurence. Zvyšuje se také riziko offshoringu pracovních míst a využívání levné pracovní síly ze zahraničí. To vytváří tlak na snižování pracovních standardů v domácích ekonomikách v zájmu zachování konkurenceschopnosti, což má negativní dopad na pracovníky.
Politici si vybírají pozitiva nebo negativa, jak uznají za vhodné. Skutečnost je taková, že jdou ruku v ruce a je třeba rozlišovat mezi velikostí každého z nich a tím, který z nich převažuje. Od levicových politiků můžeme slyšet argumenty jako vykořisťování pracovníků nebo snižování pracovních standardů.
Zatímco pravicoví politici spíše útočí na národní suverenitu a straší možností nedostatku zboží v době krize, a to kvůli ztrátě kontroly nad obchodem vzhledem k jeho velké závislosti na zahraničí, což se této skupině politiků nikdy nelíbilo a líbit nebude.
Volný obchod přinesl mnohým z nás svobodu, výhody, příležitosti a životní úroveň, kterou si můžeme užívat. Zejména v exportně orientovaných zemích do EU, jakou je i Česká republika, jsou výhody obrovské. Jako všechno, i toto přináší nevýhody pro určité skupiny obyvatel a podniky profitující z odvětví se silnou zahraniční konkurencí. To však neznamená, že by tyto nevýhody negovaly hospodářský růst a zvýšení blahobytu, ze kterých se můžeme těšit právě díky volnému obchodu.