Politická atmosféra v Česku je dost vyhrocená, komunikace mezi vládou a opozicí je poznamenána množstvím různých hořkostí, které jedna vůči druhé straně cítí, řekl prezident Petr Pavel. Sám se chce nadále snažit hledat konsenzus v důležitých otázkách, které jsou předmětem dlouhodobého zájmu všech občanů, přestože se to v minulosti ne vždy podařilo. Pavel rovněž okomentoval řadu dalších témat, včetně situace v Gaze nebo v huti Liberty Ostrava.
S premiérem Petrem Fialou (ODS) a se zástupci opozičního hnutí ANO jednal Pavel letos i loni o zahraniční a bezpečnostní politice. Po setkáních se výraznější rozepře neobjevily. Opačně tomu bylo v březnu po oznámení výsledků schůzky o důchodové reformě s politiky ANO společně s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). ANO pak odmítlo další jednání v podobném formátu.
„Mojí snahou bylo dovést vládu a opozici k jednání o důležitých otázkách, které jsou předmětem dlouhodobého zájmu všech občanů, nejenom voličů jedné strany nebo jedné koalice,“ řekl Pavel. Situace, kdy si vláda vše prosadí bez koordinace s opozicí, jež následně dává najevo, že vše po volbách zase zruší či změní, vytváří atmosféru, která Česko neustále vrací v čase, míní.
„A tím nejenom, že ztrácíme energii, zdroje, čas, ale také důvěru občanů v politiku,“ řekl prezident. „Protože vidí, že to vlastně nikam nespěje, že to je takový cyklus, kde se pořád vracíme do stejného bodu. To si myslím, že stále stojí za snahu to prolomit,“ dodal.
„To, že se to úplně nedařilo, svědčí o tom, že politická atmosféra u nás je dost vyhrocená, že komunikace mezi vládou a opozicí je poznamenaná množstvím různých hořkostí, které jedna vůči druhé straně cítí,“ uvedl.
Dospět ke shodě by podle Pavla bylo potřeba v řadě témat, jako jsou bezpečnost, obrana, vzdělávání, zdravotnictví, doprava, věda, výzkum a inovace. „Máme-li zůstat konkurenceschopní, držet krok s vyspělými zeměmi v Evropě a ve světě, tak nám ani nic jiného nezbyde než se těmto prioritám věnovat,“ podotkl.
O potenciál podle něj Česko přichází právě tím, že nejsou obě strany schopny se domluvit ani na základních věcech. „Přijmout dlouhodobou strategii a držet se jí je vlastně jediná cesta, jak se dopracovat k cíli. Země, které to dokážou, a jsou takové i v Evropě, jsou na tom výrazně lépe, než jsme my dneska,“ dodal.
Za důležitý považuje i určitý tlak veřejnosti. Pokud strany ucítí poptávku na zavedení nějaké formy komunikace, politici tak následně učiní, řekl. „Dokud ale je atmosféra spíše taková, že protistranu je potřeba neustále tlouct, ponižovat, zesměšňovat, znevěrohodňovat, tak samozřejmě to k ničemu nepovede,“ poznamenal prezident.
V prvním roce ve funkci Pavel vyrazil do všech 14 krajů. Návštěvy analyzuje a k některým tématům chce pořádat kulaté stoly. Jedná se například o sociální vyloučení, vzdělávání, energetiku. Učinil tak už při posledních cestách do Ústeckého a Karlovarského kraje.
Největším problémem podle hlavy státu není to, že by neexistovaly cesty k řešení určitých potíží, ale chybějící odvaha k prosazení nutných a často razantních systémových kroků. I v tomto případě považuje za nutné, aby odborníci po věcné stránce připravili fungující opatření a následně jej prezentovali veřejnosti, která by o ně měla zájem a vytvořila tlak na politickou reprezentaci.
Slova o Gaze i Liberty
Pavel rovněž hovořil o současné válce v Izraeli a budoucnosti palestinské Gazy. Cílem u konfliktu na Blízkém východě by podle něj mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince.
Podle Pavla Česko nadále stojí za Izraelem, pokud jde o jeho právo na sebeobranu či o bezpodmínečné propuštění všech rukojmí. Nemělo by se ztrácet ze zřetele, že Hamás zahájil konflikt naprosto brutálním a do té doby nevídaným teroristickým útokem, míní.
„Ale zároveň při každé příležitosti, když jednáme s našimi izraelskými partnery, a bylo to i obsahem mých jednání, tak apelujeme na to, aby vojenská část operace byla ukončena, aby byly otevřeny koridory pro doručování humanitární pomoci,“ uvedl prezident.
Snaha vyhýbat se při úderech civilním cílům je podle Pavla v případě Pásma Gazy komplikovaná nejen tím, že to je hustě zalidněná oblast, ale hlavně tím, že se Hamás neštítil schovávat své bojovníky za civilní obyvatelstvo. „Umisťoval sklady zbraní do nemocnic nebo pod nemocnice do svých tunelů a civilní obyvatelstvo naprosto bezskrupulózně využíval po celou dobu jako štít,“ podotkl.
Pokud jde o situaci v huti Liberty Ostrava, řekl prezident, že možnosti státu v řešení situace huti, která je od června v úpadku, jsou omezené. I někteří ministři ale připouštějí, že stát měl být razantnější v postupu vůči majiteli už minimálně před rokem či dvěma.
„Vzhledem k tomu, že je to privátní firma, tak možnosti státu jsou velice omezené. Na druhou stranu, i někteří ministři připouštějí, že stát měl být razantnější v postupu vůči majiteli už minimálně rok, dva zpátky. Je to zřejmě i poučení propříště, jak chránit nejenom státní zájmy, ale i zájem našich občanů a pracujících,“ uvedl Pavel.
Za současné situace může podle prezidenta stát pomoci mimo jiné vhodným sociálním záchytným programem a podporou rekvalifikací. Část z lidí je navíc v situaci, kdy mohou požádat o předčasný důchod. „Stát tomu může pomoci tím, že v případě, že by tam byla jakákoli překážka, tak tu překážku může odstranit, aby ti lidé opravdu mohli odejít,“ poznamenal.
Možností je podle hlavy státu také to, že by někteří zaměstnanci, kteří mají do důchodu daleko, nahradili ty pracovníky, kteří by mohli ze zachovaného provozu sekundární výroby do předčasného důchodu také odejít.