Ve vodách kolem Kypru se odehrává střet o přístup ke zdrojům. Diplomatická a politická jednání probíhají víceméně stranou zájmu evropského publika, ale jak se říká, všeho do času. 

Na Maltě se 14. června konal summit středomořských zemí EU. Agenda byla poměrně obsáhlá, ale mezinárodně nejdramatičtější dopad měly dvě krátké věty z přijaté deklarace: „Potvrzujeme naši plnou podporu a solidaritu Kyperské republice při uplatňování jejích suverénních práv“ a „Připomínáme závazek Turecka respektovat mezinárodní právo a dobré sousedské vztahy“.

Za suchopárným jazykem se skrývá drama s otevřeným koncem, odehrávající se ve východním Středomoří. Nacházejí se tam gigantické zásoby ropy a plynu, objevené v roce 2011 v mezinárodních vodách i ve výhradních ekonomických zónách několika států včetně Egypta a Izraele. Idealisté si od toho slibovali – kromě pokrytí zhruba čtvrtiny evropské spotřeby plynu – také politické benefity. Především otevření cesty k vyřešení problému rozděleného Kypru. Jak se brzy ukázalo, ropa a plyn tento problém spíš prohloubily.

Kypr je rozdělen na Kyperskou republiku, členský stát EU, a na tzv. Severokyperskou tureckou republiku. Tu uznává pouze Turecko, které naopak neuznává členskou zemi EU. 

Vláda v Nikósii se rozhodla ropu a plyn využít způsobem, který v podstatě kopíruje metodu použitou s úspěchem v Norsku. Oficiálně ve prospěch obyvatel celého ostrova, což je poněkud perfidní tvrzení. Obnovení jednoty Kypru je totiž podmínkou, nikoli cílem tohoto kroku. I proto jej turecká strana označila za „dobrý vtip“.

V oblasti, kterou Turecko považuje za svou výhradní ekonomickou zónu, působí od roku 2017 průzkumné plavidlo, vyhledávající místa slibná pro těžbu. Pohybuje se i ve vodách přiléhajících k Severnímu Kypru. Ten ale nemá mezinárodní uznání a jeho nárok je tedy pochybný. 

To samozřejmě Nikósii irituje a ta dělá vše pro to, aby tuto činnost ukončila. Turci přitlačili a vyslali do Středomoří těžařské plavidlo. Kypřané na jeho posádku vydali mezinárodní zatykač. 

Řekové, kteří si rádi přisadí, když je možnost Turecko pošťouchnout, se ústy svého ministra zahraničí nechali na Maltě slyšet, že „EU bude muset přijmout specifická opatření, pokud Turecko nepřestane se svým rušivým chováním“. Turecké MZV na to reagovalo výrokem, že „tyto výrazy odrážejí národní pozici dvojice Řecký Kypr a Řecko“, která „zneužívá svého členství v EU“. Proto také „některé země EU“, které je podporují (mj. Francie a Itálie, lépe řečeno Total a ENI), nejsou nestranné a důvěryhodné.

Summit na Maltě, který měl za svůj hlavní cíl koordinaci pozic před celounijním summitem za týden, tak oživil ohýnek doutnající ve Středomoří.