Andrej Babiš (ANO) při jednání poslanecké sněmovny FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Až na druhý pokus se v pátek podařilo vládě protlačit poslaneckou sněmovnou rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Vládní hnutí ANO a sociální demokraté museli ale ustoupit požadavku KSČM, když podpořili komunistický návrh přesunout 10 miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou škrty ve výdajích na armádu ostudné.
„Sněmovnou prošel rozpočet, který vstoupí do učebnic jako největší sekera v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou ani ostudou nebylo,“ reagoval hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Podle něj je totiž mnohem ostudnější politický handl, který schválení provázelo. Tedy fakt, že za účelem prosazení vládního návrhu státního rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. „Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO,“ vysvětluje Kovanda s tím, že rozpočet si zaslouží přepracování.
„Státní rozpočet nezahrnuje dopad druhé vlny pandemie koronaviru a v listopadu sněmovnou schváleného daňového balíčku. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly,“ varuje ekonom s tím, že při prosazení daňového balíčku v podobě, ve které jej v listopadu schválili poslanci, by se schodek navýšil z 320 na 410 miliard korun.
Kovanda na druhou stranu dodává, že odvrácení rozpočtového provizoria, na které by došlo, pokud by vláda rozpočet neprosadila, snižuje míru nejistoty v ekonomice. Podle něj by rozpočtové provizorium vedlo k prodlevám a výpadkům ve financování veřejných výdajů nebo k pozastavení rozjetých investičních projektů. „To je však jen slabá náplast na šrám, který způsobuje schválení neadekvátního rozpočtu, včetně ostudy s mnohamiliardovým armádním škrtem,“ doplnil Kovanda.
