Komentáře našeho spolupracovníka Bohumila Doležala na každý den. Doležal tentokrát komentuje šaškování prezidenta Zemana, nekonečné absurdity Babišova hnutí. Všímá si Bohuslava Sobotky, intelektuálního eskamotéra Václava Bělohradského a tentokrát také Milana Knížáka. Zápisník vychází na webu Události Bohumila Doležala.

Sobota 7. března:

Paroubek v sukni

Pražská primátorka Krnáčová je zjevně zatím nejoriginálnější osobnost na tomto postu od roku 1990. Své vyjádření o debilech, které jsem tu už komentoval, předevčírem ještě upřesnila: „Chci se omluvit za své minulé vyjádření, že za ten stav, který se momentálně nachází na tunelu Blanka, může jenom debil. Já jsem zjistila, že tam je podstatně více debilů, kteří za to můžou.“ Paní primátorka byla přitom (jak bylo možno vidět ve čtvrtek večer v ČT) očividně ve stavu „hladových duchů“, jak praví národní klasik, zajíkala se nelíčenou zuřivostí a plynule přecházela z češtiny do slovenštiny a zpět (tzv. Babišův syndrom). Něco podobného jsme naposledy zažívali za časů Jiřího Paroubka blahé paměti, ten jen na rozdíl od paní Krnáčové neznal žádný cizí jazyk. Aspiruje paní primátorka na to, aby získala titul „Paroubek v sukních“?

Zeman brojí proti trvalé přítomnosti vojáků NATO 

V Právu jsem si přečetl,že české vojáky čeká letos několik velkých cvičení NATO. Některá proběhnou i na našem území a budou tu i vojáci NATO. Vrchní velitel našich ozbrojených sil Miloš Zeman v té souvislosti prohlásil: „Pokud se jedná o normální cvičení, tak to není opravdu nic nového, protože armády členských států Aliance pravidelně pořádají vojenská cvičení na našem území. Nejedná se o žádný trvalý pobyt ani o vojenské základny.“ Samozřejmě: pokud mají u nás být základny, tak jedině pro drony.

 Studovat humanitní obor je vlastně neřest

Taktéž prezident Zeman představil při své návštěvě Plzeňského kraje v Holýšově veřejnosti návrh svého přítele Rusnoka, aby bylo zavedeno školné pro studium na vysokých školách, ale jenom pro humanitní obory. Tam je totiž studentů přebytek, kdežto na technických oborech je jich nedostatek. Možná, že by bylo nejlépe studenty na „humanitních oborech“ přímo zdanit (tzv. osmanský model, podobně jako Turci kdysi zdanili křesťany), resp. stanovit, že studenti na humanitních oborech budou platit školné za studenty v technických oborech. Chudí studenti, podotkl prezident, by samozřejmě dostali stipendium, a to zjevně i pokud by pojali neřestný záměr studovat humanitní obor. I tento návrh zjevně vychází vstříc Zemanovým sympatizantům, tj. dolním pět seti tisícům. Jaképak „humanitní“ obory, k ničemu je nepotřebujeme. Zato moderní technika, to je slovo do pranice (proboha, už zase cituji Havlovu Zahradní slavnost!).

Strašidený ples na hradě

A prezident Zeman je v těchto dnech opravdu hyperaktivní, uspořádá na Hradě reprezentační ples . Bylo na něj pozváno cca 700 „osobností“ z kulturního i politického prostředí (zní zpráva ČTK). vstupné bude obnášet několik tisíc korun (a běda tomu, kdo nepřijde, to už ve zprávě není, to jsem si doplnil sám). Výtěžek připadne nadačním fondům Miloše a Ivany Zemanových. Osobnosti první třídy budou pozvány do Španělského sálu, osobnosti druhé kategorie do Rudolfovy galerie (tam to prý bude o něco levnější). V ceně vstupenek je zahrnuto občerstvení a tombola (přímo se mi vnucuje vzpomínka na film Hoří, má panenko), přičemž hlavní výhrou bude pětichodová večeře s prezidentským párem (byl jsem ve velikém pokušení navrhnout ten pětichodový jídelníček, ale nakonec jsem se rozhodl, že tak laciné vtipkování si odpustím). Ples „osobností“ má být 20. března. Bude to nepochybně strašidelné jako Halloween.

Velebova konina

A Miloš Zeman dnes už naposledy: skupina senátorů z ČSSD, SPO, ODS a KSČM v čele s Janem Velebou předložili návrh zákona, jímž by se měšlo upravit placení televizního a rozhlasového poplatku tak, že by od něj byly osvobozeny osoby, které byly dle rozhodnutí Rady ČT, Rady Čro či RRTV vysíláním veřejnoprávního rozhlasu či televize poškozeny. Stačil by verdikt jednoho ze zmíněných orgánů. Ta konina zjevně nemá šanci projít, zarážející je jen to, že se to někdo nestydí navrhnout. Přitom navrhovatelé očividně vycházejí prezidentovi vstříc a jemu se zase jejich návrh velmi zamlouvá.

Strach či stud?

Zatímco u nás je legrace, Mariupol je aspoň podle toho, co píše rovněž ČTK, už skoro obklíčen. Pokračování mírové ofenzívy Merkelová – Hollande je vlastně taky legrace, ale z oboru černého humoru. Naše situace je přitom nazáviděníhodná: nezbývá nám než stydět se a bát se (bát se můžeme zatím o něco míň než se musíme stydět, protože je to od nás ještě daleko).

Pátek 6. března: 

Zeman se pustil do Babiše

Ve špičce našeho establishmentu se pomalu rozhořívá boj každého s každým. Teď se pustil Zeman do Babiše. Myslím, že je to dané jednak jeho letorou (je ze všech tří našich vrchních papalášů nejneposednější) a jednak tím, že cítí, jak je jeho pozice relativně slabá: nemá za sebou ani zavedenou stranu, ani miliardy a voliče, jen Putina a dolních dejme tomu pět set tisíc, na něž míří svou ohavnou populistickou propagandou. Aby se svými stoupenci mohl něco vyhrát, potřeboval by k tomu ovšem nejspíš ještě tak dva tisíce tanků a pět set tisíc slušně ozbrojených ruských turistů. A to asi v příštích několika měsících přece jen nepůjde. Zatím vyrazil na Babiše (má oprávněný dojem, že mu Babiš přerůstá přes hlavu): loni se nepostavil ani kilometr nové dálnice (tento argument znepokojí spolehlivě každého blbce), klesl výběr DPH a výnos ze spotřebních daní (to je stejně přesvědčivé jako pokles stavu vody na českých tocích), a snížením deficitu ze sta miliard Kč na osmdesát miliard se nemá kdo co chlubit, protože on měl kdysi deficit 46 miliard a hluboce se prý za to styděl (pokud jde o první část posledního prezidentova tvrzení, bude jistě správná, jen bych řekl, že Karel IV. měl ještě menší deficit; o druhé pochybuji, jsem totiž přesvědčen, že Miloš Zeman to vůbec neumí; jistě, každý nemusí umět všechno).

Zeman maluje straku na vrbě

Zároveň prezident u příležitosti návštěvy Plzeňského kraje hecuje EU proti islamistům. Vyzývá státy Unie, aby se domluvily a uzavřely hranice „proti islámu“. To na dolních pět set tisíc jistě zapůsobí, zavírat se musí, když už nic jiného, tak aspoň hranice. Varuje před appeasementem a zbabělostí vůči jakékoli formě totalitní ideologie a označil islámský terorismus za společného nepřítele evropských zemí. Zase se s panem prezidentem neshodnu: já spíš varuji před appeasementem a zbabělostí před jakoukoli formou „neoslavismu“ a za společného nepřítele evropských zemí (aspoň těch v našem regionu) považuji znovuprobuzený ruský imperialismus a revanšismus (vida, jak se byzantské kletby, které si kdysi vymyslili, hodí na ně samé!). Pan prezident svým malováním islámské straky na vrbě jen odvádí pozornost od jejich nekalých úmyslů a myslím, že dobře ví, proč to dělá.

Volební preference: Hausnumera Babišových Nových pořádků

Podle průzkumu PPM Factum (volební model pro volby do PS) vede s velikým náskokem ANO před ČSSD, odstup mezi oběma stranami je setrvalý. Obě opoziční Jabloka (TOP09. ODS) jsou hluboko pod 10%, komunisté mají dvakrát tolik, co ony dohromady. Pokud jde o rozdíl mezi prvními dvěma, je výsledek o dost jiný než u dalších průzkumů. Všeobecně je realistické předpokládat, že vzhledem ke specifické situaci, již s sebou přinášejí babišovské Nové pořádky, už ve volebních průzkumech vycházejí jen čirá hausnumera.

Kauzy minulosti

Probíhá (v závěrečné fázi) proces s exhejtmanem Rathem a jeho spolupracovníky. Policie ČR obvinila exministryni obrany Vlastu Parkanovou. Na člověka to působí jako ozvěna z dávných časů, dvě věci, na nichž až už vlastně vůbec nezáleží (kromě toho se nemůžu zbavit dojmu, že obvinění paní Parkanové je mocně přeexponované).

Eskamotér Bělohradský slouží opět moci

V Právu polemizuje Václav Bělohradský s Jiřím Pehe: typická debata dvou destruktorů české demokracie (ne moc velkých, na akci se podíleli především hloupými řečmi) nad hromadou trosek. Pan Bělohradský přeskočil včas, jak je jeho zvykem, z přetížené a vratké bárky ČSSD na pyšnou korzárskou fregatu pana Babiše, pan Pehe nejspíš zase, jako obvykle, utone. Pan Bělohradský se raduje ze situace: máme nejlepší vládu za posledních nevím kolik let (měli jsme v minulosti už dvě tři, které byly podobně nejlepší, a u všech se pan Bělohradský ochomejtal), ANO významně uspělo ve volbách, umožnilo vládu vítězné sociální demokracie a zabránilo vládnutí s podporou KSČM (to je docela šikovně vymyšleno, jsem ovšem velmi rád, že podobné argumentační nápady nemívám). Podle pana Bělohradského je v podstatě užitečné, když do politické komunikace vtrhne „politický cizinec“, který se obrací k těm, kdo jsou mimo zaběhlé hierarchie a styly i mimo byrokraticky organizované proudy informací. „ Má to své místo v demokratické politické komunikaci.“ A na závěr se pozastavuje nad tím, že „v našem veřejném prostoru mnoho intelektuálů, komentátorů, ale i politických aspirantů mluví z nějakého pomyslného stupínku, bůhví po kom tu zbyl. Po Občanském fóru, po disidentech nebo dokonce po obrozencích? Oni z toho stupínku daleko vidí a říkají nám, kdo do politiky smí a kdo ne, voliči ať se do toho nepletou!“ Pan Bělohradský si zjevně nedovede představit, že by někdo mluvil třeba jen a čistě sám za sebe. Nepřipadá mu to zjevně dost legitimní. Což je pro něho typické.

Ministerský taxikář

Podle agentury TASS projížděl po mostě, kde byl zavražděn Boris Němcov, a v době, kdy byl zavražděn, „ještě další automobil značky Ford. TASS napsal, že auto patří ochrance ruského ministerstva financí. Jeho řidič si prý po pracovní době se služebním vozem přivydělával taxikařením na černo.“ Informace je nepochybně pravdivá, a nebýt tragických okolností, řekl bych, že nesmírně zábavná. Svatou Rus znám jen z literatury (miluji zejména Gogola), a to je jako tam odtud vystřižené.

Vkus Babišova šéfredaktora

Průběh sjezdu ANO vnesl jakýsi nepokoj i do Babišovy mediální lobby. Musel na to reagovat i jeho šéfredaktor Plesl (MfD). „Podivný vládní svazek mezi ANO a ČSSD plní v tuto chvíli nejen roli koalice, ale do značné míry i opoziční“.“ Panu Pleslovi to ovšem nepřipadá monstrózní, ale vlastně normální. Líbí se mu taky, že paní ministryně Šlechtová vyhrožuje na Facebooku tím, co má na koho všechno schované v trezoru. Kromě toho nemluví vždycky pravdu. Např.: „Stačí se podívat na to, co si hlavní vládní partneři čas od času vyčítají. Babiš na víkendovém sněmu ANO vmetl Sobotkovi do tváře „kontroverzní minulost“ ČSSD, čímž mu dal jasně najevo, že sociální demokraty i nadále řadí do toho, čemu s oblibou říkává „matrix“ či „Palermo“. Tím je v očích šéfa hnutí ANO klientelistický systém politického kartelu, který tu úspěšně fungoval od roku 1998 a jeho sítě se začaly trhat až za Nečasovy vlády.“ Houbeles. Pan Babiš kritizuje šmahem posledních 25 let, kdy nám vládli politici, co nemakali a kradli. Opoziční smlouva je jen jedna epizoda.

Tea party v Česku?

„Na troskách Úsvitu roste „čajové hnutí“ (rozuměj ve stylu americké Tea Party), zní titulek v Babišových Lidových novinách. Má prý jít o „křesťansko-konzervativní politický projekt“. Angažuje se v něm prý i pražský velkopodnikatel Zbyněk Passer, který neuspěl v komunálních volbách. Ve skutečnosti na troskách Úsvitu nemůže vzniknout nic jiného než zase jen trosky.

Čtvrtek 5. března: 

Takhle veselo za Nečase nebylo

Tým Andreje Babiše se vybarvuje. Ministryně pro místní rozvoj Šlechtová se na Facebooku energicky pustila do „vlád ČSSD“ (tu současnou snad nezapočítává, ale mohla by, vedoucí představitelé TOP09 kdysi s oblibou kritizovali Nečasovu vládu, v níž zároveň seděli): „Viníci nedočerpání za 2007-2013 jsou nyní neviditelní; právě vlády ČSSD zavinily mnohé. Detaily se mi na Facebook nevejdou, ale do trezoru ano…“ Prásk! Toto temné vyhrožování ale nespíš nebylo úplně v plánu, protože Babiš se tváří, že nic neviděl, neslyšel a neví a taky reakce předsedy ČSSD Sobotky byla relativně umírněná, pánové si to možná nějak vyříkali (jediný, kdo reagoval okázale rozhořčeně, byl Michal Hašek, ale ten to udělal jen proto, aby před sjezdem ČSSD předvedl stranické veřejnosti, jaký je jeho předseda (kterého se pokusil po volbách v r. 2013 směšným a nedůstojným způsobem podrazit) hovňous. Nicméně, takhle veselo snad ani za Nečase nebylo – pánové Schwarzenberg s Kalouskem zachovávali přece jen jistou štábní kulturu.

Krnáčová je stále roztomilejší

Velmi hezky, snad ještě líp, se předvedla taky pražská primátorka Krnáčová. Podrobila drtivé a fundovaně odborné kritice stavbu tunelu Blanka, navrženou a provedenou za vlády zrádné pravice. Projektant prý chtěl budovat tzv. „suchý tunel“, zatímco každý fundovaný odborník ví, že když se kope tunel, narazí se na mokro.

„Asi jsou blbí“, prohlásila roztomile. „Když někdo hrabe tunel, je tam s největší pravděpodobností nějaká vlhkost.“ Na otázku reportéra, kdo tunel projektoval, odpověděla pak „asi nějaký debil“. A závěr – „Možná se jedná o zločinecké spolčení, nebo spolčení jak vytáhnout z tohoto města co nejvíce peněz. A s tímto jsme skončili“.

Výborně, budou politické procesy. Zbývá jen uvést do pohotovostního stavu další významný tunel, poněkud pošramocený rozmíškami paní Slonkové s Andrejem Babišem, totiž tunel z „orgánů“ do médií. Jak víme ze zkušenosti, k procesům takový tunel nutně patří. Pozoruhodné je, že veřejnost, jak o tom aspoň svědčí ohlasy čtenářstva Babišovy Mladé fronty Dnes, je takovému plánu na účtování příznivě nakloněna. (Nebo je to samo naklonění už součást funkčního tunelu?).

Je zajímavé, kolik do problému zasvěcených geologů se mezi čtenáři MfD najde. Dva hlasy za všechny: „Asi mi nezbývá nic jiného než s primátorkou souhlasit. Smutné, ale pravdivé. Snad již konečně začnou řešit (slovo „řešit“ je opravdu kouzelné, neměl snad čtenář náhodou na mysli poněkud podobné slovo “věšet“? bd) i viníky těchto problémů.“ Michael Sedláček;

„Krnáčová byla trefná a ještě dost slušná.“ (Jan Radecký, soudě podle jeho slov se máme ještě na co těšit).

Přidávám slovo pravidelného, i když čím dál tím méně dobrovolného čtenáře MfD: Je to projev primitivního populistického hulvátství s cílem vyvolat lynčerskou atmosféru. Je zajímavé, kolik lidí na to dnes u nás slyší. Pokud tam nějaký problém je, mělo by se o něm hovořit na základě podrobných věcných informací a měli by se vyjádřit také a především ti, co mu rozumí. Odborný poznatek, že v tunelech bývá vlhko, je poměrně chudý, i když má jako v tomto případě jen vytvořit odpalovací rampu pro vyřčení několika peprných nadávek. Bohumil Doležal.

Zeman u papeže

Čeká nás nevšední zážitek: chystá se setkání dvou duchovních a morálních kapacit: českého prezidenta Zemana a papeže Františka I. (sděluji zde jen tak mimochodem, že napříště hodlám psát soustavně a výlučně František I., jak je to podle mého názoru už přinejmenším tisíc let v Evropě obvyklé; a to i kdyby trakaře padaly). Protože hlava katolické církve (Svatý otec, jak říká dokonce i prezidentův mluvčí Ovčáček) býval prý kdysi krátký čas i vyhazovačem v baru, nebude mít snad potíž zvyknout si na občas dosti bezprostřední projev a rétoriku našeho prezidenta. V USA říkal Miloš Zeman „jsem Žid“, co bude asi říkat ve Vatikánu? Má přitom před sebou mj. i delikátní úkol, potřebuje zaopatřit šéfa hradního protokolu Forejta (měl by se stát ve Vatikánu českým velvyslancem). A věc docela spěchá, od července by se už na posty velvyslanců měli dostávat jen zaměstnanci státní služby, což zaměstnanci prezidentské kanceláře nejsou.

Odvážný pan Nováček

Jen tak na okraj upozorňuji na článek Petra Nováčka „Když Babiš řídí všechno“ v Babišových LN. Je to další demonstrace novinářské odvahy zaměstnanců Babišových médií. Pan Nováček kritizuje Babiše za to, co už všichni dávno vědí a leckdo to už napsal. Odvaha je, že se tak děje přímo v krokodýlově kleci. Je to ovšem pořád možné ještě daleko lépe dělat mimo krokodýlovu klec, a člověk, který to dělá mimo ni, má tu výhodu, že v ní nemusel předtím dobrovolně zůstat nebo do ní dobrovolně vlézt, což obojí lze za projev odvahy považovat jen stěží.

Středa 4. března: 

Sobotka táhne do minulého boje

Do médií pronikl text zprávy, kterou prý chystá pronést předseda ČSSD Sobotka na sjezdu ČSSD, jenž proběhne za deset dní. Zpráva je údajně dosti ofenzivní, pokud jde o kritiku někdejších „pučistů“ v ČSSD (jmenovitě Škromacha, Haška a Tejce) a v této souvislosti i prezidenta Zemana. Sobotka je měl označit za politicky i lidsky nezralé. Je překvapivé, proč cítí předseda ČSSD tu věc znovu a tak brutálně otevřít. Cítí se být nějak ohrožen? Na svém blogu též prohlásil, že při formování vládní koalice dal Andrej Babiš najevo, že by upřednostnil jako koaličního partnera Okamurův Úsvit. Jakési náznaky tehdy pronikly i na veřejnost. Škoda, že se mu to nepodařilo prosadit, Úsvit by tu koalici poznamenal nejspíš podobně jako Bárta koalici z roku 2010.

Knížák chce cenzurovat Kokoschku?

V kulturní rubrice Práva vyšla recenze Milana Knížáka na nějaké výstavy. Nechci se jí nijak podrobně zabývat jednak proto, že to není můj obor, a jednak proto, že jsem vůči panu Knížákovi podjatý (ač ho osobně vůbec neznám). Nicméně zaujalo mne jedno: pan Knížák tam píše: „Vystavovat dneska Oskara Kokoschku a zvlášť tuto jeho etapu není hodno vrcholového muzea umění. Současnou generaci to nezajímá.“ Za prvé: jak pan Knížák ví, co zajímá „současnou generaci“? Je snad její mluvčí, podobně jako je pan Ovčáček mluvčím Miloše Zemana? A za druhé, co je to současná generace? V každém historickém okamžiku žijí pohromadě současně zhruba tři generace: která z nich je zrovna dnes ta správně současná?

Prezident v Americe

Náš prezident byl pozván do USA na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti. Je to všestranně nevládní akce, ale zúčastnil se jí i izraelský premiér Netanjahu. Náš prezident se tam okázale předváděl (s odkazem na prezidenta Kennedyho a jeho známý výrok „Ich bin (ein) Berliner“ řekl „Jsem Žid“). Pokaždé, když náš prezident takhle veřejně šaškuje a předvádí svou radikální důslednost, měl by člověk zpozornět. Návštěva izraelského premiéra v USA byla poznamenána jakýmsi napětím v americko-izraelských vztazích v souvislosti s americkou vstřícností k Ïránu. Proto tentokrát vysocí američtí představitelé Netanjahua víceméně ignorovali. Zeman ho ovšem fakticky demonstrativně podpořil (Zemana v USA ignorují soustavně, považují ho za proruského a zároveň bezvýznamného). Pečuje o momentální americko – izraelské napětí. Naskýtá se otázka Cui bono. Velmocenský zájem České republiky v tom určitě žádnou roli nehraje.

Havla přetesat z Máchy

V Babišových Lidových novinách řeší výsostnou otázku celospolečenského zájmu: zda má v Praze stát pomník Václava Havla, a kde. Musím zcela jednoznačně prohlásit, že je mi to úplně fuk: zda tu bude i kde tu bude. Jejich starosti jim závidím. Socha by prý mohla být na Petříně, v tom případě by možná stačilo přetesat známý Máchův pomník od Myslbeka, třeba by to přišlo levněji.

Tunel z vnitra do médií na ruský způsob

Ruské tajné služby prý už po léta pečlivě sledovaly Borise Němcova a v bulvárních médiích pak vycházely vybrané pasáže z odposlechů (týkaly se ryze soukromých záležitostí, zavražděný politik byl, jak se praví v LN, „milovníkem žen“). Vida, to je něco podobného jako u nás, tunel z orgánů do médií, jen u nás neústil do bulváru, ale do respektovaných špiček českého mediálního univerza.