KOMENTÁŘ / Odcházející kanadský premiér strávil ve vrcholné politice přes 10 let. Liberální stranu vytáhl k moci, k níž se dostala po bezmála deseti letech, kdy zemi vládl konzervativní premiér Stephen Harper. Dokázal dát straně novou tvář a minimálně ze začátku byl poměrně populární. Už před covidem ale v roce 2019 jeho strana ztratila většinu v dolní sněmovně. V roce 2021 svolal předčasné volby a doufal, že v nich získá silný mandát, jenže výsledek byl téměř přesně stejný jako dva roky předtím. V letošním roce nejpozději 20. října se musejí konat volby nové. Podle průzkumů míří k vítězství opět Konzervativní strana.

Když se Trudeau stal šéfem liberální strany v roce 2013, bylo jeho cílem vyvést ji z marazmu, v němž se potácela skoro celou dekádu. Ve volbách v roce 2011 se liberálové dokonce stali až třetí nejsilnější politickou silou, když je předběhla Nová demokratická strana. Mladý a energický Trudeau, syn bývalého dlouholetého premiéra Kanady, se zdál ideální volbou. Zaznívala srovnání s Barackem Obamou.

Triumf v roce 2015

Ve volbách o dva roky později Liberální strana pod Trudeauovým vedením zažila euforický návrat k moci. Získala bezmála 40 procent hlasů, což byl nejlepší výsledek od roku 2000 a třetí nejlepší od roku 1984. Trudeau dával na odiv progresivní politiku. Do svého kabinetu například jmenoval stejný počet mužů a žen. Zavedl také tzv. uhlíkovou daň.

V rámci tohoto systému, který vešel v platnost v roce 2019, je každá tuna CO₂ zpoplatněna. Cena začala na 10 dolarech a má postupně růst až na 170 kanadských dolarů za tunu v roce 2030. V srpnu minulého roku dosáhla výše 80 dolarů za tunu.

Dále čtěte

Trump nehoráznými výroky o Grónsku a Panamě nahrál Rusku. Tohle přesně chtěl Putin slyšet

KOMENTÁŘ / Na tiskové konferenci ve svém sídle zopakoval Donald Trump svá slova o tom, že by…

Zároveň ale kanadská vláda vydává nová povolení k těžbě ropy a stavbě ropovodů. Provincie Alberta a Saskatchewan se v posledním desetiletí staly významnými producenty ropy z tzv. ropných písků. Právě v těchto západních provinciích jsou nejsilnější opoziční konzervativci.

Ztráta většiny a covid

V roce 2019 proběhly další volby, v nichž Trudeau přišel o většinu. Nově měla Liberální strana jen 157 z celkových 338 křesel. Ve dvou výše zmíněných „ropných“ provinciích nezískala ani jeden mandát. Konzervativci dokonce dokázali získat více hlasů celkově, ale díky volebnímu systému měli méně křesel. Trudeau tak mohl utvořit menšinový kabinet.

Zajímavé je, že po těchto volbách posílil separatismus v západních provinciích. Na sociálních sítích trendoval #Wexit. I když se ukázalo, že velkou část účtů, které tento hashtag propagovaly, tvořili boti, podpora osamostatnění podle průzkumů vzrostla.

Už tak poměrně slabou vládu pak zasáhl covid. Během něj prosazoval Trudeau celkem přísné restrikce, které měly sloužit k omezení šíření viru. Proti nim ale vypukly protesty včetně i u nás sledovaného tzv. Konvoje svobody. Premiér na protesty reagoval zavedením nouzového stavu a omezením shromažďovacího práva. To už ale bylo po druhých volbách, v nichž liberálové nedokázali získat většinu.

Poslední roky ve znamení ztráty popularity a krize

Trudeau doufal, že se mu po prvních vlnách covidu, které Kanada zdánlivě zvládla lépe než Spojené státy pod chaotickým vedením Donalda Trumpa, podaří získat silnější mandát. Volby ale dopadly téměř stejně jako ty o dva roky dříve. Konzervativci dostali více hlasů, ale méně mandátů. Liberální strana dál vládla menšinově.

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Navzdory přání bojovníků proti covidovým opatřením však zásah proti protestům nebyl příčinou ztráty Trudeaovy popularity. Podpora jeho osobě se do červených čísel propadla už v roce 2021 a první měsíce roku 2022 s ní významně nepohnuly. V preferencích voličů pak byli liberálové a konzervativci v rámci statistické chyby vyrovnaní minimálně do druhé poloviny roku 2022.

Zhruba v jeho polovině přišel vrchol inflační vlny, která zasáhla všechny vyspělé země. V Kanadě inflace kulminovala v červnu na hodnotě 8,1 % při meziročním srovnání. Do toho je třeba připočíst i rapidní nárůst ceny bydlení, který mnozí Trudeauovi kritici dávají do souvislost s otevřenou migrační politikou. Trudeaova nepopularita tak z velké části vychází ze stejných příčin jako nepopularita všech vlád bez ohledu na ideologie, které byly u moci v době vzedmutí inflace.

Konec éry a možný výprask

Po deseti letech u moci je navíc naprosto přirozené, že voliči chtějí změnu. Z tohoto pohledu by byl naprostý zázrak, kdyby se Liberální strana dokázala vyhnout v letošních volbách porážce. Momentálně se zdá, že bude ráda, pokud neskončí až třetí jako v roce 2011.

Trudeauova éra tak může skončit další historickým výpraskem. Návrat konzervativců by ale mohl alespoň částečně uklidnit separatistické tendence v západní Kanadě. Trudeau končí jako nepopulární premiér. Nicméně čistě z ekonomického hlediska jeho vláda neúspěšná není.

Začala energetickou transformaci. Inflace je zpátky okolo dvou procent. Ekonomický růst v roce 2024 by podle odhadů mohl být lehce pod dvěma procenty HDP a navíc na rozdíl od svého jižního souseda snižuje země hrozivé deficity z doby pandemie a celková míra zadlužení vzhledem k HDP klesá. Trudeau tak zemi předává v lepším stavu, než by se mohlo zdát.