NÁZOR / Pokud by člověk nezasažený politickým děním v naší zemi sledoval v úterý přímý přenos zasedání poslanecké sněmovny, musel by nutně nabýt dojmu, že agresivní pomatený dědek s dikcí husákovsky mluvícího paviána v šestihodinovém rauši utekl z nějakého ústavu.
Takový byl obrázek vystoupení poslance Andreje Babiše, ve kterém překročil všechny přijatelné hranice demokratické diskuze. Drzost, s jakou prominentní komunista, tvůrce korupčního prostředí u nás, pasák politiků ČSSD a devadesátkový mafián urážel slušné lidi, kolegy poslance, jen ukazuje, že se neštítí ničeho. Politika spálené země, kterou v divizi holdingu Agrofert s názvem ANO provozuje, je pro naši zemi a politický systém zdrcující.
Politika není gentlemanský sport. Urážky, lži, polopravdy, tvrdé verbální útoky, šaškování pro voliče, teatrální gesta. To vše je – ať se nám to líbí, nebo ne – součástí politiky. I to však musí mít nějaké mantinely.
Nikoli vinou vládních stran se však z parlamentu vytratila opozice. Nejsilnější parlamentní strana – hnutí ANO – vládlo v různých sestavách této zemi osm let. Způsob, jakým dokázalo zničit politické prostředí, rozvoj a mentalitu části společnosti, ten se jednou bude vyučovat. Mladí proti starším, zaměstnanci proti živnostníkům, veřejná správa proti občanům – akciovka závisti.
Druhým pseudoopozičním subjektem je SPD – v podstatě kombinace fašisticko- komunistické mentality přetavené do vlastizrádného kabátu. Komerční fašista Tomio Okamura šíří nenávist mnohdy už za hranou trestněprávní roviny. Řeči o zkaženém mase v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky snesou srovnání s Goebbelsem a Hitlerem – akciovka nenávisti.
V této politické konstelaci je dost složité cokoliv vyjednat a mnozí poslanci hnutí ANO a tzv. stínoví ministři si stěžují novinářům, že se s nimi vláda nebaví. Jak se ale chcete bavit s lidmi, kteří bez mrknutí oka akceptují drzé, sprosté, hysterické a hlavně darebné výlevy majitele svého charakteru, který označuje ministry za nikým nevolené parazity? Přitom to byl právě on, kdo přivedl do vlády nejspíš nejvíc nikým nezvolených, z rukávu vytažených kašpárků v historii (nepočítám tzv. vlády úřednické). Posuďte sami: Schillerová, Havlíček, Kněžínek, Benešová, Prymula, Blatný, Arenberger, Kremlík, Plaga, Metnar…
Nejde o tvrdé výroky vůči vládě, ty jsou naopak v pořádku. Jde o donebevolající drzost, a to i na úrovni vyhrocené politické debaty. Babiš připomíná žháře, který nadává hasičům, že hasí pomalu, zatímco jeho otroci přilévají do ohně benzín. Polistopadový kartel, Palermo, zloději – to všechno paviánsky kvičí mafián a estébák.
Jak z toho ven? Na lotry platí pouze a jenom síla. Vládní strany by měly objevit ve svých poslaneckých řadách někoho, kdo za každým jeho výstupem přijde k pultíku, vezme „železnou tyč“ (rétorickou) a bude ho tou tyčí mlátit po hlavě úplně stejně. Ale ve sněmovně. V komunikaci navenek ať už Babiš nehraje žádnou roli. Tyhle jeho teatrální výlevy mají jediný cíl – aby byl středem pozornosti.
Dlouhodobě jsem zastánce toho, že nemůžeme třetinu voličů ostrakizovat na všech úrovních. Kraje a komunál jsou jiná disciplína než velká politika a regionální různosti jsou takové, že jsou politické konstelace často napříč celostátní linií vláda-opozice. Pro demokratické fungování naší země je důležité, že velkou část voličů před útěkem k ještě horšímu extrému zachytí právě holdingové hnutí.
Na druhou stranu ale nelze Babišovo gaunerství na půdě sněmovny akceptovat donekonečna. Sny některých kolegů o sbližování s holdingem jsou ukázkou naprostého nepochopení skutečné politické situace u nás. Je zřejmé, že na mnohých jednotlivostech se s politiky ANO shodnou zástupci ODS (ale klidně i jiných stran) více než s vládními kolegy. I v ANO jsou rétoricky pravicoví lidé, rétoricky konzervativní či liberální. ANO ale není politické hnutí. Nemá politiku, nemá ideologii. Jeho „ideologií“ jsou zájmy holdingu Agrofert.
Sblížení s ANO na celostátní úrovni by pro ODS byla politická smrt. Kromě politiky od středu doprava, kterou bohužel dnes až na výjimky opravdu neděláme, je ODS dlouhodobě postavená na prosazování hodnot parlamentní republiky, svobody a demokracie. Vždy byla stranou kombinující konzervativní a liberální přístupy ke světu. Zapomeňme na liberálně-konzervativní boje. Jsou to chiméry sociálních sítí a mediálního polosvěta. Klasický liberál a konzervativec jsou na jedné straně proti diktatuře, socialismu a nesvobodě.
Většinově v ODS hlasy po užší spolupráci s ANO nejsou a my, jako členové modernizační platformy ČESKO.plus, ji jednoznačně odmítáme.
Autor je členem ODS a iniciativy ČESKO.plus.