Jakub Horák je komentátor, producent, spisovatel, zakladatel hnutí Nevím, který pomáhá v kampani do sněmovních voleb České pirátské straně. Nedávno vydal knihu Kočky jsou vrženy, politickou satiru, která reaguje na někdy až neuvěřitelné dění v Česku. Po úspěšné kampani na Hithit.cz se nyní přípravuje dotisk – právě satira je totiž jednoznačně něčím, co v České republice v posledních letech chybí. Na rozdíl od někdy až neskutečně absurdní reality.

Podařilo se vám na Hithitu vybrat téměř 800 tisíc na knihu Kočky jsou vrženy. Co myslíte, je to i tím, že Česku chybí politická satira?

Kritik Jarda Konáš ve své recenzi tvrdí, že poslední český autor, který psal podobně ironické politické texty založené na komické teatrálnosti zúčastněných, byl Jaroslav Hašek. Za komunismu se pak pěstovala pouze satira komunální. V současné době je těžké satiru psát, protože reálná politika mnohdy překonává ty nejšílenější představy. Ovčáčka by nikdo nevymyslel. Ten je esencí bizarnosti, kterou je tahle země prosáklá a kterou tak dobře popisoval právě Hašek, ale z druhého konce i Kafka.

V popisu vaší knihy na Hithitu stojí: „Vítejte v zemi, kterou ohrožují tři politici. První z nich nikdy nepracoval. Druhý pracoval, ale pro tajnou policii. A třetí pracuje na zkáze nás všech.“ Zajímalo by mě – co naše země – tedy kromě kocoura Klapušky – potřebuje, aby se těchto tří politiků zbavila a aby nenastoupili jiní, stejně nebezpeční? 

Musíme se zbavit strachu a získat důvěru v budoucnost. Strach nás vede k tomu, že hledáme nepřátele. A nedůvěra v budoucnost vytváří ten strach – takže pořád hledáme spasitele: ve státu, který se o všechno postará, nebo v miliardáři, který všemu rozumí.

Vzhledem k bezednému množství podnětů, neuvažujete už o nějakém pokračování knihy Kočky jsou vrženy?

Psal jsem knížku dva roky v Nepálu, Afghánistánu, Indii, USA i na Islandu. Kocour samozřejmě žije dál a snová nové plány, ale nepřeje si zatím, aby byla veřejnost o nich informována. Ostatně – román končí prezidentskou volbou a ta je před námi. To my máme teď práci – splnit Kocourův úkol a uvést realitu do souladu s jeho moudrým proroctvím.

Jaké máte na knihu ohlasy? 

Prodali jsme už sedm tisíc kusů a právě šel do obchodů pětitisícový dotisk. Lidé se chtějí bavit. Například zakladatel Kocianova kvarteta, houslista Pravoslav Kohout, v recenzi na Kosmas.cz napsal: „Je to nejlepší, nejvtipnější, nejinteligentnější a nejinformovanější česká politická satira, jakou jsem v posledních letech četl. Dle mého mínění v lecčems překonává i známé zahraniční autory (Sorokin ap.).“ Na druhé straně třeba kritik Bílek v Respektu nemá smysl pro humor, tak knihu nepochopil. On je takový suchoprd. V Respektu berou všechno hodně vážně. Ale někdo to dělat musí.

Jste považován za člověka s velkým vlivem na Facebooku. Jak to vzniklo? A co pro vás prezentace na sociálních sítích znamená?

Před lety jsme měli komunitní server Mageo. Tam se scházela skutečně elita různých vtipálků. Na Facebook jsme pak přešli, protože tam bylo hodně holek. Teď mě sleduje 25 tisíc lidí a jsou naprosto úžasní. Jakmile něco potřebuji, napíšu to na FB a hned mi někdo pomůže. Facebook je takový Ježíšek.

Často právě na Facebooku komentujete politickou situaci. Řekněte mi jako někdo, kdo napsal satirický román – co z poslední doby tak nějak překonalo vaše očekávání, co bylo absurdnější než všechny romány a parodie?

Fantastický byl třeba „vtip“ lidoveckého předsedy Bělobrádka, kterým sděloval jedné paní, že její pejsek neumřel, ale chcípl. Strašně se do toho zamotal. To kdybych napsal, tak mi kritici vyčtou, že to je naprosto nepravděpodobná zápletka.

Hodně se také psalo o tom, že před volbami pomáháte České pirátské straně? Proč zrovna jim? A co vlastně nejvíc potřebuje strana, která hlavně musí překročit magickou hranici pěti procent?

Červencový výzkum Focus dává Pirátům 5,2 %, méně věrohodný srpnový výzkum Médea Research dokonce 8,79`. V tom posledním dokonce přeskočili ODS a TOP 09! Prostě jim fandím. Je to strana mladých expertů, kteří digitalizací zajistí, abychom vůbec nemuseli chodit na úřady. A líbil by se mi dredatý premiér. Já chci vrátit devadesátky – to je můj cíl.

Stojíte také za hnutím Nevím. Jak se mu daří? Co je nového?

Pořád nevíme. A to velmi intenzivně! Nyní jsme se rozhodli, že Nevím namísto politické strany založíme jako církev. Budeme uctívat Fortunu – bohyni náhody. Všechny manažerské příručky osobnostního rozvoje lidem tvrdí, že si za všechno můžou sami. Učí, jak dosáhnout v životě ohromného úspěchu. Ale tím zároveň říkají, že kdo úspěchu nedosáhl, je to jeho vina. Lidé pak vedle hypoték klesají ještě i pod tíhou viny. A přitom si uvědomte, jak velkou roli hrají v našem životě náhody! Člověk někoho potká – náhodou. Něco čte a přitom ho něco napadne – náhodou. Spousta z nás se i náhodou narodila. Takže žádný osobnostní rozvoj, ale náhody hrají hlavní roli v našich životech. To bude církev Nevím hlásat. Zbavíme lidstvo nadvlády všech těch koučů.

Proč si myslíte, že u politických otázek stále tolik lidí neví? Z internetových diskusí se spíše zdá, že většina lidí ví všechno.

Podle projektu Mapa voličů od společnosti Behavio 51 % lidí neví, koho budou volit. Podle testu MF Dnes neznají vlastní program ani lídři politických stran. Česká republika se vrací do stavu biblického ráje, kdy Adam a Eva žili předtím, než pojedli ovoce ze Stromu života, v naprostém nevědění. Jsme první země na světě, které se to povedlo uskutečnit.

Před časem jste rozčílil poslankyni ODS Janu Černochovou kvůli její fotce se zbraní, vaše posty vyvolaly mnoho reakcí. Považujete takovou sebeprezentaci politiků za nebezpečnou?

Jana Černochová vystoupila na demonstraci s Martinem Konvičkou. S tím Konvičkou, který například v pátek napsal na svůj Facebook: „NATO není obranný pakt západních států, ale koordinační skupina Saudům poplatných států, zajišťující nasazení nevěřících bojovníků dle potřeb větší slávy islámu.“ Paní poslankyně by neměla nosit zbraň, když se stýká s takovými lidmi. Co kdyby jí tu pušku Konvička vzal, až se zase potkají?

Blížící se volby přinesou jistě ještě spoustu bizarností. Co vás zatím mezi stranami nejvíc zaujalo, překvapilo nebo třeba znechutilo?

Fascinují mě komunisté. Jejich předseda Filip minulý týden v DVTV vykládal, že nikomu nikdy nic nevzali. Oni jim lidé ty továrny a činžáky asi odevzdávali dobrovolně. Drzost téhle strany, pod jejíž vládou došlo k úpadku technologií a ztrátě konkurenceschopnosti snad ve všech oblastech s výjimkou vážné hudby, je neuvěřitelná.

Taky jste na Facebooku hodně komentoval zákaz kouření. Jak se na něj po měsících platnosti díváte? 

Zajímavé to začne být až v prosinci. V rámci Eccentric Clubu o tom budeme točit dokument. Je to vlastně vědecký pokus. Jedna skupina lidí bude sedět v klimatizovaném ateliéru, pít celý večer koňak a kouřit. Druhá kontrolní skupina bude stát celé hodiny venku a kouřit na mraze. Tu budeme také natáčet a pak budeme s vědci porovnávat, kdo je šťastnější. Také budeme zkoumat majitele okolních domů, jestli je víc obtěžují kuřáci pod jejich okny nebo ti, kdo kouří v tom ateliéru. Budeme to tak zkoumat mnoho let, abychom došli opravdu k jasným vědeckým závěrům.

Kdybychom spolu mluvili v březnu 2018, co myslíte, bude tu vládnout Klapuška, Zeman s Babišem, nebo někdo úplně jiný?

V březnu už bude Klapuška na Hradě. Uvidíte :-)