Politology v novoročním projevu prezidenta Petra Pavla asi nejvíce překvapil důraz na téma zavedení eura v České republice. Proslov hodnotí jako dynamický, věcný, například Janu Kubáčkovi v něm ale chyběly konkrétní úkoly jak pro hlavu státu samotnou, tak pro vládu či obě parlamentní komory. Politologové to dnes řekli ČTK.
Prezident ve svém premiérovém novoročním projevu, netradičně natáčeném na třetím nádvoří Pražského hradu, zprvu hovořil o nedávné tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, následně se věnoval domácí politice. Vládě vytkl komunikaci s veřejností, naopak ocenil, že v ní nenastaly větší rozepře. Vyslovil se pro učinění konkrétních kroků k přijetí společné evropské měny. Oslovil také mladou generaci s tím, že je důležité, aby se zajímala o své okolí a snažila se měnit věci k lepšímu.
Stanislav Balík poznamenal, že asi nelze najít dvě odlišnější polohy novoročních či vánočních projevů než při srovnání Pavlova dnešního proslovu a poselství jeho předchůdce Miloše Zemana v prosinci 2022. „Dynamikou, obsahem, tématy, která zmiňoval, tím, že nebyl zahleděn do sebe a do nějakých svých bojů a bolestí, ale mířil jinam,“ řekl. V projevu podle Balíka nebylo nic vyloženě nečekaného, překvapila jej ale dynamika a energie, s níž jej pronášel.
Kubáček považuje projev za Pavlův nejlepší v době jeho prezidentství, které trvá od loňského března. Zároveň mu ale vytkl, že sobě ani vládě či parlamentním komorám nevytyčil konkrétní úkoly. Pavel přitom má tu výsadu, že je populární a má mandát a autoritu k jednomu stolu dostat zástupce vlády i opozice.
Uvedl, že Pavel je asi jediný politik, který nyní není závislý na žádných volbách. I proto jej překvapilo, že jako osobní téma pojal euro, ale nezmínil konkrétní úkoly pro vládu v boji s inflací či v nastartování ekonomického růstu. Kubáček ocenil, že se Pavel věnoval tragické prosincové události na FF UK i snahu o kultivaci politické diskuse. Očekával ale více „peněženkových témat“, protože životní náklady občanů jsou velmi vysoké, což nepomáhá stabilitě, společnost to štěpí a propisuje se to do ekonomiky i politiky.
Podle Miroslava Mareše byl projev věcný a v zásadě obsahoval očekávaná témata, překvapením byl ale důraz na téma zavedení společné evropské měny a nastínění cesty k dosažení tohoto cíle. „Prezident byl v zásadě vstřícný k vládě, i přes kritiku její komunikace s veřejností. Zřetelně se vyslovil proti vedení Hradu předchozím prezidentem,“ uvedl Mareš.
Vzhledem ke svým horším rétorickým schopnostem předvedl Pavel nadstandardní výkon, míní Josef Mlejnek. „Projev v exteriéru je novinka, působila dobře. Projev byl pozitivně laděný, bez jedovatých výpadů, jako tomu bylo u Miloše Zemana. Byť možná příliš obecný. Jedinou konkrétní a pozoruhodnou věcí byla jasná podpora přijetí eura,“ konstatoval.
Obsahově se jednalo podle Lubomíra Kopečka o projev odpovídající Pavlovým prioritám, ať už jde o vypíchnutí úlohy NATO nebo EU. Projev kontrastoval se Zemanovými zvláště viditelně třeba ve vstřícnosti k vládě Petra Fialy (ODS), což podle politologa Pavlovi při současné neoblíbenosti kabinetu body v popularitě nepřidá. „Je dobré ocenit nepoužívání konfrontační rétoriky, která byla u jeho předchůdce typická – a Zeman býval v tom někdy hodně osobní. Je dobře, že skončilo vyřizování osobních účtů v prezidentských projevech kolem přelomu roku,“ dodal Kopeček.
Prezident tentokrát v projevu téměř vynechal zahraniční politiku a konflikty na Ukrajině či na Blízkém východě, k nimž se v minulosti vyjádřil mnohokrát. Podle Balíka tomu evidentně předcházelo rozhodnutí, že na Nový rok do proslovu patří spíše vnitrospolečenské a vnitropolitické věci. Také podle Kubáčka šlo zejména o poslání jasného vzkazu české společnosti, která je zneklidněná, unavená a v níž mnozí nedávný střelecký útok berou jako vyvrcholení nestability.