Na Den památky obětí komunistického režimu jsme mohli sledovat, jak bývalý člen KSČ Miloš Zeman jmenoval vládu, kterou povede někdejší agent Státní bezpečnosti Andrej Babiš a kterou by měla podpořit komunistická strana, následnická organizace té partaje, která Československu vládla více než čtyřicet let. Středa 27. června 2018 se tak stává černým dnem naší historie.

Jakmile Babiš dostane důvěru, vzniká situace, na které dlouhé měsíce pracoval – ovládne všechno, co mu ještě zbývá. To ovládnutí má jen trochu pošpiněné tím, jakým způsobem se nechal zatlačit do kouta hlavou státu, která se rozhodla, že využije všech svých zbývajících možností a do kabinetu dostane všechny osoby, které si přeje.

Máme tu nejhorší vládu od roku 1989. Čátečně složenou z neschopných fanoušků Andreje Babiše (Taťána Malá, Adam Vojtěch a další), ze Zemanových lidí (Miroslav Toman) a také vládu, která nemá ministra zahraničí. Zahraniční politika České republiky je na tom ovšem tak strašně, že to snad ani nevadí.

Právě resort zahraničí povede Jan Hamáček, který má na starosti také ministerstvo vnitra (asi je to superman). A Hamáček je zároveň tím hlavním viníkem situace, do které jsme se dnes dostali. Ponížil sebe i celou ČSSD takovým způsobem, jakým se to nepovedlo od slučovacího sjezdu roku 1948.

Hamáček ustoupil úplně od všech požadavků sociální demokracie jen pro pár směšných míst ve vládě. Těžko říci, jestli jsou za tím dluhy ČSSD, nebo prostě jen obrovská touha po funkcích. Je to tak neuvěřitelné ponížení, že si lze jen těžko představit horší.

V České republice nyní bude vládnout koalice ANO, SPD a KSČM s podporou proruského prezidenta. Jan Hamáček nám tak věnoval situaci, o které nebude rozhodovat a ze které se jen tak nedostaneme.

Pět let poté, co Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra, dostal všechno, co chtěl. A teď už mu bude líp. Ať chceme, nebo ne.