Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že se na ukrajinské partnery s žádostí o vyslání vojáků na Ukrajinu neobrátí, protože pak by válčící zemi asi polovina přestala podporovat úplně. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve prohlásil, že otázka vyslání západních jednotek na Ukrajinu vyvstane, pokud Rusko prorazí ukrajinské frontové linie a Ukrajina takovou žádost vznese.
„Nikdy nebudeme žádat, aby na naše území byli vpuštěni vojáci,“ prohlásil na nedělní tiskové konferenci ukrajinský prezident. „Chceme to? Ano, samozřejmě, budeme rádi. Protože on (Putin, pozn. red.) je spojenec s KLDR, s Íránem, a my bojujeme sami za sebe. Ano, s pomocí partnerů, děkujeme, ale jsme sami,“ dodal.
Pokud by Ukrajina vznesla požadavek na vyslání západních vojáků, tak „polovina spojenců zastaví svou podporu“, popsal Zelenskyj. „Ale pokud se mě ptáte, jestli chceme, tak ano, nemůžeme být proti žádné velké podpoře, pomoci Ukrajině ze strany našich partnerů,“ uzavřel podle webu Ukrajinska pravda.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve prohlásil, že otázka vyslání západních jednotek na Ukrajinu vyvstane, pokud Rusko prorazí ukrajinské frontové linie a Ukrajina takovou žádost vznese.
„Naším cílem je zabránit Rusku ve vítězství a obnovit udržitelný mír. Jde o mír, který Ukrajině umožní plně obnovit její územní celistvost, suverenitu a mezinárodní právo, které zaručí bezpečnost všem Ukrajincům,“ pronesl v březnu francouzský prezident.
Jeho vyjádření však tehdy řada zemí NATO ihned veřejně odmítla. Šlo například o Polsko, USA, Německo, Českou republiku, Kanadu či Velkou Británii. Naopak náčelník generálního štábu nizozemské armády generál Onno Eichelsheim řekl, že by NATO mělo všechny možnosti pomoci Kyjevu, a tedy i vyslání jednotek, zvážit. Sám však uvedl, že Ukrajina Nizozemsko o vyslání vojáků nepožádala, a nemá tedy smysl o tom zatím diskutovat.
Podobně tehdy vystoupil i litevský prezident Gitanas Nausėda, který řekl, že západní země by měly otázku vyslání vojenského personálu na Ukrajinu projednat a neměly by si samy malovat „červené čáry“ v otázce pomoci Kyjevu.
Nyní tedy podle deníku Le Monde otázka možného vyslání vojáků na Ukrajinu opět začíná evropskou politikou rezonovat. „Debata o tomto problému je údajně v podstatě tajná, ale ve skutečnosti byla oživena vyhlídkou na možné ukončení podpory Ukrajiny ze strany USA, jakmile se 20. ledna 2025 ujme úřadu nově zvolený americký prezident Donald Trump,“ napsal francouzský deník Le Monde na konci listopadu.
Podle deníku není scénář vyslání západních jednotek na Ukrajinu, jak se o něm hovořilo v březnu letošního roku, „pohřben“, ale naopak v posledních týdnech dokonce posílil, zvláště pak díky návštěvě britského premiéra Keira Starmera ve Francii.
„Pokračují diskuse mezi Spojeným královstvím a Francií o obranné spolupráci, zejména s cílem vytvořit základní skupinu spojenců v Evropě zaměřenou na Ukrajinu a širší evropskou bezpečnost,“ citoval deník Le Monde vojenský zdroj ve Spojeném království.
