Teroristické útoky v Paříži podle nové polské premiérky Beaty Szydlové ukázaly potřebu přehodnotit dohodu o přerozdělení uprchlíků podle kvót mezi země Evropské unie. S touto dohodou v září souhlasila předchozí varšavská vláda Ewy Kopaczové.
Situace se po útocích v Paříži změnila, Polsko není připraveno na to, aby přijalo navržené množství uprchlíků, a proto bude přesvědčovat partnery v EU, aby usedli k vyjednávacímu stolu a znovu se nad kvótami zamysleli, uvedla Szydlová na dnešní tiskové konferenci. Pochyby o zářijové dohodě mají podle ní i jiné unijní země, jak svědčí například vyjádření dánského premiéra.
„Bezpečnost Poláků klademe nade všechno,“ zdůraznila šéfka nové konzervativní vlády, která vzešla z říjnových voleb. „Budeme přesvědčovat, abychom usedli ke stolu a zamysleli se nad tím, zda navržená řešení jsou dobrá,“ řekla. Varšava podle ní respektuje přijatá rozhodnutí, ale „to neznamená, že nebudeme přesvědčovat, aby se toto stanovisko (o přerozdělení uprchlíků) změnilo“.
Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že mezi statisíci uprchlíky, kteří se dostali v posledních měsících do Evropy, byl přinejmenším jeden muž, jehož pas se našel na místě pařížských atentátů. Dotyčný zřejmě cestoval spolu s dalším atentátníkem, který se také vyhodil do povětří poblíž národního stadionu Stade de France.
Ještě před Szydlovou dnes nový polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak v rozhlase kritizoval rozhodnutí předchozího kabinetu Ewy Kopaczové přijmout v Polsku několik tisíc uprchlíků.
„Rozhodnutí předchozí vlády přijmout 7000 uprchlíků byla chyba. Pro (nynější) premiérku Beatu Szydlovou bude nejdůležitější bezpečnost, v tom nepřistoupíme na žádný kompromis. Bezpečnost Polska a Poláků je pro nás rozhodující,“ prohlásil Blaszczak.
Mimo jiné také poukázal na to, že o rozhodnutí kabinetu Kopaczové přijmout kvótu uprchlíků mluvil nedávno na schůzce ministrů vnitra s Robertem Kaliňákem. Slovenský kolega mu řekl, že Slovensko bylo zářijovým polským postojem k této věci překvapené, protože se rozcházelo s deklarací přijatou na předcházejícím jednání visegrádské skupiny, jejímiž členy jsou kromě Slovenska a Polska také Česko a Maďarsko.
Nová polská konzervativní vláda vystřídala liberální kabinet poté, co v říjnových parlamentních volbách zvítězila do té doby opoziční strana Právo a spravedlnost, která tak ukončila osmileté vládnutí Občanské platformy.