Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Česká republika do závěrů nynějšího summitu Evropské unie prosadila formulaci o finanční podpoře zemí přijímajících uprchlíky z Ukrajiny, ale kvůli postoji Polska a Maďarska jsou tyto závěry v ohrožení. Před začátkem druhého dne jednání Evropské rady to v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Polsko a Maďarsko tak podle něj jdou proti českým zájmům.
Vyjádření šéfa české vlády přišlo poté, co lídři sedmadvacítky v pátek kolem 01:00 přerušili debatu o migrační politice, aniž by přijali společné stanovisko. Polský premiér Mateusz Morawiecki a jeho maďarský kolega Viktor Orbán podle médií zablokovali jednání požadavkem, aby se rozhodnutí v této oblasti přijímala jednomyslně. Protestovali tak proti nedávné dohodě většiny členských zemí, která by rozdělovala zátěž spojenou s přijímáním migrantů na všechny členy EU.
„Polsko a Maďarsko odmítá v tuto chvíli prakticky jakýkoliv text, který by zmiňoval migraci. Já to nepovažuju za šťastné,“ řekl novinářům Fiala před pokračováním jednání. Ti, kdo říkají, že česká vláda má v této věci spolupracovat s uvedenými dvěma zeměmi, podle Fialy „opravdu nevědí, o čem mluví“.
„České republice, mně se podařilo dostat do těch závěrů přímo zmínky o tom, že je potřeba podporovat finančně země, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. Ale Polsko a Maďarsko blokují celý ten text. Takže fakticky blokují finanční prostředky pro ukrajinské uprchlíky, které bychom mohli dostat,“ pokračoval.
Evropská rada nicméně v noci oznámila závěry přijaté v otázce války na Ukrajině, které obsahují i formulaci o podpoře ukrajinských uprchlíků. Prezidenti a premiéři v dané pasáži slibují „adekvátní a flexibilní finanční podporu členským zemím“, které přijaly velký počet Ukrajinců vyhnaných z domovů ruskou válkou. Z Fialova vyjádření nebylo jasné, jaké další závazky by mohla obsahovat zablokovaná část závěrů k migrační politice.
Ve vleklých debatách unijních vlád na toto téma nastal tento měsíc průlom, když členské státy přijaly společné stanovisko k chystanému „paktu o migraci a azylu“. Plán mimo jiné počítá s tím, že země EU budou v budoucnu pomáhat jiným členským státům buď přebíráním přicházejících migrantů nebo finanční či jinou podporou. Dohoda v Radě EU nevyžadovala jednomyslnost a prošla tak i navzdory nesouhlasu Varšavy a Budapešti.
Estonská premiérka Kaja Kallasová v pátek ráno vyjádřila názor, že tato dohoda není vývojem na summitu ohrožena a že není ani skutečným jádrem aktuálních tahanic. „Můj pocit byl, že přetrvává značná hořkost z debat o migraci v roce 2015 a že tohle není nijak spojené s dohodou, kterou máme dnes,“ řekla novinářům.
Podle Fialy se debaty o migrační politice vyvíjí správným směrem. Hovořil o rostoucím důrazu EU na spolupráci se třetími zeměmi při potlačování přílivu lidí, kteří často prchají před chudobou a násilím v domovských zemích. „Z mého hlediska ta cesta kterou jdeme a ta debata o migraci, je mnohem racionálnější, než byla v minulosti,“ řekl.
