Napětí na bělorusko-polské hranici pokračuje. FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
ANALÝZA / Polsko přitvrzuje v boji proti nelegální migraci. Liberální premiér Donald Tusk, který právě před rokem vystřídal konzervativní vládu Práva a spravedlnosti (PiS), oznámil, že bude v rámci nové pětileté strategie na ochranu východní hranice prosazovat omezení možnosti žádat v zemi o azyl.
„Nahlas a hrdě prohlašuji, že naše migrační strategie bude zahrnovat dočasné pozastavení práva na azyl na našem území,“ prohlásil Tusk, který zároveň slíbil, že „stát musí znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo vstupuje do Polska a kdo ho opouští“.
Polský premiér se tak přidal ke stále rostoucímu množství evropských politiků, kteří uvažují buď o pozastavení, nebo alespoň o zásadním omezení práva na azyl. „Je naším právem a povinností chránit polské a evropské hranice. O jejich ochraně se nebude vyjednávat. S nikým. Je to úkol, který je třeba splnit. A moje vláda tento úkol splní,“ napsal Tusk na sociální síť X.
Hybridní válka
Návrh na dočasné pozastavení práva na azyl souvisí s napjatou situací na polsko-běloruské hranici, přes kterou se do země pokouší dostat stále větší množství lidí. Zatímco jinde v Evropské unii se nelegální imigrace v prvních devíti měsících letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loni snížila o 42 %, v Polsku naopak narostla o neuvěřitelných 192 procent. Do země podle premiéra jenom letos přes hranici proniklo nejméně 26 tisíc lidí, většinou původem z Afriky a Blízkého východu.
Tusk upozorňuje, že se na rozdíl od Balkánu nebo nebezpečných cest přes Středozemní moře nejedná o samovolný (byť četnými pašeráckými skupinami podněcovaný) jev, ale o aktivitu řízenou běloruským a ruským režimem s cílem destabilizovat Polsko. Podle polského premiéra se jedná o „hybridní válku, kterou celé unii (a především Polsku) vyhlásily režimy v Moskvě a Minsku a která spočívá v organizování masového transferu lidí přes naše hranice“. Zneužívá přitom právě v Evropě doposud široce respektovaného práva žádat o azyl.
Putinův režim v Rusku a diktatura Alexandra Lukašenka v Bělorusku vydávají tisíce turistických víz občanům zemí na Blízkém východě a v Africe, slibují jim lepší život v Evropské unii, organizují jejich lety do Minsku a následně i převoz na hranici, kde je příslušníci tajných služeb pro překonání bariér vybavují štípacími kleštěmi nebo sekyrami. Následují střety s polskými pohraničníky, při kterých byl dokonce letos v červnu jeden voják zabit: Mateusz Sitek byl bodnut do hrudníku migrantem, který prostrčil nůž mezerou v ocelovém plotě.
„Naše hranice s Běloruskem je napadána za pomoci migrantů, kteří jsou zbraněmi v rukou běloruských tajných služeb, i když hlavním strůjcem této hybridní války je samozřejmě Moskva,“ vysvětluje Mateusz Multarzynski, bezpečnostní expert z polského serveru Defence24. „Jedná se o přeshraniční terorismus prováděný milicemi organizovanými ruskými a běloruskými zpravodajskými službami.“
Polská vláda se proto snaží hranici všemi možnými způsoby zabezpečit – Tusk už proto kromě možného pozastavení práva na azyl dříve přislíbil masivní investici ve výši 10 miliard zlotých (v přepočtu zhruba 58,6 miliardy korun) na její posílení mimo jiné prostřednictvím vybudování nových opevnění nebo nakoupení špičkových monitorovacích technologií.
Kritika doma, podpora v zahraničí
Přestože je Tusk přesvědčením liberál, nejnovější opatření s cílem omezit nelegální imigraci jsou ve skutečnosti konzistentní s jeho sliby před loňskými volbami. Premiér tak navzdory mnoha jiným rozporům s předchozí konzervativní vládou Práva a spravedlnosti zejména v oblasti právního státu fakticky pokračuje v její migrační politice. Právě kabinet pod vedením PiS totiž musel jako první čelit ruské hybridní válce na hranici – ačkoli se v poslední době ukazuje, že zároveň dopustil masové vydávání polských pobytových víz občanům ze zemí mimo EU výměnou za úplatky.
„Nemyslím si, že bychom vyhráli, kdybychom v otázce migrace nepřeválcovali tehdejší vládnoucí stranu a nepřesvědčili voliče, že budeme stejně tvrdí při fyzické ochraně polské hranice, jako byla předchozí vláda,“ vysvětluje tuto strategii ministr zahraničí Radosław Sikorski.
O to je paradoxnější, že Tuskův plán napadl prezident Andrzej Duda, zvolený právě za PiS, který tak doplnil očekávatelné kritické hlasy od premiérových koaličních partnerů – středové strany Polsko 2050 a progresivní Nové levice – nebo neziskového sektoru. Ohlášené pozastavení práva na azyl okamžitě kritizovalo na padesát organizací včetně Lékařů bez hranic nebo místní pobočky Amnesty International, která toto opatření označila za „neoprávněné“ a „v rozporu s Ženevskou úmluvou a Všeobecnou deklarací lidských práv“.
Polský premiér se ovšem dočkal široké podpory od představitelů ostatních členských zemí Evropské unie, kde se stále hlasitěji diskutuje o nutnosti zpřísnit pravidla pro imigraci a zabezpečit vnější evropské hranice i hranice jednotlivých členských států. „Rusku a Bělorusku ani žádné jiné zemi nelze dovolit, aby zneužívaly naše hodnoty, včetně práva na azyl, a podkopávaly naše demokracie,“ stojí ve společném prohlášení vydaném reprezentanty sedmadvaceti členů EU. „Výjimečné situace vyžadují odpovídající opatření.“
Polsko se ostatně inspirovalo u Finska, které přijalo zákon umožňující dočasné zrušení práva na azyl letos v červenci, a k podobnému kroku vyzývá kupříkladu opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) v Německu. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která na úrovni EU vede neformální protiimigrační koalici, oproti tomu razí alternativní řešení, které by umožnilo zpracovávat žádosti o azyl mimo evropské území. Meloniová se letos v únoru za tímto účelem dohodla s Albánií, kde by měli migranti (s výjimkou žen nebo dětí) zachycení na moři ve snaze dostat se do Itálie vyčkat na rozhodnutí ohledně udělení italského azylu.
