Je jí 35 let, vystudovala historii a evropskou integraci a působila i jako televizní herečka a moderátorka. Zároveň je také levicovou političkou a se svým manželem působí v polském Svazu demokratické levice. Její jméno je Magdalena Agnieszka Ogórek, což by v českém překladu znělo „Magdaléna Okurková“. Narodila se ve slezské vesnici Rydultowy, nedaleko českých hranic a pár kilometrů od Bohumína. Ráda zdůrazňuje, že je dcerou horníka.
Hlavním motivem její prezidentské kampaně je modernizace Polska. Obrací se na mladé lidi se sliby o zvýšení pracovních příležitostí a chce čelit masovému odchodu Poláků za prací do západní Evropy. Představuje celkem klasický levicový program a ráda by následovala nejúspěšnějšího stranického kolegu Alexandra Kvasnievského, který se podílel na přerodu někdejších polských komunistů do přijatelnější a spíše západní podoby a na ustavení současné polské levice.
Magdaléna Ogorková je ovšem pozoruhodná ze dvou hledisek. Jednak je to její nepopiratelný sexappeal, s nímž v kampani dovedně pracuje. Televizní kamery polských médií rády zabírají při politických projevech její nohy a asi ty nejvyšší podpatky v současném Polsku. Pak je to ale hlavně její smířlivý vztah k Ruské federaci. „Ráda bych mu poslala vzkaz, že Poláci nejsou pro Rusy nepřítelem číslo jedna, jak neustále uvádějí ruská média“, říká prezidentská kandidátka. „My vždy budeme sousedy Ruska a nechceme být nepřátelé.“ Zároveň ale nepopírá, že ruská anexe Krymu byla protiprávní a ani nebagatelizuje ruskou podporu separatistům a rebeům na východě Ukrajiny.
Na polské politické scéně není prakticky žádná významná síla, která by podobně jako český prezident Miloš Zeman či čeští komunisté a také polovina českých sociálních demokratů, omlouvala ruskou agresi na Ukrajině. Proto ani Magdaléna Ogorková netvrdí, že by právo bylo v rusko-ukrajinském konfliktu na straně Ruska. Kdyby někdo prosazoval, že tato krize je pouze ukrajinskou občanskou válkou, jak to opakuje Miloš Zeman, byl by před polskou veřejností téměř okamžitě mimo hru.
Za pravděpodobného vítěze polských prezidentských voleb, které se uskuteční 10. května, je ovšem pokládán současný prezident Bronisław Komorowski, jemuž agentury přisuzují podporu šedesáti procent Poláků. Polská veřejnost totiž vnímá ruské ohrožení mnohem silněji než česká veřejnost a také téměř jednoznačně stojí na straně západních spojenců. Často zastává vůči Ruské federaci ještě mnohem tvrdší postoj než spojenci v NATO a další členové Evropské unie. V polském tisku se zároveň neustále diskutuje otázka bojeschopnosti polské armády.
