Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že polská vláda vedená Donaldem Tuskem se dostala k moci díky tomu, co nazval spiknutím Evropské unie. Pro své tvrzení neposkytl žádné důkazy. Polské ministerstvo zahraničí Orbánova tvrzení odmítlo a uvedlo, že vedení země si loni Poláci vybrali ve svobodných volbách. O výrocích šéfa maďarského kabinetu informovaly agentury AP a PAP.
Orbán hovořil i o údajném komplotu namířeném proti Maďarsku. „Není to ani tajné spiknutí proti Maďarsku, je to otevřeně představený a oznámený plán,“ řekl. „Totéž se stalo v Polsku. Poláci si také šli svou cestou, také zaujali nezávislou polskou politiku v oblasti migrace, genderu a ekonomiky,“ tvrdil dále maďarský premiér ve státním rádiu s odkazem na předchozí polskou vládu vedenou národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS).
Za klíčové postavy údajného spiknutí označil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera, kteří podle Orbána usilují o výměnu vlády v Maďarsku. „Otevřeně oznámili, že konzervativní polská vláda by měla být nahrazena novou,“ uvedl Orbán. „Tak se náš přítel Tusk stal polským premiérem. Stejný scénář se nyní odehrává v případě Maďarska,“ tvrdil dále maďarský ministerský předseda.
Jak by to měli unijní politici provést, není z dostupných Orbánových vyjádření jasné. Tuskova proevropská koaliční vláda loni vystřídala po osmi letech kabinet vedený stranou PiS, která sice v říjnových volbách zvítězila, ale neměla dost mandátů ani koaličních partnerů v parlamentu, aby vytvořila vládu. Tu nakonec sestavila Tuskova Občanská koalice společně se středovou Třetí cestou a Levicí, které získaly ve volbách většinu křesel v Sejmu.
„V Polsku byly 15. října 2023 svobodné parlamentní volby. Současná polská vláda, stejně jako ty předchozí, nebyla dosazena, ale byla zvolena a je výrazem vůle polských voličů,“ řekl AP v reakci na Orbánovy výroky mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński.
Orbánova strana Fidesz a polská PiS udržovaly úzké vztahy. Obě uskupení kritizovala Evropskou unii, která zadržela Budapešti i Varšavě vyplacení miliard eur finanční podpory kvůli porušování zásad právního státu. Vzájemné vazby mezi stranami nicméně ochladly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se Varšava postavila na stranu napadené země, zatímco Budapešť nepřestala udržovat vztahy s Moskvou. Tuskova vláda se nyní snaží obnovit demokratické instituce v zemi, které podle něj demontovala PiS, podotkla AP.
Maďarsko čekají parlamentní volby v roce 2026 a stranu Fidesz nedávno v průzkumech veřejného mínění poprvé po mnoha letech překonala opoziční strana TISZA. Podle sondáže budapešťského analytického střediska 21 Research Center má tato strana podporu 42 procent voličů rozhodnutých jít k volbám, zatímco Fidesz má 40 procent. Při projekci do celé populace nicméně Fidesz stále vede s podporou 29 procent voličů před opoziční stranou s 26 procenty. Tenčící se náskok vládní strany ukázaly dva předchozí průzkumy, podotkla agentura Reuters.
Tento týden Orbán při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako čelili Sovětské armádě v roce 1956. Premiér obvinil vůdce EU, že chtějí donutit Maďarsko k zapojení do války na Ukrajině, vnutit mu migranty, odebrat maďarské děti a předat je genderovým aktivistům, jeho svrhnout a nastolit v zemi loutkový režim. Ani pro tato tvrzení nepředložil důkazy.
