Polský ústavní soud porušil svým verdiktem o zákazu potratu práva těhotné ženy, která čekala dítě se zdravotním postižením. Rozhodl o tom ve čtvrtek Evropský soud pro lidská práva. Nový polský premiér Donald Tusk hodlá s přísnou potratovou politikou skoncovat.
Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek rozhodl, že rozsudek polského ústavního soudu, který donutil ženu odcestovat do zahraničí za účelem potratu, porušil její práva na respektování soukromého a rodinného života.
Jedná se o případ těhotné ženy, jejímuž nenarozenému dítěti byla diagnostikována zdravotní anomálie, konkrétně Downův syndrom. V Polsku jí byl ovšem na základě rozsudku ústavního soudu z roku 2020 přístup k legálnímu potratu zakázán, a tak musela kvůli zákroku odcestovat na soukromou kliniku do zahraničí, mimo jiné na vlastní náklady.
Případ se týkal omezení práv na potrat. „Stěžovatelka otěhotněla a u plodu byla diagnostikována trisomie 21. Plánovaný nemocniční potrat byl zrušen, když vstoupily v platnost legislativní změny vyplývající z rozhodnutí ústavního soudu,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva ve svém prohlášení.
Soud pro lidská práva konstatoval, že legislativní změny, které ženu donutily odcestovat do zahraničí na interrupci se značnými náklady a mimo síť její rodinné podpory, na ni musely mít významný psychologický dopad. „Takový zásah do jejích práv, a zejména do lékařského postupu, pro který se kvalifikovala a který již byl zahájen, vytvořil situaci, která ji připravila o řádné záruky proti svévoli,“ píše soud s tím, že byla porušena Evropská úmluva o lidských právech.
Soud rovněž shledal, že zásah do práv stěžovatelky byl nezákonný, protože nebyl vydán orgánem slučitelným s požadavky právního státu, neboť ústavní soud zahrnoval soudce, kteří byli jmenováni v řízení poznamenaném závažnými nesrovnalostmi.
Za nepřípustné označil dalších 927 případů těhotných žen, u jejichž plodů byly diagnostikovány abnormality.
Polské protipotratové zákony patří spolu s Maltou k nejpřísnějším v Evropě. V říjnu roku 2020 polský soud rozhodl o tom, že potraty prováděné kvůli vadám plodu jsou protiústavní. Polské ženy tedy mohou podstoupit interrupci pouze v případě znásilnění nebo incestu, nebo pokud jsou v důsledku těhotenství život a zdraví matky vážně ohroženy.
Polské ženy se vůči takovému nařízení dlouhodobě ohrazují a odvolávají se právě na porušování lidských práv. Nařízení je totiž nutí donášet plody a děti i v případech, kdy se u nich vyvinou abnormality či vady.
Evropský soud pro lidská práva se potratovou politikou v Polsku zabýval již letos v létě. Tehdy ovšem výzvu polských žen, které tvrdily, že téměř úplný zákaz potratů v zemi porušuje jejich práva, zamítl z důvodu nedostatečných důkazů. Uvedl, že stěžovatelky tehdy neposkytly dostatečné odůvodnění k projednání případu, a to zejména vzhledem k tomu, že se jednalo o hypotetické budoucí porušení lidských práv.
Koalice nového polského premiéra Donalda Tuska již slíbila, že bude chránit práva žen a soudní rozhodnutí z roku 2020 o téměř úplném zákazu potratů zvrátí. Tusk by měl předložit návrh zákona, který umožní legálně ukončit těhotenství do 12 týdnů. Prezident Andrzej Duda ovšem může jakýkoli takový zákon vetovat.
