Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
KOMENTÁŘ / Minimální mzda je velice častým způsobem regulace ekonomiky státem. Má pomoci lidem, kteří pobírají nízké mzdy. Od 1. ledna letošního roku vešlo v platnost její zvýšení o 1 100 korun, takže nyní dosahuje výše 17 300 korun. Pomáhá však opravdu minimální mzda ke zvýšení životní úrovně, jak tvrdí například odborové svazy, nebo je tato problematika poněkud složitější?
Na první pohled vypadá minimální mzda jako užitečný nástroj pro nejchudší obyvatele, kteří díky ní dostanou zaplaceno více a nebudou zneužíváni k práci za nuzné peníze. Mnohokrát se však ve veřejné diskusi zapomíná na fakt, že tito lidé často nejsou dostatečně kvalifikovaní, aby se zaměstnavateli vyplácelo je zaměstnávat za tuto mzdu.
Proto se mohou rozhodnout nahradit tuto dříve levnou pracovní sílu například stroji, které vykonají jejich práci ještě cenově příznivěji, nebo přesunout výrobu do rozvojových zemí. Tito lidé tak mohou přijít o práci a ve své finanční situaci si ještě pohoršit. Tento scénář nejčastěji čeká mladé lidi bez předchozích pracovních zkušeností. Pro výrobce je celá situace nevýhodná, neboť jim stoupají náklady ať už proto, že platí zaměstnancům vyšší mzdu, či proto, že je musí nahradit. Ceny zboží tak v důsledku toho mohou vzrůst, čímž si pohorší ostatní obyvatelé. Tím, že je zavedena minimální mzda, podporuje tedy vláda pouze určitou část obyvatelstva na úkor ostatních.
Někteří podporovatelé minimální mzdy mohou namítat, že je možné pomoci lidem, kteří ztratí práci kvůli zvýšení minimální mzdy, třeba dávkami v nezaměstnanosti. Ani ty jim však nemohou vynahradit práci, o kterou přišli. Určité procento z nich by bylo ochotno pracovat za dřívější mzdu – tedy za mzdu, kterou pobírali před zavedením mzdy minimální –, ale kvůli minimální mzdě nemohou. Ani sociální dávky jim nedorovnají bývalou mzdu. V případě, že by sociální dávky dosahovaly obdobné výše, jako je stanovená minimální mzda, šlo by o kontraproduktivní počin, neboť by lidé ztráceli motivaci pracovat a dali by přednost pouze pobírání sociálních příspěvků. Systém podpory v nezaměstnanosti zatěžuje též daňový systém a pracující lidé tak doplácejí na ty, kteří nepracují.
Pokud se na minimální mzdu podíváme z pohledu ekonomické teorie, jedná se o pouze cenové dno na trhu práce. Když nebude příliš vysoké, nemělo by narušit rovnováhu na trhu. Jestli však bude stanoveno nad rovnovážný bod na trhu práce, může to mít fatální následky pro celou ekonomiku. Mnoho ekonomů věří v tržní mechanismy a myslí si, že vládní zásahy do ekonomiky ji ohrožují. Proto by stát měl pouze vytvářet právní prostředí pro volný trh.
Existují ale i lidé, kteří potřebují ochranu formou minimální mzdy. Tito lidé mají velmi slabou vyjednávací pozici – například cizinci bez dostatečné znalosti jazyka. Takto lze vyřešit problém s jejich zneužíváním k práci za nemorálně nízkou mzdu. Dle mého názoru a názoru mnoha ekonomů by se ale i s tímto problémem volný trh časem vypořádal sám.
Různí ekonomové se snaží prosadit systémy, které by nahradily minimální mzdu. Jedním z nich je třeba základní nepodmíněný příjem, podle kterého by všichni obyvatelé dostávali stejné množství peněz na pokrytí základních výdajů. Podporovatelé argumentují tím, že by se tak vyřešila chudoba, snížila by se kriminalita či by se zjednodušil samotný daňový systém. V případě užití základního nepodmíněného příjmu by opravdu minimální mzda nebyla nutná, protože by lidé měli dostatek peněz na zajištění základních potřeb a nebyli by nuceni do žalostně placené práce. Naopak kritici si myslí, že by se zvýšila nezaměstnanost a celková produktivita práce by se naopak snížila. Zavedení tohoto systému by bylo navíc velice nákladné a složité. Nepodmíněným příjmem by se vytvořila vysoce progresivní daň, a tak by byli lidé s vyššími platy demotivováni k práci.
Dalším způsobem, který by mohl pomoci se zbavit minimální mzdy, je sleva na dani. Ta je v současné době v jisté podobě využívána i v Česku. Tímto způsobem jsou opět podporováni nejchudší obyvatelé, kteří jsou motivováni více pracovat, protože nemusí platit daně, nebo jim stát dokonce přispívá. Tento systém by mohl dokonce vést ke snížení nezaměstnanosti. Proti minimální mzdě převažují u tohoto způsobu podpory nejchudší části pracujících obyvatel pozitiva nad negativními dopady. Tento nástroj v boji proti – odborářskou terminologií – levné práci tak považuji za nejvhodnější.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
