Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval Spojeným státům za schválení finanční pomoci pro Izrael ve Sněmovně reprezentantů a ve svém příspěvku na síti X uvedl, že tento krok ochrání západní civilizaci. Podle izraelského ministra zahraničí Jisraele Kace přijetí zákona mimo jiné vysílá jasný signál nepřátelům Izraele. Palestinská samospráva Mahmúda Abbáse vývoj v dolní komoře Kongresu označila za agresi vůči palestinskému lidu.
„Děkuji, přátelé, děkuji, Ameriko,“ napsal také na síť X Netanjahu. „Hlasování o balíku pomoci Izraeli, který byl schválen s drtivou podporou obou politických stran, dokazuje silné vazby a strategické partnerství mezi Izraelem a USA a vysílá silný signál našim nepřátelům,“ uvedl Kac na síti X. Ministr obrany Joav Galant poděkoval USA za „neochvějnou podporu“ v době, kdy podle něj jeho země čelí hrozbám „na sedmi různých frontách“.
Americká Sněmovna reprezentantů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Izraeli většinou 366 ku 58 hlasům. Z celkových 26,4 miliardy dolarů (625 miliard korun) na podporu židovského státu půjde ovšem také 9,2 miliardy na humanitární pomoc v regionu. Zákon ještě musí schválit Senát, jímž by měl podle očekávání projít bez potíží, a podepsat prezident Joe Biden.
Nabíl abú Rudajná, mluvčí předsedy Palestinské autonomie, která vykonává omezenou správu na okupovaném Západním břehu Jordánu, podle agentury AFP uvedl, že „tyto peníze mohou vést k tisícům palestinských obětí v Pásmu Gazy a na Západním břehu“, a odsoudil to, co označil za nebezpečnou eskalaci.
Izraelci vedou od loňského října válku v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás s cílem jej zcela zničit v odvetě za teroristický útok z loňského 7. října, při němž ozbrojenci v jižním Izraeli pozabíjeli na 1200 lidí a asi 250 unesli na palestinské území. Válka si od té doby vyžádala na palestinské straně podle úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem více než 34 000 mrtvých, dalších téměř 77 000 Palestinců utrpělo v bojích zranění. Mezi mrtvými jsou bojovníci Hamásu, většina jsou ale civilisté, z velké části ženy a mladiství.
Některé z obětí zemřely i kvůli nedostatku potravin a léků, z něhož humanitární organizace, úřady OSN a řada zemí světa obviňují Izrael, který podle nich brání většímu přístupu dodávek pomoci. Izrael vinu popírá a tvrdí, že do Pásma Gazy přes jeho kontroly prochází dost konvojů s pomocí. Problém je podle něj s distribucí na místě.
Po 7. říjnu zesílilo i ostřelování na izraelsko-libanonské hranici, kde na sebe útočí izraelská armáda a šíitské hnutí Hizballáh, které podporuje Írán. Minulý víkend pak Izrael za pomoci spojenců včetně USA odrážel vůbec první dronový a raketový útok přímo ze strany Íránu. Podle Íránu byl odvetou za zabití 16 lidí včetně íránských důstojníků na jeho konzulátu v Damašku 1. dubna leteckým úderem, který je přičítán Izraeli.