Ministr kultury Martin Baxa (ODS) společně s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu na tiskové konferenci ve středu představil finální podobu takzvané velké mediální novely, jejíž součástí je i navýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média. Televizní poplatek se má zvýšit o 15 korun měsíčně a rozhlasový o 10 korun. Nově bude zavedená také jejich indexace podle dosažené inflace.
Ministerstvo kultury ve finální verzi velké mediální novely navrhuje zvýšit televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 Kč. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech se budou poplatky zvyšovat na základě inflace. Pokud by od poslední změny překročila kumulovaná inflace šest procent, zvýší se poplatky o šest procent jejich aktuální výše. Při první indexaci se to tedy bude počítat ze 150 korun u televize a z 55 korun u rozhlasu.
Rozšířit by se měl počet plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. U firem by byla zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Horní hranice je u firem s více než 500 zaměstnanci, které budou platit stonásobek poplatku.
Novela také upravuje oblast sponzoringu, který nově nebude přesahovat 260 hodin ročně, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. 25 procent finančních prostředků bude převedeno do Státního fondu kultury.
Ministerstvo počítá s účinností od 1. ledna 2025. Změna by měla ročně navýšit rozpočet pro televizi o 865 milionů korun a pro rozhlas o 331 milionů.
„Nezávislá a odolná veřejnoprávní média jsou jedním z pilířů stabilní a silné demokratické společnosti,“ řekl ministr Baxa. Novela podle něj zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu. Upozornil, že podle něj bezprecedentně narůstají útoky na média veřejné služby, zejména ze strany hnutí ANO Andreje Babiše.
„Navržený koncept novely má potenciál udržet stabilní financování České televize v delším horizontu a umožní zahájit transformaci do moderní digitální instituce,“ myslí si ředitel ČT Jan Souček.
„Význam silných a nezávislých médií veřejné služby narůstá. Zejména v dnešní době poznamenané řadou krizí či neustávajícím zápasem s dezinformacemi,“ dodal ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Televizní poplatek ve výši 135 Kč se neměnil od roku 2008, loni byla jeho reálná výše 61 Kč. Rozhlasový poplatek 45 Kč zůstává stejný od roku 2005 a od té doby se jeho reálná hodnota snížila na 25 korun. Požadavky na zvýšení částek se v posledních letech ozývaly z obou veřejnoprávních médií.
Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí v deseti zemích Evropské unie. Ve většině z těchto zemí jsou poplatky za rozhlas a televizi spojené, nejvyšší částku měsíčně zaplatí lidé v Německu (přibližně 440 korun) a Rakousku (320 až 735 korun, liší se v jednotlivých spolkových zemích). Nejméně se za veřejnoprávní média platí v Portugalsku a Řecku, a to přibližně 70 korun.