Poprvé po mnoha letech není Německo nejoblíbenější zemí pro žadatele o azyl v Evropské unii. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, která ukazuje jasné změny, zejména pokud jde o počet Syřanů žádajících o ochranu.

Podle důvěrné zprávy Evropské komise, kterou má k dispozici německý deník Welt am Sonntag, klesl v Německu počet žádostí o azyl v prvním čtvrtletí letošního roku oproti stejnému období loňského roku o 41 procent na 37 387 žádostí. Evropským lídrem se v sedmadvacítce nově stala Francie se 40 871 žádostmi o azyl. Následovalo Španělsko, kde o ochranu požádalo 39 318 osob. Německo skončilo až na třetím místě.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Podle údajů ve zprávě požádalo v prvních třech měsících letošního roku o azyl v některém z členských států Evropské unie, Norsku a Švýcarsku přes 210 tisíc osob. Oproti prvním třem měsícům loňského roku jde o 19procentní pokles.

Nejvíce žadatelů o azyl pocházelo z Venezuely, z Afghánistánu a Sýrie. Počet žádostí o azyl od Venezuelanů vzrostl o 44 procent. Výrazně vzrostl i počet žádostí o ochranu od Ukrajinců, a to o 84 procent. O azyl v Evropské unii žádá také o 87 procent více Číňanů a o 56 procent více Indů než v loňském roce.

Naopak výrazně méně žádali o ochranu lidé ze Sýrie. Jejich počet klesl o 56 procent. Pokud jde o Německo, více než každá druhá žádost o azyl od Syřanů v sedmadvacítce je podána v Německu. Čtvrtina všech žádostí o ochranu v Německu pocházela od Syřanů. Francie je zase hlavní cílovou zemí pro Ukrajince.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Evropský parlament už vloni v dubnu schválil sérii deseti norem nového unijního migračního a azylového paktu. V květnu migrační pakt definitivně schválily i členské státy. Česko se ve všech deseti hlasováních zdrželo. Proti všem částem migračního paktu hlasovalo Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořilo ani Slovensko či Rakousko.

Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.

Migrační pakt by měl začít platit v roce 2026. Španělsko a Německo by chtělo, aby se jeho zavedení uspíšilo. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko.