Globální populace volně žijících zvířat se podle vědců za posledních padesát let snížila v průměru o 73 procent. Největší úbytek živočichů byl prý zaznamenán v Latinské Americe a v Karibiku.
Podle zprávy Světového fondu na ochranu zvířat (WWF) a Londýnské zoologické společnosti (ZSL) je za posledních padesát let zaznamenán nejstrmější pokles volně žijících zvířat v Latinské Americe a v Karibiku, a to konkrétně 95 procent. Následuje Afrika (76 procent), Asie a Tichomoří (60 procent) a poté Severní Amerika a Evropa, kde je od roku 1970 evidován nejnižší pokles – o 39 a 35 procent.
Odborníci dávají snížené počty zvířat ve volné přírodě do souvislosti s globálním oteplováním a lidskou činností, která prý tlačí ekosystémy na pokraj kolapsu. „Jsme nebezpečně blízko k bodu zlomu, který znamená ztrátu přírody a změnu klimatu. Ale víme, že příroda se dokáže vzpamatovat, dostane-li příležitost, a že stále máme šanci jednat,“ sdělil podle The Guardian generální ředitel ZSL Matthew Gould.
Informace o počtu jednotlivých druhů vycházejí z Living Planet Indexu, který je i přes kritiku některých expertů považován za jeden z hlavních ukazatelů globálního stavu populací volně žijících živočichů.
Někteří kritici zpochybňují zejména matematickou správnost přístupu indexu, ale zároveň uznávají, že další ukazatele též ukazují významný pokles stavu mnoha populací volně žijících živočichů po celém světě.
„Musíme naslouchat vědě a přijmout opatření, abychom zabránili kolapsu. Celosvětově se dostáváme k bodům, odkud není návratu, a nevratně ovlivňujeme systémy podpory života na planetě. Jsme svědky dopadů odlesňování a přeměny přírodních ekosystémů, intenzivního využívání půdy a změny klimatu. Svět je svědkem hromadného bělení korálových útesů, ztráty tropických pralesů, kolapsu polárních ledovců a vážných změn ve vodním cyklu, základu života na naší planetě,“ upozornila kolumbijská ministryně životního prostředí Susana Muhamadová.