Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
Jistý známý doktor, kterého nebudeme tentokrát jmenovat, citoval jistého českého filozofa, také známého. Prý k němu „doputoval“ jeho „skvělý text“. Podle toho, co nám doktor předložil, ale nevypadá to filozofovo povídání vůbec skvěle, spíš je to takové plácání, co by umělá inteligence dneska slepila během jedné vteřiny.
Pokud jde o toho filozofa, aby bylo zřejmé, že jsem si ho nevymyslel a že to říkal někde vedle jiných lidí s jinými názory, může se na to případný zájemce podívat na Seznam zprávy, kde jsem si to podle citace zpětně sám vyhledal.
Doktor je momentálně proslulý hlásáním názorů, které dost torpédují opatření proti covidu a očkování, a jistá specifická skupina lidí, které raději nebudeme charakterizovat, protože by to bylo dost šťavnaté, mu za to na facebooku vzdává slávu.
Ale zpět k filozofovi. Ten píše: „Vzhledem k tomu, že očkování je pro každého dostupné a kdo chce, dávno je mohl absolvovat, je drastické nucení k němu brutálním zásahem do lidských svobod. Člověk je tím degradován na úroveň domácího zvířete, které majitel, v tomto případě stát, očkuje či jinak manipuluje, jak chce. Podobné akce podkopávají důvěru občanů ve stát, vytvářejí dosti děsivý precedent a přinesou na dlouhé lokte nesrovnatelně větší škodu, než je pochybný epidemiologický prospěch, též nepříjemně upomínající na praktiky nacistického režimu vůči Židům.“
Tak už jsme od očkování u Židů. Tohle bychom čekali od promořovací party kolem Lubomíra Volného.
Další hlubinné ponory následují: „Neočkovaní se stávají oficiální vrstvou ‚nepřátel lidu‘, proti nimž lze libovolně štvát v médiích jako kdysi proti chartistům – ti se přece také mohli zapojit do budování světlých zítřků. Pokud se nějaká metoda ukáže jako málo účinná (očkování nepředstavuje „tečku za covidem“, jak bylo ujišťováno), bývá zvykem opět přitvrdit v tomtéž, ne hledat novou cestu. Ve spojení s cenzurou a trestáním ‚dezinformací‘ pak vzniká zcela neblahá směs.“
A pak se ještě dozvíme, že „současný proces nápadně připomíná pobělohorskou rekatolizaci v Čechách, kdy také byla bez skrupulí likvidována ohniska ‚protestantské nákazy‘ a každý obyvatel musel mít potvrzení o zpovědi, čemsi jako kombinaci duchovního vyšetření a očkování.“
Takže filozof je zřejmě zdrcen tím, kam to tady dospělo, a truchlí, že „společenská křeč spojená s covidem zničí základ západních společenství“, že se „jedná se o celoplanetární vítězství principů čínských“, a tak „naše generace emigrantů a disidentů vidí své dílo v troskách“.
O tomhle blábolu pak známý doktor vykládá, že je to „skvělý text“. Když se mi něco nezdálo, tak odvětil, že „ani profesor“ mi není dost dobrý.
Má pravdu. Jsou profesoři, kteří mě jen proto, že jsou profesoři, nijak neuchvátili. Třeba profesor Zdeněk Nejedlý, který měl ovšem nepochybně aspoň nějaké encyklopedické znalosti, což nicméně jeho truchlivému úpadku za komunistického režimu nijak nezabránilo. Nebo profesor Václav Klaus, který se jako nadšený amatér pustil do klimatologie a názorů na viry, čímž dost přecenil své duševní síly.
Filozofové určitého typu rádi chrlí různé metafory jako chrlič na katedrále vodu a vypadá to stejně vznešeně. Přírodní zákony je moc nezajímají. Jeden takový myslitel vykládal v 90. letech, jak jsou tovární komíny ve skutečnosti falické symboly, které se vypínají k nebi. Houby falické symboly, komín tak prostě musí vypadat, aby to v něm táhlo. Znělo to ale hluboce. Covid je nemoc, která má smrtelnější dopad než chřipka, a to násobně. Podle okolností pětinásobně, osmnáctinásobně, jak se tak dle podmínek v lidských tělech usídlí. (Chřipka taky není žádná chřipečka, jak si to lidé celé roky mysleli.) Koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, můžeme čelit ze své vůle jen dodržováním hygienických opatření a očkováním a časem snad i léky. Přírodní zákony platí a nedá se s tím nic dělat. Koronaviru je jedno, že ho někdo vyhlásí za „sociální konstrukt“. Obrazy koronaviru v lidských myslích a dopad těch obrazů na společnost už samozřejmě sociální konstrukt jsou, to ale nic nemění na tom, že ten virus a nemoc existují a je jim jedno, jestli v ně lidé věří, nebo nevěří.
Byl kdysi jeden hodně známý filozof, Michel Foucault. O problematice moci toho napsal dost. Jak vzpomíná jistý Edmund White, mluvili spolu v roce 1981 o nemoci AIDS: „Když jsem mu o té nemoci řekl poprvé, pravil: ‚To je perfektní, Edmunde. Vy američtí puritáni, vy si pořád vymýšlíte nemoci. A takovou, která vyčleňuje černochy, uživatele drog a gaye – jak dokonalé!‘“
Pro Foucaulta ta nemoc byla prostě vymyšlená. Na AIDS pak sám filozof zemřel v roce 1984.
Ať lidé nemluví o věcech, kterým nerozumějí, a nepoužívají přirovnání, která jsou pitomá. Už si tak za poslední rok a půl zničilo pověst hodně lidí.
