ANALÝZA / Spekulovalo se o tom už minimálně od listopadových voleb v minulém roce, které skončily pro republikány zklamáním. Jedním z mála světlých míst byla jednoznačná obhajoba křesla guvernéra Floridy Ronem DeSantisem. Nějakou dobu to dokonce vypadalo, že se DeSantis dostane do čela souboje o republikánskou nominaci do prezidentských voleb. Oficiální ohlášení kandidatury přišlo až teď, v době, kdy už za bývalým prezidentem v průzkumech značně zaostává.
Navíc se nedá říct, že by začátek kampaně mohl voliče nějak ohromit. Přesto se nedá vyloučit, že republikáni vyšlou do voleb v příštím roce právě jeho. Od Trumpa se přes četná přirovnání k němu v mnoha ohledech značně liší.
Trumpismus bez Trumpa
Působí to trochu jako opakování republikánských primárek v roce 2016. Ani tehdy si většina stranických špiček nepřála Trumpovo vítězství a doufala, že si řadoví straníci vyberou někoho přijatelnějšího pro nezávislé a středové voliče. Rozdíl je v tom, že máme zkušenost s tím, jak se Trump choval v úřadě. Republikáni byli přitom s mnohým z toho, co ve svém volebním období prosadil, spokojení.
Snížení daní a především prosazení konzervativních soudců a soudkyně do Nejvyššího soudu je naopak něco, čím se dodnes chlubí. Jenže Trump pořád žije prohranými volbami v roce 2020, a vedení strany tak hledá někoho, kdo by prováděl podobnou politiku, ale díval se do budoucnosti a byl volitelnější. Má jím být právě DeSantis.
DeSantis zatím na Trumpa neútočí
Bývalý prezident má ale u republikánských voličů zjevně dominantní postavení. Toho si je době vědom i floridský guvernér, a tak se zatím přímým útokům na svého soka vyhýbá, a to i přesto, že Trump do něj šije už od listopadových voleb. DeSantis se tak snaží zdůrazňovat rozdíly v otázkách programu.
Nepřímo třeba narážel na nejasnou pozici svého soupeře ohledně potratů. Na Floridě začal platit jejich zákaz po 6. týdnu těhotenství. Trump ale odmítl říct, zda by podpořil podobný zákaz na federální úrovni. DeSantis se bude snažit přesvědčit konzervativní náboženské voliče, že je na něj větší spolehnutí v morálních otázkách.
Oportunista v zahraniční politice
Je trochu paradoxní a pokrytecké, že DeSantis vyčítá Trumpovi nestálost názorů. On sám totiž předvedl něco podobného ve vztahu k Ukrajině. Nejprve v rozhovoru řekl, že přežití svobodné Ukrajiny není klíčovým bezpečnostním zájmem USA, a označil válku za územní spor. Když se zvedla vlna odporu klasických republikánů, otočil.
DeSantis rozhodně není bezpečnou zárukou americké spolupráce s Evropou a podpory Ukrajiny. Je ale zjevné, že své názory více přizpůsobuje stranickému mainstreamu. Trump má ambici ho v tomto ohledu utvářet, a to směrem, který je pro střední Evropu nebezpečný.
Příliš málo, příliš pozdě
Klíčová je ale otázka, zda má DeSantis alespoň nějakou šanci Trumpa porazit. Zatím to vypadá, že svou nejlepší šanci, která se mu naskytla po volbách v loňském roce, propásl. Ohlášení kandidatury přes twitter navíc nepůsobí dostatečně ohromujícím dojmem a technické problémy rozpačitost ještě podtrhly.
Jistou šanci by mohl DeSantis mít, pokud bude Trump obviněn v případě nelegálního držení tajných dokumentů, pokusů zvrátit výsledek voleb v roce 2020 a podílů na násilnostech ze 6. ledna 2021. Volitelnost bývá v primárkách významným tématem. Jenže i v roce 2016 se mělo za to, že Cruz či Rubio budou pro všeobecné volby přijatelnějšími kandidáty. DeSantise čeká těžký úkol, aby se vyhnul osudu, který potkal tyto dva.