
Jaderná elektrárna Dukovany FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

KOMENTÁŘ / Příkladem naprostého pokrytectví a populismu opozičního hnutí ANO je okázalý boj za údajné zájmy českých firem při dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. První místopředseda ANO Karel Havlíček vyhlásil nedávno na tiskové konferenci i na sociálních sítích, že vláda Petra Fialy by měla odložit podpis kontraktu s jihokorejskou firmou KHNP a přenechat ho budoucí vládě.
Podle Havlíčka vláda prý nezabezpečila, aby se dostavby elektrárny zúčastnily z větší části české firmy. Někdejší dvojministr kabinetu Andreje Babiše napsal silácké prohlášení, že Česko za projekt platí, a tak si má určovat podmínky.
Premiér Petr Fiala výzvu hnutí ANO k odkladu odmítl a potvrdil, že smlouvu podepíše, jakmile bude definitivně domluvená. Přitom také uvedl, že jednání s korejskou firmou je sice obtížné, ale směřuje do finále.
Je přitom zjevné, že úsilí české vlády o garanci určitého vysokého procenta účasti českých firem naráží na nesouhlas Jihokorejců a také na ekonomické mantinely i na předpisy Evropské unie. Jihokorejci se tudíž nechtějí k takové garanci zavázat. Už proto, že garance účasti českých firem nebyla součástí zadání v tendru. Bylo by to proti unijním pravidlům.
KHNP vyhrála tendr díky nejnižší ceně, a proto chce mít volné ruce při zadávání subdodavatelských zakázek. Povinnost upřednostnit vždy české firmy by jí totiž extrémně zúžila manévrovací prostor. Přitom je docela jasné, že si firma nebude třeba objednávat dovoz betonu z Jižní Koreje, když ho může pořídit v Česku. Ale vzhledem k obrovskému množství sofistikovaných komponent Jihokorejci trvají na svém vlastním výběru. Podpora českých dodavatelů by totiž neměla ekonomickou logiku, kdyby jejich nabídka byla dražší. Kdyby měly firmy přístup k zakázce předem zajištěný, mohlo by to vést k netržním cenám. Vlastní stavba navíc začne po složité přípravě až za pět let a dodávky většiny zařízení přijdou na řadu ještě později. Není absurdní, aby už teď měly firmy předem zajištěnou vstupenku k zakázkám?
Stojí tu tedy vůbec otázka, zda se má za těchto podmínek do největší zakázky v historii naší země jít, nebo nejít? Má se skutečně největší energetický projekt století zase zbrzdit? Zvlášť poté, co se o něm jedná už tolik dlouhých let?
Odpovědi na tyto otázky vyplývají z cílů, které projekt dostavby Dukovan sleduje. Když to řekneme lapidárně, tak smyslem dostavby jaderné elektrárny je výroba elektřiny. Stát, reprezentovaný současnou vládou, se snaží o to, aby v budoucnu, přesně řečeno po roce 2036, měli Češi dostupnou elektřinu za snesitelnou cenu. Žádná předchozí vláda pro naplnění tohoto cíle neudělala nic kromě velkých slov.
Tady je teď na stole před dokončením smlouva, která má změnit slova ve skutky. Přitom současná debata o Dukovanech se již točí jen kolem účasti českých firem a zásadní témata, jako je energetická bezpečnost, dostupnost a ceny elektřiny, stojí nyní úplně stranou. To není dobře a neodpovídá to veřejnému zájmu.
Fiala má pravdu, že by šlo o politický i praktický nonsens, kdyby se ustoupilo tlaku na odložení podpisu. A Havlíček by si měl vzpomenout na to, že ohledně Dukovan původně bojoval spíš za účast ruského Rosatomu než českých firem.
Náš nejoblíbenější král a císař Karel IV. nechal na pražském kopci Petříně postavit Hladovou zeď. Jednalo se ze strategického hlediska o skoro zbytečnou stavbu, protože hora sama byla dostatečnou přírodní překážkou. Král ale chtěl dát práci lidem, kteří byli v nouzi. ANO se nyní chová tak, jako by jaderná elektrárna Dukovany byla Hladovou zdí naší doby. Jako by hlavním cílem projektu bylo nasytit české firmy. Jenže to není hlavní český zájem v této věci a Andrej Babiš není Karel IV.
Můžeme si myslet, co chceme, o jaderných elektrárnách a celkové koncepci zajištění energií pro Česko, ale jedno je jisté. Rozdíl mezi Hladovou zdí a Dukovany je ten, že ta zeď strategický smysl neměla a cílem akce bylo jídlo. Dukovany strategický smysl mají, dokonce prý zcela zásadní, a cílem akce je elektřina. Nikoli jídlo.
Ale jak říká ministr Zdeněk Nejedlý v Menzelově filmu Skřivánci na niti: „I chleba bude.“