Ilustrační foto FOTO: ČTK / Ramík Drahoslav
FOTO: ČTK / Ramík Drahoslav
Spotřebitelské ceny klesají již osm měsíců v řadě a ukazuje se to i na cenách potravin, které se podle Českého statistického úřadu v srpnu snížily o 16,4 procent oproti minulému roku. Zlevňují především základní potraviny jako cukr, vejce a máslo. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob v souvislosti s tím připomněl, jaké „rady“ pro zlevňování potravin dávala opozice vládě.
Podle údajů Českého statistického úřadu byla inflace za letošní září meziročně vyšší o 6,9 procenta. Trend potvrzuje i Eurostat, podle evropských statistiků měla Česká republika v září meziroční růst inflace o 8,3 procenta. Vzhledem k tomu, že ceny loni v září stouply o 17,8 procenta, nyní klesají.
„V této souvislosti je důležité připomenout, že nám opozice doporučovala vydat se maďarskou cestou. To by ale byla slepá ulička. Kdo slibuje, že má jednoduchá řešení, nemá ve skutečnosti vůbec žádné. Populistická politika vždycky selže. Jsem rád, že jsme k tomu nepřistoupili,“ napsal k tomu na sociální síti Jan Jakob.
„Potraviny zlevňují. Ty předražené tu na česko-polských hranicích nikdo nekupoval. Bylo legrační vidět to srovnání Kauflandu v Polsku a na české straně. V Polsku máslo vyprodané, u nás plné regály. Cenový rozdíl až 20 Kč. To zase nebude mít opozice o čem psát,“ napsala také politička za KDU-ČSL Markéta Vyvlečková.
Právě v Maďarsku se ceny vybraných potravin zastropovaly, celkem opatření trvalo 18 měsíců. Efekt byl ale opačný, než tamní vláda očekávala, a ceny potravin v některých případech zdražily i čtyřnásobně. „Jak výrobci, tak obchody musí pokrýt náklady na provoz a na mzdy. Pokud je někde donutíte prodávat se ztrátou, tak to musí dohnat někde jinde, a to logicky vede k obří inflaci,“ řekl k situaci v Maďarsku v zimě prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V srpnu pak Maďarsko místo toho zavedlo povinnou 15procentní slevu.
Za vysoké ceny potravin v ČR mohla podle opozice vláda. Na jaře k tomu dokonce svolala mimořádnou schůzi sněmovny. Jako řešení navrhovala opozice zastropování cen potravin nebo snížení DPH. Podle předsedy zemědělského výboru Michala Kučery (TOP 09) by to vysoké ceny neřešilo. „Musíme si uvědomit, že zastropování cen znamená jediné – že stát doplácí ten rozdíl. Když zastropuje nějakou komoditu na dvaceti korunách a cena je přitom třicet korun, tak těch deset korun doplácí stát. Stálo by to zase další státní peníze,“ řekl dříve v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Podobně to viděl i se snížením DPH. „Já tomu nevěřím, že snížení DPH se promítne do konečné ceny potravin nebo jakéhokoliv výrobku. Snížení DPH se pravděpodobně rozpustí v dodavatelském řetězci a výsledná cena rozhodně nebude ponížená o tu sníženou daň. Na druhou stranu bychom pak viděli výpadek ve veřejných rozpočtech, kam ta daň odchází. Ty peníze budou chybět jinde, a můžou to být třeba peníze, které jsou používané na sociální záležitosti,“ uvedl.
Vláda potom naopak kritizovala za vysoké ceny potravináře. Premiér Petr Fiala (ODS) mluvil v souvislosti s tím několikrát o Agrofertu. Na konci srpna při zahájení tradiční výstavy Země živitelka kritizoval, že šéf koncernu Andrej Babiš (ANO) by mohl jedním rozhodnutím snížit ceny potravin.
Následně vyšel jeho komentář v deníku Právo. „Sotva najdete někoho, kdo by si nestěžoval na ceny potravin. Za stejný nákup platíme v obchodě mnohem více než před pár lety. Ani srovnání s okolními zeměmi nevyznívá příznivě. Ceny potravin navíc spolu s cenami energií podporují inflaci,“ napsal.
Podle něj to, že je něco špatně, potvrzují i reakce na jeho zájem o ceny potravin. „Prezident Agrární komory se kvůli tomu pustil do útoku na vládu dokonce i na slavnostním zahájení Země živitelky. Karel Havlíček se stal mluvčím Agrofertu a obvinil mě z komunistického myšlení. Ponechme stranou nevhodnost a směšnost takových reakcí a podívejme se, co se za nimi skrývá.“ Připomněl, že právě zemědělské podniky včetně Agrofertu zaznamenaly veliké zisky.
„Vláda naštěstí potraviny neprodává, trh neřídí a ceny nestanovuje. Trh funguje. V tomto případě však do něj významně zasahují dotace z veřejných peněz. To je důvod, proč se vláda stará o to, zda jsou marže v zemědělství, potravinářství a obchodě přiměřené. Křičí jen ti, kteří v této věci nemají čisté svědomí, tím se ale trápit nemusíme,“ dodal.
Jeho text se ale nelíbil Agrofertu, který se rychle ohradil. „Předseda vlády ČR Petr Fiala ve svém článku v deníku Právo 14. 9. 2023 „Proč se kabinet zabývá cenami potravin“ několikrát zmiňuje koncern Agrofert a uvádí nepravdivé a zavádějící informace. Vyzýváme pana Fialu, aby ze svých politických útoků vynechal společnost Agrofert a držel se svých slov, že „křičí jen ti, kteří v této věci nemají čisté svědomí“. Pokud si nemůže pomoci, prosíme, ať uvádí pravdivé informace. Věříme, že mu k tomu pomůžou základní fakta níže,“ napsal koncern.
Vysoké zisky Agrofertu prý nejsou kvůli potravinám, ale kvůli chemickým továrnám v zahraničí. „Potravinářské firmy Agrofertu v Česku a zahraničí skončily loni celkově na úrovni provozního výsledku ve ztrátě. Některé potravinářské firmy v Česku byly sice ziskové, ale většině z nich klesla rentabilita tržeb. Jiné, například producenti červeného masa, skončily dokonce ve ztrátě,“ uvedl. Mezi ziskovými firmami bylo podle tiskové zprávy například Vodňanské kuře (o 165 procent větší zisk než loni) a Mlékárna Hlinsko (o 126 procent).
Názor, že za drahé potraviny mohou potravináři, zastával také Prouza. Ten nyní pokles cen považuje za výsledek tlaku vlády. „Tohle je důležité – tlak vlády na potravináře skutečně funguje. Od chvíle, kdy začala média rozkrývat jejich masivní zisky z minulého roku, začala se většina českých dodavatelů chovat stejně férově jako jejich zahraniční konkurenti. A díky silnější konkurenci cena padá…“ napsal na sociální síti X.
