Andrej Babiš na tiskovce po akci, které říká předsednictvo hnutí ANO, oznámil, že zůstane poslancem, předsedou své politické formace a že se zároveň pokusí schovat své problémy za Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou. Pak hned vyhlásil válku na všechny strany. Zejména oznámil, že povede fanatickou a agresivní válku proti současné vládě. Otevřenou válku ale vyhlásil také SPD Tomia Okamury i troskám ČSSD a doufá, že se mu podaří přebrat jejich voliče. Co to znamená? Nemění se vůbec nic. Drtivá porážka v prezidentské volbě s ním sice viditelně otřásla, ale jede se dál.
Kdo si myslel, že v hnutí ANO půjde o nějaký názorový střet různých přístupů či frakcí a ke slovu by se mohli dostat Babišovi kritici, tak byl naivní. Řečeno jazykem z dějin KSČ, po krizovém vývoji se strana obrodila, zocelila a upevnila kolem svého předsedy.
Předsedou stínové vlády bude prý Havlíček a Babiš se prý poněkud stáhne z mediálního prostoru. Vzhledem k tomu, že vlastní značnou část mediálního trhu a je takový, jaký je, tak je to samozřejmě legrační nesmysl.
Babiš také oznámil, že bude brzy znovu jezdit do regionů „za občany“. Začíná tedy to, co jsme všichni očekávali: permanentní předvolební kampaň, permanentní štvaní zejména seniorů proti vládě a zneužívání slabších a chudších lidí.
Na tiskové konferenci zněla jedna demagogie za druhou, lež stíhala lež. Babiš tvrdí, že „hnutí ANO získalo 2,4 milionu hlasů“. To je samozřejmě nesmysl, protože šlo pouze o druhé kolo prezidentské volby a ty hlasy dostal přímo Babiš. Opět jsme slyšeli, že část voličů nemá nikde zastoupení a že Petr Pavel byl vládní kandidát. Jak je vidět, Babiš se se svou porážkou stále ještě nevyrovnal.
Vrcholnou lží bylo tvrzení Aleny Schillerové, že Babišova vláda byla „fiskálně zodpovědná“. I takovou neuvěřitelnou demagogii lze říci při dostatečně silném žaludku o vládě, která tu doslova rozložila a položila státní finance.
To nejzajímavější (protože Babiš ani zdaleka neodchází, jak někteří tipovali) je bezpochyby útok na Okamurovu SPD. Dříve se zdálo, že obě strany dělají všechno pro budoucí spojenectví, Babiš však evidentně změnil taktiku a chce SPD přebrat voliče. Dovede se totiž, jak ukázal v prezidentské kampani, obracet na prokremelskou scénu, což je jediný rezervoár, kde lze nějaké voliče ještě najít.
Zbytek tiskové konference spočíval v tirádě útoků na vládu Petra Fialy. Zejména Schillerová přečetla připravené prohlášení, v němž naprosto opomněla, že politika vlády, v níž dělala ministryni financí, způsobila rozpočtovou katastrofu. Nemohl chybět ani Kalousek a nesmyslná mantra o tom, že se „proškrtal do bídy“, načež následovala chvilka nenávisti vůči médiím a obviňování kombinované s řečmi o míru, které jsme v posledních týdnech poslouchali pořád.
Na hnutí ANO se nemění vůbec nic. Jde o zaměstnance Andreje Babiše, o nesystémové uskupení, jehož hlavním cílem je posílení vlivu holdingu Agrofert a které je ohrožením pro českou demokracii, což se snaží schovat za pojem catch-all party. To znamená strany, která nemá žádné hodnoty, žádné myšlenky, žádný program, žádné skrupule a žádnou zodpovědnost. To jí umožňuje být pro všechny, což znamená popření demokratické plurality. A navíc jde o stranu jednoho vůdce. Viditelným vzorem pro pseudohnutí ANO je Putinova strana Jednotné Rusko. To je také catch-all party.
Celkový dojem ze středeční tiskové konference hnutí ANO je v zásadě stejný jako z celé politické kariéry miliardáře Babiše. Dlouholetého pozorovatele bezděky napadá, že slovo „babiš“ je nejspíš jednotkou rychlosti lhaní, jaké je člověk schopen. Jeden babiš znamená deset lží za minutu. Tiskovka hnutí ANO měla razanci 50 babišů.