Andrej Babiš FOTO: ČTK/Pavlíček Luboš
FOTO: ČTK/Pavlíček Luboš
Společnost Median tento týden zveřejnila volební model volby prezidenta. Je zajímavé ho porovnat s dřívějšími průzkumy na toto téma už jenom z toho důvodu, že dotazování respondentů se uskutečnilo na začátku března, tedy už během válečného konfliktu na Ukrajině. Přesto však můžeme očekávat, že důsledky války a napětí, které i do české společnosti vnesou, se do preferencí voličů v případě volby hlavy státu teprve promítnou. Klíčová otázka, kterou si lze klást již teď a která zřejmě bude stále naléhavější, zní, zda se Andreji Babišovi v druhém kole prezidentské volby podaří získat část voličů, kteří v prvním kole volili někoho jiného nebo kteří se ho vůbec nezúčastnili.
Podle zmíněného šetření by v prvním kole prezidentské volby získal nejvíce voličů předseda hnutí ANO Andrej Babiš (26 %), za kterým by následoval generál ve výslužbě Petr Pavel (16 %). Další případní kandidáti a kandidátky za nimi následovali s velkým odstupem. Stejná situace ostatně nastala u předchozích průzkumů, ve kterých rovněž dominoval bývalý premiér Babiš s někdejším náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Pavlem a ostatní uchazeči za nimi výrazně zaostávali.
U Medianu tak na třetím místě následovala senátorka Miroslava Němcová (8 %) a na čtvrtém pak člen horní komory a kandidát z minulé prezidentské volby Pavel Fischer (7 %). Na následujících příčkách se potom umístila ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (5,5 %) a senátor Marek Hilšer a miliardář a matematik Karel Janeček, kteří mají shodně po 5 %.
Z dalších jmen zmiňme Václava Klause s 4,5 procenta a ministra vnitra Víta Rakušana, někdejší předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, odborového předáka Josefa Středulu a guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kteří obdrželi po 3,5 %. Samozřejmě důležitou proměnnou je, že řada z nich se nakonec prezidentského klání vůbec nezúčastní (předseda hnutí STAN svoji kandidaturu už vyloučil) a naopak se mohou objevit i jiní kandidáti.
Srovnejme výsledky Medianu s průzkumem, který si v únoru nechal zpracovat Týdeník FORUM společností Kantar CZ. Na otázku „Kterého z kandidátů, kteří jsou pro vás přijatelní, byste teď nejspíše volil(a)?“ odpovědělo Andreje Babiše 26 % respondentů a Petra Pavla 15 %. Předseda SPD Tomio Okamura získal 9 %, senátor a někdejší prezidentský kandidát Jiří Drahoš 8 %, Marek Hilšer, Pavel Fischer a Danuše Nerudová obdrželi všichni po 5 %. Dále můžeme vyzdvihnout to, že Josef Středula a Karel Janeček měli po 2 %.
Nejvíc zarazí to, že v průzkumu Medianu se vůbec neobjevil Okamura s Drahošem, kterým naopak šetření Kantaru určilo docela silnou pozici. Částečně za to zřejmě bude moci odlišná metodika, zároveň však dodejme, že s velkou pravděpodobností se ani jeden z nich o post prezidenta ve výsledku ucházet nebude.
Klíčové druhé kolo prezidentské volby
To, jak by dopadl Babiš s Pavlem, je pak v obou šetřeních prakticky totožné. Podstatné je to, že šéf hnutí ANO i někdejší předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance mají srovnatelný potenciální zisk – Babiš 31,5 % a Pavel 27,5 %, tedy procento hlasů, na které by maximálně mohli dosáhnout. Za zmínku stojí také to, že mezi voliči SPD dominuje Andrej Babiš a hlasy by mu kromě příznivců ANO dali i voliči stran nacházejících se mimo poslaneckou sněmovnu.
Zásadní informací je rovněž to, že 50 % voličů není rozhodnuto o tom, komu by dali svůj hlas. Co se týče volební účasti, 62 % respondentů uvedlo, že by se voleb určitě zúčastnilo, a 17 % spíše zúčastnilo. V prezidentské volbě v roce 2013 byla přitom účast v prvním kole 61,31 % a v druhém kole 59,11 %, o pět let později pak sahala až k 61,92 % a 66,6 %.
Babišových 26 % se na první pohled nemusí zdát jako velké číslo, dalo by se vycházet z toho, že v takovém případě by nemělo být obtížné, aby ho jeho protikandidát s přehledem porazil v druhém kole. Přece jen, když vyjdeme z volebního modelu Medianu, člověk by očekával, že hlasy od Miroslavy Němcové, Pavla Fischera, Danuše Nerudové a Marka Hilšera by se případně bez většího zaváhání mohly přesunout k Petru Pavlovi, a podle zmíněného šetření jde o celých 25,5 %.
Navíc právě mezi Pavla, Němcovou, Fischera, Rakušana a Nerudovou jsou rozmístěné hlasy voličů koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů, takže by se dalo předpokládat, že v druhém kole volby prezidenta se tyto hlasy budou celkem logicky koncentrovat u jednoho z těchto kandidátů.
Takhle jednoduché to ale není a nebude. Stačí se podívat, jaká byla situace v roce 2013. V prvním kole měl Miloš Zeman pouze 24,21 % a Karel Schwarzenberg za ním zaostával jen velmi těsně s 23,4 %. V druhém kole pak ovšem Zeman získal 54,8 % a Schwarzenberg jenom 45,19 %. Při pohledu na jejich protikandidáty s největším počtem hlasů v prvním kole Jana Fischera s 16,35 %, Jiřího Dienstbiera s 16,12 %, Vladimíra Franze s 6,84 % a Zuzanu Roithovou s 4,95 % by málokdo čekal takto výrazný přesun voličů k bývalému předsedovi vlády Zemanovi.
Nálada ve společnosti a nejisté vyhlídky
Velkou roli v nadcházející volbě hlavy státu sehraje atmosféra, ve které se prezidentské klání příští rok v lednu odehraje. Problematika bezpečnosti a pocit ohrožení, které vystoupily do popředí v uplynulých týdnech, by mohly nahrávat generálovi ve výslužbě Pavlovi. Jenže je zřejmé, že tématem číslo jedna se stále více stává ekonomika, zdražování a vysoké ceny energií a paliv, což se zřejmě jen tak nezmění.
Už teď je zjevné, že právě to jsou témata, na kterých se chce svézt a která chce co nejvíce využít Andrej Babiš. Část společnosti bude v lednu hluboce frustrována, ocitne se pod silným ekonomickým tlakem, bude mít pocit, že se jí výrazně snížila životní úroveň, a bude prožívat nejisté vyhlídky do budoucna.
Právě k těmto občanům bude promlouvat šéf hnutí ANO a notně k tomu bude využívat kritiku Fialovy vlády, jejíž možnosti se situací něco dělat budou vzhledem k jejím předvolebním slibům a neochotě pokračovat v masivním zadlužování státu jen omezené. Naproti tomu Babiš nic takového nebude muset řešit a stejně tak se ani nebude zabývat tím, že v pravomocech prezidenta není nic, co by s touto problematikou souviselo.
Dalším faktorem, který na to navazuje, je pak mobilizace voličů v druhém kole volby. To se ostatně podařilo Miloši Zemanovi v roce 2018, kdy v druhém kole k volebním urnám přišlo významně více voličů než v kole prvním (v roce 2013 to bylo naopak) a Zemanovi se povedlo získat navíc dalších 867 tisíc hlasů. To samé za určitých okolností může dokázat i Babiš – musí mít však silné téma, ve kterém mu jeho protikandidát nebude schopen konkurovat.
Navíc stále je velké množství lidí, kteří v průzkumu Medianu uváděli, že nejsou rozhodnuti, koho volit, pak jsou voliči, kteří běžně nevolí, ale k volbám mohou přijít, když je někdo dokáže namotivovat a mobilizovat. A i když se to nezdá, také v uvedeném průzkumu je celá řada kandidátů, od kterých by se voliči mohli přesunout k Babišovi – Karel Janeček, Václav Klaus, Alena Vitásková, Josef Středula, Jiří Rusnok, Vladimír Dlouhý či Jaromír Soukup. Dohromady to dělá 21 %.
Aktuálních 26 % pro Babiše tak rozhodně není málo. Je pravda, že vše je sice velmi otevřené a do volby prezidenta stále ještě zbývá deset měsíců, co však nakonec může být rozhodující, je odhadnout náladu ve společnosti v době konání volby a již teď tomu přizpůsobit vedení předvolební kampaně, která už samozřejmě běží, přestože nikdo žádnou kampaň zatím nevyhlásil a žádní oficiální kandidáti v tuhle chvíli ani nejsou. Přesto je jasné, že Andrej Babiš už svou prezidentskou kampaň rozjel.
