Portugalský velvyslanec Luís de Almeida Sampaio působí v Praze v době, kdy Portugalsko předsedá Radě EU. Ocitá se ve stejné situaci, v jaké bude v roce 2022 Česká republika – uprostřed rok a půl dlouhého programového cyklu, tzv. trojice předsednictví. Hovořili jsme nejen o největších úkolech následujících šesti měsíců, tak i o česko-portugalských vztazích, na kterých je ještě co prohlubovat, nebo o tom, jací Češi z pohledu Portugalců vlastně jsou.

Portugalsko je od začátku ledna předsednickou zemí Evropské unie. Co je největším úkolem pro těchto šest měsíců?

Předsednictví je vždycky důležitou možností nastolovat evropskou agendu. Pro zemi, jako je Portugalsko nebo Česká republika, středně velké evropské členské státy, je to možnost být na zásadní pozici v EU a takováto možnost by neměla být promarněna. Nemůžeme si to dovolit. Předsednictví je pro středně velké země důležitější než pro ty největší, které přece jen mají silnější hlas při řešení záležitostí Evropské unie. Pro těchto šest měsíců máme jasně určené klíčové priority. Zásadní jsou pro nás sociální práva obyvatel EU. To bude naše hlavní téma.

Typickým znakem portugalského předsednictví bude sociální tematika. Také proto je jednou z nejdůležitějších událostí sociální summit, který se bude konat v Portu. To všechno ale bude propojeno s otázkami digitalizace nebo s politikou Green Dealu. Spravedlnost a férové podmínky při změnách, které přináší boj s klimatickými změnami, jsou pro nás důležité. Nikdo by neměl zůstat pozadu. Stručně řečeno – věříme, že férovost, zelená energie a digitalizace budou nepřehlédnutelnou součástí portugalského předsednictví.

A co zahraničněpolitická témata?

Nebudeme zapomínat na globální vliv Evropské unie. Budeme propagovat jednotlivé kroky EU, protože věříme, že by měla mít větší světový vliv. Bude se konat například summit s indickým premiérem, což je jedna z klíčových událostí portugalského předsednictví. Je důležité říci, že vnímáme, že portugalské předsednictví není izolovaný časový úsek. Jde o součást programu, který byl ustaven pro tři předsednictví, říká se tomu „trojice“. K tomu se váže nutnost kontinuity. Aktuální trojice začala německým předsednictvím, následuje Portugalsko a poté Slovinsko. Máme tedy připraven rámcový program na osmnáct měsíců. Portugalsko je uprostřed této trojice. Podobnou situaci zažije Česká republika, která bude navazovat na Francii a následovat ji bude Švédsko. Jsme tedy v přesně stejné pozici jakožto země srovnatelné velikosti nejen geograficky, ale také co se týče velikosti populace nebo ekonomiky. Naše země jsou si velmi podobné, přestože máme velice rozdílnou polohu v Evropě nebo úplně odlišnou historii. Abych to shrnul – portugalské předsednictví považuji za velice zásadní událost.

Hovořil jste o podobnostech České republiky a Portugalska. Jak byste popsal vzájemné vztahy obou zemí?

Naše vztahy jsou skvělé v tom smyslu, že mezi námi rozhodně nejsou žádné problémy. Když se ale podívám blíže, musím říci, že je tu mnoho rezerv, které zůstávají nevyužity. Pokud naše bilaterální vztahy prozkoumáme opravdu pozorně, zmínil bych několik věcí. Jsou velmi intenzivní v kulturních otázkách. Českou kulturu Portugalci znají velice dobře. Obdivujeme intenzitu vašeho kulturního života. Praha je jedno z nejúžasnějších měst, co se kultury týče. Opera, divadla, symfonické koncerty… To je úžasné. Jestliže v této věci nejste úplně nejlepší v Evropě, jste jistě mezi prvními třemi nebo čtyřmi. To se v Portugalsku dobře ví. Portugalská kultura, například hudba, je také hodně oceňována Čechy, řekněme v české intelektuální komunitě.

Dále čtěte

Švédský velvyslanec: Boj s pandemií? Mrtvých teď máme méně než Češi. Není to soutěž

Dalším velvyslancem, který poskytl rozhovor deníku FORUM 24, je švédský ambasador Fredrik Jörgensen, který přijel do Prahy teprve v září.

Portugalština, ale nejen díky samotnému Portugalsku, ale také díky Brazílii, je v Česku vnímaná jako důležitá. Portugalština je strategickým nástrojem portugalské zahraniční politiky po celém světě. Učí se ji studenti na univerzitách po celé České republice. A naopak v České republice studuje mnoho Portugalců, a to hlavně medicínu. Vaše fakulty medicíny jsou velice kvalitní, což Češi někdy sami nedoceňují, a vyučuje se tu i v angličtině, a to je pro Portugalce skvělé. Pro představu – portugalští studenti představují polovinu Portugalců v České republice. Politicky řečeno jsme také dobrými partnery v Evropské unii. Jsme společně součástí Spolku přátel koheze, která je v kontextu EU velmi důležitá, a to zejména z ekonomického hlediska. Ministr Tomáš Petříček navštívil Lisabon, máme mnoho kontaktů, ale mohli bychom jich mít mnohem více, a to hlavně v ekonomice.

Kde je chyba?

Je to velmi jednoduché. Naše ekonomiky jsou si velmi podobné. Protože jsou si velmi podobné, soutěží spolu. Takže se jedná o konkurenty. Vyrábíme a exportujeme mnoho věcí stejně jako Česká republika. Proč věřím, že je tu mnoho prostoru, kam se posunout? Protože potřebujeme synergii. Můžeme spolupracovat v moderních technologiích. Jsou tu nanotechnologie, kosmický průmysl, umělá inteligence, obnovitelné technologie. Je tu spousta věcí, které můžeme dělat společně.

Velkým tématem jsou třeba inovace. Musíme ukázat našim společnostem, že mohou spolupracovat. Je to důležité pro Portugalsko i pro Českou republiku. Vezměte si třeba Ostravsko, region závislý na těžbě uhlí. Tady se vyloženě nabízí prostor pro nové firmy, moderní technologie. Další cestou, kterou je možné se vydat, je rozvíjení ekonomických vazeb v zemích, kde je možné využívat portugalštinu. To by mohla být velice dobrá příležitost pro české partnery. 

S ekonomikou souvisí také turismus. Portugalsko je zemí, pro kterou je to zásadní položka HDP. Češi rádi jezdí do Portugalska. Je zajímavé, že 40 procent Čechů, kteří cestují do Portugalska, zamíří na Madeiru. Takový vztah je skutečně jedinečný. Je to příklad vašeho dobrého vkusu. Ale Portugalsko může nabídnout i další destinace, které mohou skvěle nahradit vaše oblíbená místa, jakým je třeba Chorvatsko. 

Takže je tu celá řada cest, kterými bychom se mohli vydat, abychom prohloubili naše vztahy. Žádné problémy, žádná dramata, žádné konflikty. Portugalci milují Čechy a naopak. Ale je tu mnoho věcí, které ambasády i vlády mohou udělat v politické i ekonomické oblasti.

Největším tématem těchto dní je samozřejmě stále pandemie nemoci covid-19. Jak byste popsal situaci v Portugalsku?

Jak víte, momentálně obě naše země čelí velmi vážným problémům. Když pandemie začala, situace v Česku byla skvělá. Na samém začátku jste jasně řekli, že je důležité všude nosit roušky. Tehdy neexistovala žádná mezinárodní pravidla a Češi začali nosit roušky, sami je šít a pomáhali si. To bylo velice silné poselství, a proto jste zvládli první vlnu pandemie. Ostatní země byly pomalejší a zaplatily za to svoji cenu. Stejně tak Portugalsko. Pak přišlo léto a já si myslím, že na mnoha místech včetně České republiky se zdálo, že krize je pryč. Pamatuju si na večeři na Karlově mostě, kde lidé oslavovali konec pandemie. A poté nikdo nereagoval tak rychle, jak by měl, v Portugalsku i v Česku. Navíc musíme bojovat proti konspiračním teoriím, které bagatelizují rizika.

Dále čtěte

Evropská komise opět zkoumá Česko. Kvůli dotacím, které dostal i Agrofert

Evropská komise v úterý oznámila, že zahájila vyšetřování neoprávněného udělování dotací velkým zemědělským podnikům na restrukturalizaci…

Začalo očkování a já si myslím, že Evropská unie svoji koordinační roli zvládla velice dobře. Bylo správné, že vakcíny byly dostupné v každé členské zemi ve stejnou dobu. Šlo o důležité politické gesto. Zdravotnický sektor obecně ale není řízen Evropskou unií, je to věc každého členského státu. Proto bylo možné společně distribuovat očkovací látku, ale nebylo už možné vytvořit například společný seznam prioritizovaných skupin. Někde jsou to senioři, někde zdravotníci, někde šli první na řadu politici. To ukazuje, že v Evropské unii je ještě mnoho prostoru pro integraci. A to je také jedna z otázek portugalského předsednictví. Samozřejmě že nezměníme celý integrační systém Evropské unie během šesti měsíců, ale chceme začít seriózní politickou debatu. Věřím v to, že očkování a proočkovanost větší části populace nám umožní vrátit se k normálnímu životu, protože ekonomika si nemůže dovolit další lockdowny dlouhou dobu. Hodně mě překvapilo, jak velké procento Čechů očkování odmítá. To je obrovský rozdíl oproti Portugalsku, kde podle průzkumů s vakcínou souhlasí téměř každý. Doufám, že dobré výsledky první vlny očkování přesvědčí i Čechy.

Když jste zmínil důležitost turistiky pro ekonomiku Portugalska, očekáváte zavedení něčeho, čemu se bude říkat covidpass, nějaká omezení, která budou navázána na očkování?

Vím, že toto je velice citlivá otázka. Povede se kolem toho velká politická debata. Musíme respektovat, o jak vážnou záležitost jde. V některých zemích to bude ještě těžší než v jiných, například v Německu je jednou z nejdůležitějších otázek ochrana osobních údajů, a já jako bývalý velvyslanec v Berlíně si umím představit, o jak citlivé téma půjde. Jinde to ale zase bude jednodušší. Co vám ale mohu říci, je, že uděláme všechny nutné kroky pro to, abychom obnovili turismus v Portugalsku, ale zároveň se ujistíme, že každý se bude v naší zemi cítit bezpečně a pohodlně.

Dále čtěte

Britský velvyslanec: Covid změnil fungování královské rodiny. Brexit? Je šance se s EU dohodnout

S britským velvyslancem Nickem Archerem jsme hovořili zejména o dvou zásadních tématech letošního podzimu: o koronavirové pandemii a o brexitu.

Během vašeho předsednictví také proběhne inaugurace nového amerického prezidenta Joe Bidena. Jak hodnotíte události v USA?

Máme mnoho očekávání v tom smyslu, že se vrátí normální transatlantické vztahy. Je jednoduché kritizovat ty, kteří jsou nyní ve složité situaci, protože prohráli. Proto je snadné kritizovat Trumpa a jeho administrativu. Ale i přesto musíme vnímat, že administrativa Donalda Trumpa způsobila našim vzájemným vztahům mnoho potíží, a to v kontextu Evropské unie i v kontextu NATO. Byl jsem fyzicky přítomen v jedné místnosti s Donaldem Trumpem a dalšími lídry během summitu NATO. Velmi dobře tedy vím, o čem mluvím. Bylo to velice složité. A je obdivuhodné, že transatlantické vztahy i NATO přetrvaly. NATO přežilo Trumpa a to je skvělé. Očekáváme, že nová americká administrativa bude daleko více nakloněna multilaterálním vztahům. Sem patří nejen bezpečnost, ale například boj proti klimatické změně, Mezinárodní zdravotnická organizace a tak dále. Potřebujeme, aby se Spojené státy opět vrátily do pozice, kterou měly dříve. Samozřejmě se to nestane lusknutím prstů.

Je něco, co vás během vašeho aktuálního angažmá na České republice překvapilo?

Do Prahy jsem přišel z Bruselu, kde jsem působil jako portugalský velvyslanec při NATO. Okamžitě jsem začal studovat české reálie i kulturu. Samozřejmě jsem četl zprávy mého předchůdce, důležité dokumenty a tak dále. A obrátil jsem se na mé české kontakty v Bruselu a scházel se s nimi. První věc, kterou jsem přečetl – i když v mládí jsem četl Kafku – byl Jan Patočka. Četl jsem biografii Václava Havla, začal jsem více poslouchat Dvořáka a Smetanu. Když jsem tedy přišel v prosinci 2019, už jsem nějaké povědomí o České republice měl. Ale je opravdu něco úplně jiného v nějaké zemi žít a nebo ji jen navštívit a jinak ji vidět zvenku. Co mě nejvíc překvapilo? Češi, tedy vy, jste velmi intelektuální a velmi se zajímáte o velké problémy naší doby. To není všude stejné. Je to opravdu důležitá věc, ale zároveň způsobuje problémy. Někdy se totiž zdá, že tyhle „intelektuální vibrace“, přemýšlení a názory nejsou vůbec propojené napříč generacemi. Nejvíc mě překvapil ten obrovský příkop mezi generacemi Čechů. Přemýšlejí jinak. Může to být pozitivní, ale ne vždy. Řekl bych, že by bylo správné daleko více zintenzivnit mezigenerační debatu. 

Myslíte, že je to dáno historií a tím, že celé generace lidí žily v úplně jiném světě před rokem 1989?

Přesně tak to je. Je to to nejlepší vysvětlení. Jste opravdu statečný národ, statečná společnost. Ale prožili jste strašný komunistický režim, byli jste napojeni na Sovětský svaz. A jak říkáte – za to platíte vysokou cenu v mentalitě, v postojích, v reakcích.

Dále čtěte

Pavel Pafko: Za odmítáním očkování jsou dezinformace. I tak věřím v lidský rozum

Profesor Pavel Pafko se nechal před kamerami ve Fakultní nemocnici Motol očkovat proti nemoci covid-19. V rozhovoru pro Revue…

Ještě bych doplnil, že pro mě bylo překvapivé, že kvalita života v České republice je opravdu vysoká. Vyšší, než jsem očekával. Jste extrémně dobří v tom, jak je v Česku možné připojit se na internet. Věřte mi, že všude tomu tak není, někdy čekáte celé týdny, než někdo přijde a zařídí připojení, tady se vše dá vyřešit za jediný den. A jelikož tu trávím čas během koronaviru, musím říct, že skvěle funguje také doručování domů. Od jídla přes knihy po květiny, můžete mít všechno. 

Myslím, že byste mohli zlepšit svoje dálnice. Opravdu není nejlepší zážitek jet autem z Prahy do Brna. Musím říci, že v Portugalsku jsou dálnice daleko lepší. Například mezi dvěma největšími městy, mezi Lisabonem a Portem, máme dvě dálnice. Zároveň ale musím říci, že máte úplně skvělou vlakovou dopravu. Několikrát jsem využil RegioJet a byl jsem nadšený.

Moc se těším, až budeme zase moci chodit do divadla a na koncerty a budeme si užívat všechny ty krásné kulturní zážitky, které Česká republika nabízí.