Premiér Petr Fiala (ODS) přednesl v pondělí prohlášení k aktuální bezpečnostní situaci v Evropě i ve světě. Vedle dalších souvislostí, které změny ve světě pro Českou republiku znamenají, popsal rovněž potřebu navýšit obranné výdaje státu na tři procenta HDP. Přinášíme plné znění jeho projevu.

Vážení spoluobčané,

rozhodl jsem se vás dnes oslovit nejen proto, že jsou to právě tři roky, kdy nedaleko od nás začala válka s dalekosáhlými důsledky pro celou Evropu.

Obracím se nyní na vás i proto, že vím, že se mnozí v posledních týdnech cítíte velice znejistěni tím, co se děje na mezinárodní scéně. Máte obavy, co současné změny mohou znamenat pro nás a pro budoucnost našich dětí.

Budu mluvit otevřeně, tak, jak se o to snažím po celou dobu své veřejné služby. Chci vám říct, jaké jsou výzvy, před kterými stojíme, jak o celé situaci přemýšlím a jak budu v dalších měsících postupovat. Situace vůbec není jednoduchá, ale není ani důvod propadat malomyslnosti.

Mezinárodní řád – tedy jakási nepsaná pravidla, jimiž se řídí vztahy mezi jednotlivými státy ve světě – prochází v těchto dnech největší změnou od pádu komunismu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století.

Základy tohoto mezinárodního řádu byly ovšem položeny už po druhé světové válce. A mimo jiné stály na silné roli Spojených států amerických.

USA cítily jako globální lídr velkou zodpovědnost za mezinárodní vývoj a aktivně podporovaly demokracii a svobodu v různých částech světa. A garantovaly a zajišťovaly bezpečnost evropských demokracií.

Mezitím nastala celá řada zásadních změn, nejen politických, ale také ekonomických a technologických. Objevily se nové problémy a také noví globální hráči s velkou ambicí ovlivňovat mezinárodní vztahy, jako je například Čína.

Prezident Trump se rozhodl naprosto proměnit americkou zahraniční politiku. Rychlost, razance a rétorika je určitě překvapivá, ale odklon USA od soustředění se na Evropu by nás překvapovat neměl.

Trvá už nejméně jedno desetiletí a já sám jsem na to opakovaně upozorňoval. Evropské země ale tento posun v americké veřejné debatě dlouho nechtěly brát na vědomí a nestaraly se dostatečně o svoji bezpečnost. My ano, mimo jiné proto moje vláda měla ve svém programu navýšení prostředků na obranu na 2 procenta HDP ještě před začátkem ruské agrese na Ukrajinu – a to jsme také udělali.

Ani to však nebude dlouhodobě stačit.

Novou mezinárodní realitu – včetně všech nebezpečí a rizik a včetně nových důrazů americké zahraniční politiky – je třeba respektovat. Neznamená to, že Spojené státy přestávají být našimi spojenci. Je ale nutné si zvyknout na to, že nyní jde o spojence, který nám otevřeně dává najevo, že přišel čas, aby se evropské státy byly schopny o své problémy postarat samy. A nejde jen o obranu a bezpečnost, ale také o ekonomickou spolupráci a mezinárodní vztahy.

Co je tedy potřeba udělat?

Česká republika, jako středně velký evropský stát, má před sebou zásadní rozhodnutí. Buď tyto změny vezmeme jako příležitost a zkusíme z nich vytěžit maximum, nebo se jimi necháme ochromit a pak na to ekonomicky i bezpečnostně doplatíme.

Stejnému rozhodnutí jsou vystaveny i ostatní evropské země a samozřejmě Evropská unie jako celek. Nebude to jednoduché ani komfortní. Z rozhovorů a jednání s dalšími evropskými lídry ale vím, že většina z nich si naléhavost této situace uvědomuje.

My, Česká republika a její občané, máme na své straně několik výhod, o které se můžeme v dalších měsících a letech opřít.

Předně, díky bolestné historické zkušenosti víme, že nedemokratické Rusko se svými mocenskými ambicemi je velkým nebezpečím a že tomuto nebezpečí se nejlépe vyhneme tak, že budeme silní a rozhodní.

Členství v NATO, členství v Evropské unii, evropská obranná spolupráce, výdaje na naši společnou obranu, to všechno jsou velice efektivní nástroje, jak udržet Českou republiku dlouhodobě v bezpečí.

Naším základním cílem musí nyní být silná Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy. A je dobré si to říci právě dnes, kdy si připomínáme třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Aby se nám to podařilo, musíme hned začít s konkrétními kroky.

Za prvé: Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu na minimálně 3 procenta HDP během několika dalších let. Musíme dokázat tyto peníze zajistit a musíme se postarat o to, aby byly utraceny rozumně a účelně.

Za druhé: Musíme na evropské úrovni rychle přijmout nová fiskální pravidla, která nám umožní realizovat tyto obrovské investice do obrany a bezpečnosti. A kupříkladu nevyužitých 93 miliard eur z takzvaného Fondu obnovy by Evropská unie měla využít na posílení naší obranyschopnosti, na podporu společných nákupů pro naše armády nebo na podporu posílení kritické infrastruktury.

A za třetí: Musíme k další vojenské podpoře Ukrajiny využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy.

Ano, budou to výdaje navíc. Ale tyto výdaje zároveň představují i velkou příležitost, zejména pro nás, pro Českou republiku. Jsme tradiční strojírenskou zemí s historicky silným postavením obranného průmyslu. Naše zbrojovky jsou kvalitní a ekonomicky silné, dokonce tak, že v posledních letech expandují do dalších zemí, včetně právě Spojených států.

Pojďme této naší výhody maximálně využít. Naši evropští spojenci budou v dalších letech posilovat svoji obranu. Můžeme jim v tom pomoci. Může jít o zásadní impuls pro naše národní hospodářství, pro jeho mezinárodní konkurenceschopnost, pro rozvoj inovací i pro dlouhodobé zajištění zaměstnanosti. Podle různých analýz přinese jedna koruna rozumně vynaložená na obranu další tři koruny v rámci české ekonomiky. Nemůžeme si dovolit tuto unikátní šanci promarnit.

Několikrát jsem zde zmínil Evropu a evropské státy. Bylo by chybou si myslet, že Česká republika bude prosperovat, když zároveň nebude prosperovat i Evropská unie. Toto naše spojenectví se v nových mezinárodních podmínkách stává ještě důležitějším, než bylo v posledních dvaceti letech.

Právě proto si ale musíme přiznat jeden velký problém a rychle ho napravit. Evropská unie se začala v poslední době příliš zabývat regulací všeho možného a u toho zapomněla, že naším společným cílem má být ekonomický růst, prosperita a mezinárodní úspěch. Jiná cesta, jak zajistit Evropanům dlouhodobě vysokou životní úroveň a bezpečnost, totiž neexistuje.

Je třeba proto začít co nejrychleji pracovat na systematické deregulaci napříč Evropskou unií. Nejde jen o omezení byrokracie. Je třeba podrobit revizi celý koncept Green Dealu a dekarbonizace. Pokud to neuděláme, staneme se na nové mezinárodní scéně nekonkurenceschopným skanzenem. A to by byla neodpustitelná chyba.

Vážení spoluobčané, žijeme v přelomové době. Je potřeba udělat maximum a překonat každodenní spory. Pro úspěch naší země je důležité, abychom jako volení politici dokázali navenek vystupovat jednotně a společně na mezinárodní scéně hájili základní zájmy České republiky.

Rozhodně je na co navazovat. V posledních letech masivně investujeme, nejen do naší obrany, ale také do výstavby nových silnic, dálnic a železnic, do vzdělávání a inovací. Zároveň usilujeme o to, aby se Česká republika stala mezinárodním hráčem jak v jaderné energetice, tak ve výrobě čipů.

V rámci Evropy jsme přišli s celou řadou důležitých iniciativ. Kromě muniční iniciativy nebo našich aktivit v boji s nelegální migrací bych rád připomněl úspěšný zápas za revizi normy Euro7, která hrozila, že ještě více oslabí náš automobilový průmysl. Nyní se navíc snažíme dojednat i zrušení pokut, které automobilkám aktuálně hrozí. Ty by jim nesmyslně odčerpaly peníze, které potřebují na technologický rozvoj a na to, aby současnou nepříznivou situaci vůbec přežily.

Naštěstí máme napříč Evropou řadu spojenců, kteří vidí hrozby a příležitosti stejně, jako je vidíme my. Shodujeme se s nimi v tom, že chceme Evropu silnou, bezpečnou a prosperující. Jen taková Evropa bude vzbuzovat respekt. Zejména ve světě, kde platí, že k získání mezinárodního respektu musíte ukázat, že na jednací stůl umíte položit nejen ideály, ale také zbraně a peníze.

Vážení spoluobčané, není třeba dnes propadat malomyslnosti. Je třeba dívat se na věci realisticky, chovat se odpovědně a udělat včas dobrá rozhodnutí. A to se snažíme dělat. Proto věřím, že z těchto zkoušek vyjdeme silnější.