V úterý 10. června proběhlo zasedání výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a na programu dne byl i potenciálně výbušný bod s názvem „Opatření Ministerstva obrany v reakci na Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ“. O výbušnosti lze hovořit zejména proto, že Česko vynakládá na nákupy a servis vojenské techniky miliardy, ale o efektivitě se dá pochybovat.

Za Armádu ČR se zúčastnil náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata a za vládu ministr obrany Lubomír Metnar z hnutí ANO. Oba pánové museli reagovat na dotazy poslanců výboru, kteří byli seznámeni s výsledkem kontroly NKÚ, a očividně jejími závěry nebyli příliš potěšeni.

Ono se ani není čemu divit, když si armáda stěžuje, že za stávající situaci s bojeneschopnou technikou může historicky poddimenzovaný rozpočet na opravy. Například poslanec Karel Krejza (ODS) ale upozornil na stav čerpání tohoto rozpočtu pro letošní rok, kdy skoro v půlce roku je vyčerpáno pouhých 16 %. Jedním z nejpalčivějších problémů je i to, že stále není podepsaná servisní smlouva na opravy kolových vozidel Pandur, a kvůli tomu jsou opravy nyní zcela zastaveny, což je u naší nejmodernější techniky na pováženou.

Zmíněný poslanec také navrhl výjezd členů výboru k armádním jednotkám, aby názorně ukázaly, jaká technika je provozuschopná a která ne, tím, že s vozidly před poslance vyjedou. Poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09) se zamyslel nad tím, jak má ve Sněmovně obhajovat rozpočet armády, když se peníze často vynakládají naprosto nesmyslně a zbytečně. Vznesl také dotaz, kdo ponese personální důsledky.

To, že si ministerstvo obrany objedná technické úpravy obrněného vozidla v hodnotě 86 milionů korun, a následně se zjistí, že modernizované vozidlo je přetížené, je nutné vyměnit zbraňový systém a snížit počet členů osádky, svědčí nejen o neschopnosti dodavatele, ale i zadavatele. Mimochodem zmíněné vozidlo nikdy na žádnou misi nevyrazilo a aktuálně je neprovozuschopné s poruchou převodovky.

Do ministra Metnara se opřeli i poslanci, kteří upozornili na nesmyslný nápad modernizovat tanky T-72M4CZ, což je bohužel světový unikát nekompatibilní s armádami našich spojenců. Poslanec Pavel Růžička (ANO) upozornil na možnost si tanky pronajmout například od Poláků, než dojde k nákupu tanků nových. Tanků, které budou svými systémy a parametry zcela kompatibilní a vhodné.

A ano, modernizace, či jak tomu armáda říká technické zhodnocení, je v tomto případě zcela zbytečná. Vojáci jsou cennější než jakákoliv technika, a tak bychom je neměli vybavovat „plechovkami“ T-72. Na to jsou jejich životy příliš cenné.

Ve zkoumaném období let 2016–2018 mělo Česko v průměru k dispozici pouhých 14 tanků z celkového počtu 33 modernizovaných kusů. Kdo by čekal ze strany ministra či náčelníka generálního štábu nějaký zasvěcený komentář, poněkud by se spletl. Ministr Metnar se k něčemu takovému vůbec nedostal a začal „na prstech ruky“ vypočítávat, kdo všechno za stávající stav může: Vondra, Parkanová, Kalousek a další ministři včetně slavné osmidenní ministryně Karolíny Peake nebo herce Martina Stropnického. Kolegyni Karlu Šlechtovou, která na výboru seděla, kupodivu vynechal.

Náčelník generálního štábu Opata na otázky poslanců jasně neodpověděl. Hlavně řešil, že by bylo vhodné se za poslední dva roky pochválit, protože se situace zlepšila a technika už nestojí v opravárenských závodech. Upozorňoval tak na hodnocené období 2016–2018. Proč jsme tedy nyní v čerpání opravárenského rozpočtu na pouhých 16 %, to se poslanci nedozvěděli.