Právní úpravu znásilnění poslanci spolu s ministrem spravedlnosti řeší už od dubna FOTO: Ministerstvo spravedlnosti / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo spravedlnosti / se souhlasem
Ve středu ráno jednal podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Poslanci se sešli k aktuálnímu vývoji přípravy změn legislativy v této oblasti, hlavním tématem byla redefinice znásilnění. Členové podvýboru jednomyslně schválili její finální podobu, oznámila předsedkyně Taťána Malá (ANO). Znásilnění by podle nové definice už nemělo být jen s použitím násilí, ale zásadní je vůle oběti a vyjádření nesouhlasu.
O průběhu jednání podvýboru informovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN) na twitteru. „Neshodujeme se na tom, jak velká změna to je. Za mě ne taková, jaká by měla být, za některé kolegy obrovská. Je to ale maximum možného,“ napsala.
Na středeční schůzi podvýboru poslanci schválili finální podobu definice. „Na podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí jsme teď jednomyslně schválili novou upravenou definici znásilnění. Díky všem členkám a členům za naprosto konstruktivní spolupráci a ministerstvu spravedlnosti za zapracování požadovaných změn,“ oznámila na twitteru předsedkyně podvýboru Taťána Malá.
Ministerstvo spravedlnosti představilo již na začátku června dvě možné varianty redefinice znásilnění. První varianta ponechávala definici stejnou, jako je stávající – tedy vyžadovala prvek násilí – a měl navíc vzniknout trestný čin nesouhlasný styk. Druhou variantou byla redefinice znásilnění tak, že namísto projevu násilí stačil ke spáchání znásilnění nesouhlas oběti.
Nová legislativní úprava přinese několik zásadních změn. První je právní definice bezbrannosti, která by také zavedla znásilnění z podstaty u dětí do 12 let a nemocných lidí. Ministerstvo původně navrhovalo stanovit věkovou hranici na 5 let, proti tomu se ale postavila většina stran. Znásilnění z podstaty znamená, že se bude vždy jednat o znásilnění, nikoliv, jak se doposud v některých případech stávalo, o „pouhé“ pohlavní zneužívání s nižšími sazbami.
Právě definice bezbrannosti v současném zákoně také chybí. Podle advokátky Lucie Hrdé, která se dlouhodobě věnuje tématu domácího a sexualizovaného násilí, to je důležitá změna. „Je dobře, že se bude měnit, protože my v současné době žádnou legální definici bezbrannosti nemáme. A soudy to bylo zatím vykládáno pouze jako bezbrannost objektivní, jako že byla oběť někde svázaná, ležela opilá v kómatu nebo něco takového. Zatímco teď by ta definice měla zahrnovat subjektivní bezbrannost, to znamená, že se někomu nemůžete postavit, protože máte třeba nějakou mentální vyspělost, nemoc, stres, strach nebo vztah k pachateli a podobně. A to je přesně ono. Většina těch obětí není bezbranná z objektivních důvodů, ale ze subjektivních, což je velmi zásadní,“ řekla v rozhovoru deníku FORUM 24.
Nově se bude v zákoně také počítat s tzv. disociativním stuporem neboli zamrznutím oběti. Bude spadat pod definici bezbrannosti.
Na takzvané souhlasné variantě definice nebyla politická shoda. Přesto ale například pirátská poslankyně Klára Kocmanová tuto variantu považuje za nejlepší. „Vyžadování projevu nesouhlasu s konáním pachatele je pro oběti přehnaně zatěžující. Vezměme si jiný trestný čin, například krádež, ač jejich závažnost je samozřejmě nesrovnatelná. Tady přece také není nutné projevit aktivní nesouhlas proti tomu, aby někdo ukradl můj majetek. Jsem jeho vlastníkem, to je dostačující. Nemusím na zloděje křičet, že s krádeží ‚nesouhlasím‘ nebo svůj majetek dokonce fyzicky bránit. Pokud nedám jiné osobě k jeho užití souhlas, je to prostě krádež. A obdobně by mělo být pohlíženo na otázku souhlasu u znásilnění,“ uvedla v červnu Kocmanová. Ministerstvo ale souhlasnou variantu ani nepřipravilo, takže se o ní nejednalo.
Nová definice, na které se podvýbor shodl, by měla jít do meziresortního připomínkového řízení, následně na jednání vlády. Nakonec ji čeká schvalovací proces ve sněmovně.
