Sněmovna kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) zatím nebude schvalovat zákon o evidenci skutečných majitelů, který by podle části opozice mohl ve vládní verzi nahrávat premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Dolní komora schvalování na návrh šéfa poslanců SPD Radima Fialy odložila do přítomnosti ministryně, která byla omluvena. Odklad, který podpořili vedle poslanců SPD zejména zákonodárci ANO, vyvolal spory.

„Tohle pokládám za obstrukci, která má zabránit projednání bodu,“ řekl místopředseda klubu ODS Marek Benda. Radim Fiala vyzýval klub ANO k tomu, aby příchod Benešové ještě na dnešní jednání zajistila. Podle něho by nebylo vhodné, aby zákon místo ministryně spravedlnosti uváděl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Sněmovna ve vládním návrhu zákona spornou pasáž o svěřenských fondech možná upraví. Ústavně-právní výbor v pátek doporučil plénu schválit pozměňovací návrh skupiny opozičních poslanců v čele se Starosty, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu považoval i jeho zakladatel. Podporu výboru získala také úprava lidovců, která by spornou pasáž z vládní verze vypustila.

Babiš by byl podle některých výkladů sporného ustanovení vládního návrhu považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu a jeho součástí. Pomoci by mu to podle kritiků mohlo v situaci, kdy se podezřením na jeho střet zájmů zabývají orgány Evropské unie. Benešová už dříve uvedla, že zákon u svěřenských fondů nestanoví výjimku, ale jde prý o zpřesnění. Pokud by se ustanovení vypustilo, výkladem by se podle ní dospělo ke stejnému závěru.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů nicméně uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Vládní předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.