V poslanecké sněmovně poslanci ve čtvrtek interpelovali ministry. Většina z nich sice nebyla přítomná, poprvé ve své funkci je však navštívil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Poslanci ho konfrontovali s některými nejasnostmi, které během podzimní vlny pandemie vznikly.
Jako první se v poslanecké sněmovně začal ptát Vojtěch Munzar (ODS): „Vy jste rozhodli o uzavření středních škol na 14 dnů. Jestli celkové číslo šíření R neklesne podle vašich představ, bude uzavření škol pokračovat? Já se ptám skutečně na exaktní data, která prokážou, že školy a vzdělávání našich dětí jsou ohniskem a nikoliv pouze obětí vašich opatření,“ prohlásil s odkazem na analýzu centra BISOP, o kterou se ještě minulý týden opíral také ministr Plaga, dle níž není uzavírání škol z hlediska šíření viru tolik efektivní (psali jsme zde).
Podle Prymuly byl v této věkové skupině zaznamenán nejvyšší záchyt pozitivních testů ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dětí a žáků. „Uvedená věková skupina je nejrizikovější skupinou pro další šíření nákazy oproti žákům základních škol. Děti do věku zhruba 10 let, ale podle některých prací i 12 let, prodělávají nákazu častěji bezpříznakově, přičemž míra šíření u těchto dětí je významně nižší než u adolescentů a dospělé populace,“ řekl Prymula. Podle něj má 14denní zavření středních škol během nouzového stavu nejmenší dopad na kvalitu poskytovaného vzdělání.
U základních škol bylo podle něj 2 200 nakažených, u středních škol to byly 2 tisíce. Podle ČSÚ je přitom 953 tisíc žáků ZŠ a 424 tisíc studentů na SŠ, z čehož vyplývá, že na středních školách jde o vyšší poměr nakažených.
Zapisování se v restauracích – nejdříve ano, pak ne
Ministr zdravotnictví Prymula odpovídal poslanci Ondřeji Profantovi (Piráti) ohledně rozšíření některých opatření chytrého trasování. „V zahraničí se lidé zapisují, když jdou třeba do restauračních zařízení. Třeba v Británii je to de facto už automatizované a díky tomu tam lidé můžou relativně normálně žít, relativně dobře se trasují a snad se jim podaří žít v této době i s tímto virem,“ navrhl.
Prymula ve sněmovně odpověděl nejdříve takto: „Plánujeme podobná opatření v tom slova smyslu, že lidé, kteří budou chodit do restaurací, se tam zapíší tak, jako to je třeba v Německu. Výrazně to umožní trasování v případě právě zapojení chytré karantény.“
Ve večerní Superdebatě na ČT ho však za tento výrok ostře zkritizoval premiér Andrej Babiš (ANO). „U nás to nebude, nedává to smysl,“ zopakoval několikrát.
V té souvislosti pak výrok musel na Twitteru korigovat i sám Prymula. „Nikdo neřekl, že bude registrace v restauracích zavedena, je to jen teoretické opatření, pravděpodobnost asi 10–15 %. Je to jen bouře ve sklenici vody. Povinná registrace v restauracích je jen jedno ze zvažovaných opatření, pokud se bude epidemiologická situace zhoršovat. Navíc, pokud bude dostatečný počet občanů používat eRoušku, tak je to úplně mimo hru,“ řekl.
Každý bude trasován do 48 hodin, vytížení nemocnic nechceme zveřejňovat
Na slabou podporu aplikace eRouška dále reagoval poslanec Profant (Piráti). „Potřebujeme opravdu chytrou karanténu, jinak nám zbudou jenom restriktivní řešení. Krajské hygienické stanice v Liberci a Plzni nejsou napojeny na centrální software, krajské hygienické stanice odmítají posílat SMS kódy pro aplikaci eRouška, včera poslanci hnutí ANO hlasovali proti pozitivní motivaci k užívání aplikace eRouška. Věří vláda v princip chytré karantény?“ zeptal se.
Ministr Prymula přiznal chyby v některých mechanismech chytré karantény. „Pravdou je, že došlo v posledních týdnech k prodlevě v Praze a ve Středočeském kraji, která byla tak velká, že v podstatě znemožnila dotrasovat některé případy,“ řekl. Podobné zkušenosti testovaných se objevovaly i na sociálních sítích. To už by se však podle ministra nemělo stát. Do systému podle něj již je zapojeno všech 14 krajských hygienických stanic. „Ta kapacita je taková, že prospektivně by měl být každý trasován do 48 hodin.“
Ohledně aplikace eRouška pak přislíbil masivnější kampaň. „Měla vést k tomu, že podstatně větší procento populace si eRoušku nainstaluje. V tuhle chvíli tu instalaci má asi 560 tisíc osob,“ podotkl.
Pro efektivní využívání aplikace je tento počet však stále velmi nízký. V Česku je 10,69 milionu obyvatel, podle údajů ČSÚ používá mobilní telefon 97 % populace a na 70 % z nich využívá smartphone – to je tedy zhruba 7,2 milionu lidí, kteří by si mohli eRoušku nainstalovat.
Data o vytížení nemocnic, což byl další bod ministra Prymuly, ministerstvo zveřejňovat nechce: „Vytížení po konkrétních nemocnicích nechceme zatím udělat, protože se trochu obáváme toho, že občané potom budou říkat – já nechci jet do této nemocnice, protože tamta větší nemocnice vedle má ještě kapacitu,“ řekl Prymula.
Poslankyně Věra Kovářová (STAN) Prymulu vyzvala k větší informovanosti obcí o počtu nakažených a lidech v karanténě s předstihem. Ministr zdravotnictví v tomto ohledu slíbil posun. „Spočívá v tom, že chceme připravit portál, který by starostům nabízel interaktivní zviditelňování epidemiologických dat. Můžeme eventuálně v průběhu konzultovat, které sady dat tam mají být,“ slíbil.
