Ilustrační foto FOTO: ČTK / Kubeš Slavomír
FOTO: ČTK / Kubeš Slavomír
Poslanec Miloš Nový (TOP 09) navrhuje slučování krajů v zájmu snížení výdajů na samosprávu. Konkrétně zmiňuje začlenění kraje Karlovarského do jiného územního celku, čímž by se ušetřily až stovky milionů korun. Slučování by se ale podle něj mělo týkat i dalších krajů. Kromě toho se také dlouhodobě zmiňuje i slučování obcí. Podle Nového to ale není politicky schůdné.
Podle Nového si celá územně samosprávní podoba České republiky zaslouží obměnu. „Je nevhodné mluvit o rušení krajů. Mnohem vhodnější je použít výraz slučování. A důvodů pro slučování krajů, tedy i Karlovarského, je mnoho,“ řekl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Nový. Podle něj lze kraje slučovat tak, že v nich neutrpí kvalita života.
Jeho návrh se netýká pouze Karlovarského kraje. „Slučování krajů by se určitě nemělo týkat pouze Karlovarského kraje, smysl má komplexní redukce počtu krajských samospráv. Vedou mě k tomu makroekonomické i mikroekonomické důvody,“ napsal deníku FORUM 24. Konkrétní rozčlenění krajů by podle něj mělo být předmětem široké a otevřené debaty. „Ale určitě je namístě se zabývat i dalšími kraji, jako je Liberecký kraj, který by se mohl sloučit například s Ústeckým, Pardubický s Hradeckým, Vysočina s Jihočeským/Jihomoravským nebo například Zlínský s Olomouckým. Celkovým cílem by mělo být snížit počet krajů cca o třetinu,“ uvedl.
S jeho návrhem souhlasí také hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). „Já jsem určitě pro, myslím si, že historicky třeba Plzeňský a Karlovarský kraj patřily k sobě a je tady spousta věcí týkajících se infrastruktury, kterou stejně máme společnou,“ řekl deníku FORUM 24. „Čtrnáct krajů je na takhle malou republiku přílišný luxus. A třeba co se týká nás osobně, tak si myslím, že vrácení zpátky Západočeského kraje by byla naprosto historická logická věc,“ dodal.
Hejtman zmíněného Karlovarského kraje Petr Kulhánek to ale vidí jinak. „Nemyslím, že je to úvaha správným směrem poté, co si Karlovarský kraj za téměř čtvrtstoletí vybudoval svou identitu, kdy prochází proměnou v souvislosti s útlumem těžby uhlí a má připraveny intenzivní rozvojové plány a aktivity. Spíše než sloučení s jiným regionem by bylo vhodné naplnit vyřčené závazky vlád minulých i té současné, které avizovaly intenzivní pomoc a podporu strukturálně postiženému kraji. Zatím podpora přichází z evropské úrovně, u národní je to stále spíše v rovině proklamací. V případě přičlenění k jinému kraji by šlo o ztrátu vybudované identity i ztrátu viditelnosti specifických potřeb a problémů regionu,“ napsal deníku FORUM 24.
Slučování obcí
Již dříve přišla s návrhem sloučení obcí Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Česká republika má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ stojí v návrhu. NERV také upozorňuje, že Česko má disproporční počet volených politiků, konkrétně přes 60 tisíc. V poměru k celkovým výdajům vládního sektoru potom dělají výdaje na samosprávu téměř 30 procent.
„Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor z rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj ‚polštář‘, velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance,“ dodává. Podle NERV by se při výrazné redukci počtu obcí do 1000 obyvatel mohlo ušetřit až 10 miliard ročně.
O slučování obcí mluví také dlouhodobě iniciativa ČESKO.plus. „NERV navrhuje sloučení obcí pod 1000 obyvatel, my v ČESKO.plus navrhujeme 10 000 a motivovat pomocí lepšího podílu z RUD (rozpočtové určení daní, pozn. red.),“ napsal na podzim na twitteru zakladatel iniciativy Radim Ivan (ODS).
Podle poslance Nového redukce počtu obcí dává smysl z ekonomického hlediska, je ale složitější než u krajů. „Z ekonomického hlediska určitě dává smysl i redukce počtu obcí nebo městských částí velkých měst. Za politicky schůdnou však pokládám v současné době jen redukci počtu krajů a městských částí velkých měst. U obcí je situace složitější, jelikož vlivem mnohasetletého historického vývoje se obyvatelé obcí silně identifikují s vlastní obcí a samosprávu považují za velmi podstatnou. Navíc obecní zastupitelstva požívají v průzkumech veřejného mínění vysokou důvěryhodnost. Tuto důvěryhodnost občanů v politiky bychom se měli snažit posilovat, a ne oslabovat,“ myslí si.
