ROZHOVOR / „Smlouvu o obranné spolupráci se Spojenými státy americkými považuji za nejdůležitější strategickou záležitost za poslední dobu,“ říká předseda výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné vysvětluje, proč je její přirovnání ke zvacímu dopisu z roku 1968 liché, a proč není podle některých vyvážená. „Nepamatuji si, že by Spojené státy americké ve dvou světových válkách žádaly pomoc jakékoliv československé nebo jiné spojenecké armády,“ dodává Žáček.
Poslanecké sněmovna začala v úterý projednávat ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Proč Česká republika potřebuje takovou smlouvu, když je v NATO a platí článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Je to smlouva, která je, řekl bych, podrobnějším překlopením smlouvy obecné, která se v NATO používá, takzvané SOFA, kdy jsou s oběma stranami domluveny specifické podmínky v návaznosti například na různosti právních systémů v jednotlivých zemích. Jsme poslední zemí východního křídla NATO, která nemá podrobně rozebráno, za jakých okolností, v jaké jurisdikci a ve kterých objektech se mohou pohybovat američtí vojáci při svém předpokládaném pohybu například mezi americkými základnami, a když potřebují projíždět do Polska, na Slovensko, nebo jinam. Tato smlouva podrobně upravuje, aby všichni věděli předem kam, kdy, za jakých okolností mohou. Je to všechno vázáno na standardní procedury, které zde máme při každém průletu a průjezdu spojeneckých sil.
Takže by se dalo říct, že smlouva nepřináší žádné zásadní změny oproti tomu, jak spolupráce s americkou armádou probíhá doteď?
Týká se to v zásadě něčeho, co už dnes probíhá. Například, když projíždějí americké kolony zemí, tak taky musí mít předem určeno, ve které posádce mohou přespat, kterou cestou a za jakých podmínek se přesouvají. Tady je to ale konkrétně upraveno bilaterální smlouvou, která projde ratifikačním procesem, a bude to doplněk k tomu, co už existuje.
Spojené státy tím uzavřou celé východní křídlo NATO a budou zbývat jen státy typu Finska. Je to jistota jak pro naši, tak pro americkou stranu.
Hnutí SPD argumentuje, že smlouva vytváří podmínky pro přítomnost ozbrojených sil Spojených států na českém území. Zároveň budou moct Spojené státy stavět objekty, na kterých podle SPD bude režim jako na ambasádách a tudíž se Česko zbavuje své suverenity. Omezuje ta smlouva nějakým způsobem svrchovanost České republiky?
Smlouva upravuje například – což nechápu, proč SPD kritizuje – na kterých posádkách budou moct být při svém přesunu američtí vojáci umístěni. Myslím si, že to zvedá transparentnost, protože se to bude týkat jedenácti prostorů a objektů a ne jiných. Je to od SPD naprosto účelová kritika.
Druhá věc je, že samozřejmě musíme zajistit určitý servis, který americká armáda pro své vojáky vyžaduje. To znamená, že nevylučuji například situaci, že tam budou mít vojáci umístěny nějaké své prostředky ve svém režimu a bude vybudován za pravidel, která stanoví tato smlouva. Není to nic nadstandardního, co by jiné státy neměly. Je to podmínka i vzhledem k tomu, že my také nechceme, abychom si nemohli v rámci NATO upravovat komunikační prostředky a aby nám někdo viděl do komunikace mezi našimi jednotkami.
Takže k americkým základnám, k umístění zbraňových systémů na území České republiky na základě té smlouvy dojít nemůže?
To ta smlouva neupravuje. K jakémukoliv pobytu, průchodu, průletu amerických či jiných spojeneckých vojsk musí dát souhlas obě komory parlamentu. Pokud by vojáci procházeli, musíme o tom jako zákonodárci svrchovaného státu hlasovat i v situaci, kdy by to nebyla jedna noc, ale i několik nocí. Vše, co by se dělo, by bylo za spolupráce s našimi orgány.
Objevují se i názory, že je smlouva nevyvážená, že čeští vojáci do Spojených států nemohou, ale ti američtí do České republiky ano. O nevyváženosti mluvil i exministr obrany Metnar (ANO). Je ta smlouva nevyvážená?
To je samozřejmě hloupost. Nepamatuji si, že by Spojené státy americké ve dvou světových válkách žádaly pomoc jakékoliv československé nebo jiné spojenecké armády, aby chránily své vlastní území. Spojené státy jsou naopak tou velmocí, která je páteří severoatlantické obrany, páteří NATO a Evropa ráda využívá spojenecké pomoci. Všechno je to děláno tak, aby nás, obrazně řečeno, Američané nemuseli potřetí osvobozovat.
Jak se České republice podařilo to samotné vyjednávání o smlouvě? Pokud byste měl porovnat naši smlouvu například s tou, kterou má podepsanou například Polsko, Slovensko nebo Maďarsko, jak silnou pozici v ní má Česká republika v porovnání s těmito státy?
Podařilo se nám to během krátkého období; a zase si řekněme, že by bylo daleko lepší, kdyby tady taková smlouva už existovala z předchozích období, protože nejpozději od našeho vstupu do NATO se na našem území pohybují spojenečtí vojáci. Máme nějakou zkušenost s tím, co se může během třeba toho průjezdu stát, a proto jsem rád, že v této situaci, kdy máme za humny agresivní válku Ruské federace proti Ukrajině, k tomu přistupujeme.
Máme výhodu v tom, že jsme mohli zúročit zkušenosti jiných států a zároveň jsme tu smlouvu stavěli na základě toho, aby byla kompatibilní s naším právním řádem. Pokud by se tady stal trestný čin a spáchal by ho americký voják, tak je tam postup, který mohou zvolit české orgány vůči tomuto vojákovi tak, aby nebyla porušena spravedlnost v České republice a právní řád. Výsledek je takový, že se za něj nemusíme stydět.
Pozice SPD je jasná – nepřipustí jakékoliv posílení národní bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky.
Dlouze se debatovalo o tom, zda ratifikaci smlouvy podpoří i opoziční hnutí ANO. Nakonec prý většina poslanců bude hlasovat pro její přijetí. Čím si vysvětlujete toto lavírování?
Pozice SPD je jasná – nepřipustí jakékoliv posílení národní bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky. Tak cítíme i to jejich deklaratorní negativní vyjádření k projednávání této smlouvy.
U ANO je to složitější. Z diskuzí s poslanci vnímám, že je tam určitý souboj o podporovatele, takže z rozhodnutí asi předsedy Babiše chce zůstat rozkročené. To jest, aby se část poslanců mohla vyjadřovat neutrálně či kriticky a část podporovatelů Severoatlantické aliance mohla hlasovat. Je to pozice chytré horákyně. Jsem rád, že se zřejmě touto cestou půjde, protože je to tak důležitá smlouva, že je dobré, aby se k tomu alespoň podstatná část opozice přihlásila.
Vy zmiňujete i SPD, na tiskové konferenci před začátkem schůze Tomio Okamura přirovnával ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) k Vasilu Biľakovi, jednomu ze signatářů zvacího dopisu v roce 1968. Vy jste historik, co na takové příměry říkáte?
Já jsem to neslyšel. Některé příměry jeho a jeho kolegů mi připadají úplně mimo mísu. To je to jeho srovnání dohody, kterou uzavírají dva svrchované státy a demokracie, s okupací z března 1939 či okupací ze srpna 1968. Je to brnkání na nervy jejich voličů, kteří se smlouvou nesouhlasí, ale je to jednoznačně věc, která jde mimo rámec obranyschopnosti České republiky, mimo naši strategii být platným členem NATO. Jsme v situaci, kdy jakékoliv oslabování východního křídla NATO nahrává agresivnímu Putinovi a ozbrojeným silám Ruské federace.
Měli bychom se maximálně sjednotit, nějaká přetahovaná o voliče by měla jít stranou. Je to věc, která je velmi důležitá a projde standardní procedurou. Považuji to za nejdůležitější strategickou záležitost za poslední dobu.